Vše je o lidech a starší domy v neuspokojivém stavu, které vyžadují radikální rekonstrukci, stojí často v odloučenějších lokalitách, místech s výrazným svérázem, místech, která mladí opouštějí, a kam člověk z jiného prostředí nemusí vůbec zapadnout, případně přímo v lokalitách s významným kriminálním pozadím. Řeč je o takzvaných brownfieldech a blackfieldech. Jak tomu rozumět? Důležité je pochopit, co jsou brownfieldy, a jaké sociální podhoubí takové prostředí vytváří. Brownfield je nemovitost (větší území, areál, pozemek, objekt) v zanedbaném stavu, která nebyla dlouho využívána a pokud ano, nikdo do ní dlouho neinvestoval. Navíc může být i kontaminovaná. Většinou jde o již nevyužívané pozůstatky průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské a jiné aktivity. Může jít o jednotlivé budovy, komplexy budov, areály s budovami, nebo jen plochy bez budov, nevyužité dopravní stavby a skladové prostory, prázdné administrativní budovy a kulturní centra, nevyužitá nákupní centra, ale i obytné domy, bytové i rodinné a dokonce téměř celé vesnice. Prostě vše, co není užíváno. Brownfield přitom není možné využívat vhodným způsobem, dokud se neprovede jeho regenerace (rekultivace). V případě starých a rozpadajících se rodinných domů hovoříme o rekonstrukci. Jako ekvivalentní výraz pro slovo “brownfield“ (angl. hnědé pole) používá Ministerstvo pro místní rozvoj ČR název “deprimující zóna“. Používá se též odvozený pojem “blackfield“ (angl. černé pole), což jsou však již vyloženě lokality s extrémně vysokými kontaminacemi půdy, podzemních a povrchových vod i dalších složek životního prostředí, které jsou zásadní překážkou pro další využití těchto lokalit. Čili brownfield (nevyužívaný starý dům třeba po babičce) rekonstruovat ještě lze, ale na blackfieldu by opravdu nechtěl bydlet vůbec nikdo. Obecně tedy jde v případě BROWNFIELDU o nemovitost, která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a případně i kontaminovaná, a kterou nelze vhodně a efektivně užívat, aniž by proběhl proces její regenerace. Jako příklad brownfieldu o ohromné ploše můžeme uvést Vojtěšské hutě v Kladně, jako příklad malých brownfieldů staré a rozpadající se domy v malých vesničkách, jejichž populace doslova vymírá, mladí odsud utekli a vedle těch, kteří zde zůstali, se žije dosti obtížně, aniž bychom je pochopili a přizpůsobili se jim. Navíc platí, že existence brownfieldů má na jejich okolí často negativní dopad. Oblast může být pro lidi dokonce i velmi nebezpečná. A to nejen z hlediska možné kontaminace území, ale především špatného stavebně-technického stavu budov a jiných staveb. Nejen však to, v oblastech s brownfieldy se projevují i negativní sociálně demografické jevy (zvýšená nezaměstnanost, kriminalita…) a snižuje se ekonomický potenciál (snížené ceny nemovitostí, přesun podnikatelských aktivit, chybějící pracovní příležitosti i potřebná infrastruktura a služby). Veškeré možné dopady brownfieldů sice obvykle nenastávají všechny současně, postupně se však mohou projevovat kumulovaně – navzájem se sčítají až násobí.Úřady volají po rekultivacích, regeneracích a rekonstrukcích brownfieldů. A začalo to již Athénskou chartou z roku 2003, která vnímá území jako nejcennější nenahraditelné zdroje. I současné teorie udržitelného rozvoje upřednostňují revitalizace brownfieldů před výstavbami takzvaně na zelené louce (angl. greenfield). Jenže jděte a rekonstruujte starý dům za spoustu peněz, i když se státní dotací, v prostředí sociálně dosti problematickém, možno říci slovy měšťáka až křupanském, nedej bože kriminálním. Minimálně pak svérázném. Nejenže se zde nebudete mít na koho obrátit, a když, akorát vás místní řemeslníci okradou a vaše peníze propijí nebo profetují, ale také vám zde budou mnozí (ne-li všichni) takzvaně házet klacky pod nohy a budete se i bát odjet na dovolenou, protože po návratu se vám toho zaručeně ztratí mnoho. Brownfieldy a lokality poblíž brownfieldů jsou stejně jako od civilizace jinak odříznutá místa velmi problematické. A ne každý má dostatečně odolnou náturu zde žít a přežít. Pokud ale máte možnost rekonstruovat starší zděděný či zakoupený dům v přijatelné lokalitě, nebo si třeba na půdě starého bytového domu vybudovat podkrovní bydlení, určitě do toho jděte. Rozhodně neproděláte. Je však třeba vždy dobře zvážit, kde že to vlastně plánujete a budete žít. Roli mohou hrát dokonce i příbuzní, pokud jste nemovitost například zdědili a zafunguje závist. To je pak lepší starý dům raději prodat cizím a začít jinde. Pokud se developer rozhodne udělat třeba z bývalého příměstského brownfieldu novou rezidenční čtvrť a dotáhne svůj záměr do konce včetně nějaké té obslužnosti (prostoru pro služby v místě), určitě jde o skvělé řešení. Stavět takzvaně na zelené louce se vůbec nemusí zrovna tak, že vyjmeme pole či louku ze zemědělského půdního fondu. Ale chtít se jako pionýrská rostlina uchytit na okraji brownfieldu se svou novostavbou jako první nemusí být zrovna dobrý nápad. Může to skončit ne jako NA SAMOTĚ U LESA, ale NA SAMOTĚ U BROWNFIELDU. Novostavby v lokalitách bývalých brownfieldů ano, ale určitě se sem netlačit jako první a nečekat, že se chytnou i jiní. Ono se to časem sice zřejmě stane, ale to již také můžete mít nejlepší roky svého života za sebou. Určitě tam, kde jsou stavby nových domů obvyklé, kde se buďto staví průběžně, nebo kde probíhá hromadná výstavba a prodeje parcel. Máte určitou šanci, že poblíž vás budou žít lidé podobného zrna, tedy vlastně sociálního statutu, že nebudete muset svému okolí do nekonečna vysvětlovat věci, které jste pochopili nejpozději na základní či střední škole, a že se nebudete muset neustále obávat nových bizarností. Pozemek ke stavbě nového domu je prostě třeba pečlivě vybírat, raději si za každý metr čtvereční připlatit a případně se kvůli úsporám smířit s menší zahradou. Lidi nepředěláte a o lidech a sousedském soužití a toleranci je bydlení především. Bohužel však ne vždy a všechno člověk odhadne předem a pokud jste vyloženě smolaři, můžete se snažit jakkoli. Vždy to dopadne podobně. Volba nového místa pro život je prostě loterie, přesto je ale zbytečné si situaci předem zhoršovat evidentně nevhodným, rizikovým výběrem. Odpověď je jednoduchá. Vše bude nové a tedy s maximální životností, vše bude maximálně úsporné a moderní. Je jen na vás, jak si chcete rozvrhnout dispozice nového domu a zahrady, jaké technologie využijete a kolik až ušetříte za energie. Oproti starým domům vždy s novým domem na klíč ušetříte maximálně. Volíte si stavební systémy, povrchy a vnitřní vybavení, vše důkladně promýšlíte, prostě děláte pro svou budoucnost to nejlepší a na dlouhou dobu dopředu. Latinsky se říká TABULA RASA, tedy začínáte kreslit na čistý papír, začínáte od čistého stolu. Co chtít víc? A na úředníky nedejte, ono se to radí z pražských kanceláří a rezidenčních čtvrtí a jiných hustě osídlených míst co nejblíže Praze i jiným velkým městům. Bohužel podrobnější statistiky životních standardů určité části naší populace neexistují.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, brownfieldy-dotace.czechinvest.org, brownfieldy.cz, novazelenausporam.cz
