S blížící se zimou se na stavbách finišuje, stavebníci se snaží stihnout veškeré práce, při jejich ž realizaci nás zima omezuje. Nejjednodušší to mají firmy stavějící dřevostavby, jelikož tam je mokrých stavebních procesů minimum, tedy za předpokladu, že již máme hotové základy. Prostě platí, že konkrétním materiálům a činnostem neprospívají nízké teploty, které konkrétní součásti staveb poškodí a stavba se nám prodraží. A nebezpečné je i kolísání denních a nočních (resp. ranních) teplot. Především stavební hmoty jsou v tomto případě zásadně omezeny, tedy jejich užití. Výrazně se snižuje jejich pevnost, dochází k deformacím v důsledku objemových změn, které způsobuje mráz a opětovné rozmrznutí (smršťování, roztažnost, dotvarování). V konečném důsledku také vznikají trhliny. A jak je to s jednotlivými stavebními hmotami? Vlastnosti betonu se zásadně mění již s teplotami nižšími jak +7 °C . Prodlužuje se době vyzrávání betonu a výrazně se snižuje jeho pevnost. Proto se nám pak mohou částečně a nebo zcela zhroutit betonové konstrukce, pokud odstraníme bednění či podpěry. Jestliže není možné odložení betonování na příznivější klima, tedy vyšší teploty, musíme přidat do betonu nemrznoucí přísadu. Ta sice podpoří zrání betonu, přesto se však beton může drolit, bude vyšší jeho nasákavost a vlivem mrazu pak popraská. Především na povrchu se budou tvořit praskliny. Proto se také používá teplá voda při míchání betonu, ale opět ani v tomto případě nejde o 100 procentní řešení, voda prostě zchladne rychleji, než beton stačí vyzrát. Nahřívá se dokonce i kamenivo a betonové konstrukce se zakrývají polystyrenem. Určitě je ale lepší počkat do jara. Jakmile klesnou noční teploty pod +5 °C, je třeba se zděním a omítáním skončit. Výjimku představuje zdění na stavební pěnu, která reaguje velice rychle, ovšem i stavební pěny mají teplotní omezení. Působením nízkých teplot se mohou v omítce objevit krystalky ledu a ta pak prostě nebude držet. Stejně tak ztrácí své schopnosti malty s disperzní přísadou a štuky. A stavební sádra? U té nedojde vlivem nízkých teplot k vytvrzení vůbec.Použít lze pouze speciální zimní maltu, což je směs bez přítomnosti vody. Tato směs snes teploty až -5 °C. Pokud však teploty klesnou během následující čtrnácti dnů výrazně pod bod mrazu, opět máme problém. Zdivo, které potřebuje zaschnout, musíme navíc chránit i před sněhem, používá se proto směs s ohřátou záměsovou vodou o teplotě 30 °C, načež konstrukci chráníme polystyrenem a ochrannou fólií. Pak zdivo odolá i teplotám do -10 °C. Pro veškeré nátěrové hmoty platí přípustné teploty +10 až +20 °C. Působením nízkých teplot syntetické nátěrové hmoty více tuhnou a špatně se vsakují i do porézních hmot. Samozřejmě se též prodlužuje jejich doba schnutí. Laky na vodní bázi pak vyžadují teploty alespoň +13 °C. Za nízkých teplot též nemůžeme penetrovat zdivo či beton, ale ani impregnovat dřevo. Veškeré tyto materiály totiž obsahují vysoké procento vody, která se za chladu pomalu odpařuje. O mrazu nemluvě. I fasádní a interiérové barvy vyžadují teploty alespoň +10 °C. V každém případě platí, že bod mrazu nenávratně poškodí pojivo a materiály pak prostě nemohou fungovat, jsou znehodnocené. Působením mrazu barvy nedrží a loupou se. Pro odpařování vody a nebo ředidel je v případě lepidel nezbytná teplota alespoň +5 až +10 °C. Platí to především pro lepidla na obkladačky a silikonové tmely. Montážní pěny vyžadují teploty alespoň +10 °C, výrobci však doporučují +20 až +25 °C. Na druhou stranu se ale prodávají i pěny určené do mírnějších mrazů. Například lepidla obsahující dvousložkové pryskyřice (epoxidové, polyesterové, polyuretanové) a také dvousložkové nátěrové hmoty vyžadují minimální teplotu +15 °C a doporučená teplota je v jejich případě +18 až +25 °C. Pokud tedy nemůžete takových teplot dosáhnout ani uvnitř stavby, je třeba práce ukončit i zde. Kabely – ty je třeba buďto pokládat za teplot od +4 °C, nebo je musíme předehřívatTrubky z polyethylenu (PE-HD) – vyžadují minimální teplotu +5 °CVýrobky z PVC a plasty – za nízkých teplot křehnou, proto též vyžadují teploty alespoň nějaký ten stupeň nad bodem mrazuMinimální teplotu je třeba hlídat u všech venkovních prací z důvodu usychání, tvrdnutí či odpařováníDůležité jsou též teploty ve skladišti, čili při uskladňování materiálu, například kabely vyjmuté z nevytápěných prostor či třeba podlahovou krytinu necháme alespoň den v teple a pak až s nimi pracujemeI vnitřní práce vyžadují příznivé teploty, například zimní zdění příček, omítání a štukování neprovádějte za teplot nižších jak +8 °C, teprve pak získají materiály požadované vlastnostiZdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
