Dotaz:Může má sestřenice bez mého vědomí a souhlasu darovat svou ideální polovinu zahrady svému bratranci??,Ona je 25 let v zahraničí o zahradu se nestarala.Vše jsem se náhodně dověděla na katastru že její ideální polovina zahrady je na něj již přepsána.O její půlku jsem zájem měla ale neměla jsem na ní kontakt.
Vycházíme z předpokladu, že jste byla spolu se svou sestřenicí podílovou spoluvlastnicí předmětné zahrady, tj. že každá z Vás disponovala spoluvlastnickým podílem k předmětné zahradě ve výši jedné ideální poloviny.
V takovém případě se totiž uplatní ustanovení § 140 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, podle nějž, převádí-li se obecně spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo k takovému spoluvlastnickému podílu, tj. v daném případě může mít spoluvlastník, který hodlá svůj spoluvlastnický podíl převést, povinnost ho nejprve nabídnout druhému spoluvlastníku k odkupu (obdobně se zde uplatní i úprava § 602 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „občanský zákoník“). Záměrně zde používáme sloveso „může“, neboť ustanovení § 140 občanského zákoníku stanoví i výjimku z výše uvedené povinnosti pro případ, že jde o převod spoluvlastnického podílu na osobu blízkou. Pojem osoby blízké definuje zejména ustanovení § 116 občanského zákoníku, podle nějž jde o příbuzného v řadě přímé, sourozence, manžela, partnera či jinou osobu v poměru rodinném nebo obdobném za předpokladu, že by újmu takové osoby považovala druhá osoba důvodně jako újmu vlastní a naopak. V daném případě tedy bratranec není osobou výslovně v citované zákonné definici uvedenou, může však za určitých okolností být osobou blízkou ve smyslu druhé části citované zákonné definice, pokud je s Vaší sestřenicí ve vztahu dvou osob, nichž každá by újmu té druhé důvodně pociťovala jako újmu vlastní.
V případě, že dojde k převodu spoluvlastnického podílu na třetí osobu v rozporu s ustanovením § 140 občanského zákoníku, je možno se dle soudní judikatury bránit proti takovém převodu až doby vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na třetí osobu žalobou na určení neplatnosti příslušné smlouvy (v daném případě smlouvy darovací) – viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. 22 Cdo 446/2002: „V případě, že je podána žaloba na určení neplatnosti smlouvy dříve, než je na základě této smlouvy proveden vklad práva do katastru nemovitostí, má žalobce na určení naléhavý právní zájem.“ – po provedení vkladu vlastnického práva pak již pro nedostatek naléhavého právního zájmu jen žalobou, jíž se žalobce domáhá, aby soud uložil nabyvateli podílu na věci povinnost uzavřít se žalobcem smlouvu o převodu podílu za stejných podmínek, za nichž žalovaný podíl nabyl (tzv. žalobou na prohlášení vůle - viz též § 161 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Závěrem je tedy nutno uvést, že v daném případě může být převod spoluvlastnického podílu k předmětné zahradě v rozporu s příslušnými právními předpisy, posouzení této otázky však závisí zejména na posouzení toho, zda jsou Vaše sestřenice a její bratranec vzájemně v poměru osob blízkých ve smyslu ustanovení § 116 občanského zákoníku, opak čehož (tj. že v takovém poměru nejsou) by bylo nezbytné prokázat ve výše uvedeném soudním řízení o prohlášení vůle žalovaného (pozn. vycházíme rovněž z předpokladu, že již došlo k vkladu vlastnického práva ve prospěch osoby, na níž byl předmětný spoluvlastnický podíl převeden). Bližší kvalifikovaná analýza daného problému by však vyžadovala seznámení se s příslušnými podklady a aktuálním stavem věci, bez čehož nelze poskytnou definitivní právně kvalifikovanou radu, neboť v potaz je třeba brát i např. běh promlčecích lhůt apod.