Známá „listovka“ je vynikajícím kompostem, humózním materiálem, který skutečně prospěje každému záhonu, ale i květinám v mobilních nádobách. Listy stromů jsou vynikajícím zdrojem humusu, ale i minerálů, o některých se však říká, že do kompostu nepatří a měli bychom je zlikvidovat jinak. A právě listy ořešáku královského, známé dřeviny, která plodí chutné a zdravé vlašské ořechy, jsou předmětem věčných diskusí a dohadů. Jedni je zcela zatracují, jiní tvrdí, že listovce i běžnému zahradnímu kompostu prospějí. Kde je pravda? Pravdou je, že právě s listím ořešáku královského to není vůbec jednoduché. V každém případě však jde o přírodní materiál, rostlinný odpad, který podléhá rozkladu. Ovšem kompostování právě tohoto shrabaného listí má svá pravidla. Problém listí z ořešáku je ukryt ve voskové vrstvičce na povrchu listů (tzv. kutikula). Tato vrstvička chrání listy před přílišným výparem vody a nebo naopak před přílišným přemokřením za silných dešťů. Zároveň slouží jako mechanická ochrana před okusem škůdci. Jenže právě takovou ochranu mají i listy mnoha jiných druhů dřevin, například hrušně, dubu, břízy, akátu a dalších. Pokud pak listy s voskovou vrstvou na jejich povrchu navrstvíme v jedné silné vrstvě, vytváříme vodě odolnou vrstvu, která vysychá. A ke kompostování tohoto listí pak vlastně ani nedochází. Tedy dochází, ale strašlivě pomalu a vítězí při něm plísně. Existuje však řešení a je velmi jednoduché. Listy totiž stačí nadrtit na menší kousky a poté smísit s jiným organickým materiálem rostlinného původu, například s listy jiných druhů dřevin. Čím menší jsou nadrcené kousky listí, tím větší povrch tohoto materiálu se dostane do styku s mikroorganismy a tím rychleji dochází k rozkladu. A vůbec nemusíme kupovat elektrickou či benzínovou drtičku, stačí listí posbírat sekačkou na trávu do jejího koše, která je rozseká na kousky, nebo nasbírat do pytlů a důkladně sešlapávat. Pokud tak učiníme, máme vyhráno, pozor si však musíme dát ještě na jednu věc, totiž na uvolňované třísloviny (konkrétně taniny). Tyto třísloviny jsou hořké, vyloženě trpké. A při větším množství kompost silněji okyselují, jako například lesní hrabanka (rozložené jehličí). Pokud pak nechceme takový kompost pouze pro kyselomilné rostliny, musíme hmotu smísit převážně s dusíkatými materiály (posekaná tráva, zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně, prostě vše zelené a dužnaté) a nejlépe ještě přidávat vápno. Tímto postupem vyvážíme pH v kompostu a vyrovnáme poměr uhlíku a dusíku. Suché listí totiž doplňuje do kompostu především uhlíkaté složky spolu se senem, slámou, dřevní štěpkou apod. Pokud tedy dodržíme zde popsané zásady, získáme opravdu kvalitní kompost i z materiálů, které mnozí vyloženě zatracují. Listy i oplodí ořešáku navíc obsahují látky, které mají antibakteriální a dezinfekční účinky. A to kompostu také prospěje. Pokud však stále zůstáváte zastánci nepřidávání listí ořešáku do kompostu, spalte je a do kompostu přidejte vzniklý popel. Obsahuje spoustu důležitých minerálů.
