Tím, jak bude příroda před očima růst a sílit, odežene náš stísněný pocit. Péči, kterou jí věnujeme, nám dokáže vrátit svým estetickým i léčivým účinkem, neboť jak je známo z nezávislého výzkumu projektu Plants for People, rostliny mají blahodárný vliv na lidské zdraví a to jak fyzické, tak i psychické. Vhodně rozmístěné a udržované rostliny nám totiž pomohou relaxovat a zahnat svou zelení deprese. Mezi takové rostliny, které připomínají teplo a ze kterých se můžeme těšit po dlouhou dobu, patří Calathea pro své krásné dvoubarevné zelenobílé listy a Fittonia, jakoby zbarvená barvami spadaného listí. Calathea (kalatea) Vyhledávanými rostlinami pro ozdobu interiérů barvou listů jsou kalatey, blízké příbuzné marant. Jejich obliba stále roste především pro krásnou kresbu na listech, která je oběma rodům společná. Hlavním rozdílem mezi nimi je, že kalatey jsou poněkud vzpřímenější a jejich listy větší. Jméno pochází z řeckého kalathos, což v překladu znamená košík. Původem jsou z tropické Ameriky, především Brazílie a západní Indie, kde jich roste na stovku druhů. Rozmanitostí barev jednotlivých kultivarů nám kalatea nabízí využití téměř v jakémkoliv typu interiéru. Velmi dobře se kombinují a snášejí s ostatními rostlinami jako například filodendrony, fíkusy či dracénami. Jedním z nejznámějších druhů je Calathea zebrina, která má na listech světle zelenou kresbu, k dekoraci bytu se neméně hodí i velmi přitažlivá C. roseopicta s mnoha barevnými variantami, např. odrůda Angela s bílými okraji listů nebo Sylvia se světlým středem a naopak zeleným okrajem. Kalatea vyžaduje stinné až polostinné místo s běžnou pokojovou teplotou a vyšší vzdušnou vlhkostí. Neumisťujeme je na jižní ani západní okno – v žádném případě nesmí být vystavena přímému slunečnímu záření. Na příliš tmavém místě nebudou její listy tak výrazně zbarveny jako v polostínu. Je citlivá na průvan a přeschnutí kořenového balu. Půdu je nutné udržovat mírně vlhkou, zalévat odstátou vodou a pravidelně rosit. Od března do srpna je možné slabě přihnojovat. Vyžaduje denní teplotu přes 20 °C, noční by nikdy neměla klesnout pod 16 °C. Malá vzhledem, ale velká okruhem svého užití je Fittonia, nízká plazivá rostlinka s krásně vzorovanými listy. Využívá se nejenom jako půdopokryvná rostlina ve květináčích větších solitér, kde se může doplňovat i s břečťanem, ale pěstuje se i v květinových vitrínách, sklenících nebo na teplých záhonech v zimních zahradách. Do miniskleníčků je obzvláště vhodný drobnolistý stříbrně žilkovaný druh Mini. Své uplatnění nachází také na malinkých stolečcích i pracovních stolech, kde tvoří miniaturní oázu zeleně a pomáhá nám relaxovat v průběhu dne. Stává se tak vlastně ideálním dárkem, který najde všude uplatnění. Jak fittonie roste, vytváří z listoví úhlednou mohylu či pahorek a skrývá tak své nevýrazné květy, které je vhodné hned zaštípnout. Veškeré odrůdy Fittonia verschaffeltii vycházejí ze dvou možných zbarvení jejích listů – a to buď červených až karmínově rudých protkaných zeleným podkladem nebo zelených s bílým až stříbrným žilkováním. Překrásné zátiší získáme kombinací obou těchto rostlinek na jednom prostoru, např. v mělké misce. Mezi rozšířené kultivary Fittonia verschaffeltii patří Bianco Verde se stříbřitým žilkováním a červeně žilkovaná je odrůda Janita. Fittonie pochází z tropických dešťových lesů Kolumbie až Bolivie, a proto potřebuje vyšší vzdušnou vlhkost a v době vegetace jasné rozptýlené, nikoli přímé sluneční světlo. Pro zachování výrazně kontrastního zbarvení listů se doporučuje umístit ji v zimě na světlejší stanoviště. Udržovat vzdušnou vlhkost, kterou potřebuje, nám pomůže umístění květináče s rostlinou na mísu naplněnou vlhkými oblázky a rosení listů. Nejlépe se rostlině daří při 21 - 24 °C, teplota by však neměla klesnout pod 18 °C a fittonie nikdy nesmí být v průvanu, jinak ztratí listy. Zálivka by měla být rovnoměrná, proto používejte měkkou odraženou vodou. Od dubna do října každých 14 dní můžeme slabě přihnojit.