Dotaz: Dobrý den, moje mamka se starala 5 let o sousedku v panelovém domě, protože neměla žádné příbuzné. Před 2 lety koupila od ní byt, na který má řádnou smlouvu a sousedka tam měla doživotní užívání. Na sporožiro i vkladní knížku měla mamka podpisové právo, protože sousedka se špatně pohybovala. Teď paní zemřela a mamka našla při vyklízení bytu vkladní knížku. Notář jí řekl, že bude všechno zablokováno. Má nárok na výběr z této knížky, na který má podpisové právo nebo propadnou peníze státu? Děkuji za odpověď
V reakci na Váš dotaz vznesený prostřednictvím internetového serveru České stavby uvádíme následující. Problematiku dědění upravuje zákon 40/1964 Sb. v platném znění (dále jen občanský zákoník, OZ) v ustanoveních § 460 a následujících.
Občanský zákoník připouští jako právní důvod nabytí dědictví 1) závěť a 2) dědickou posloupnost dle zákona (§473 a násl. OZ), popř. kombinaci obou právních důvodů.
Pokud paní (zůstavitel), o kterou se vaše maminka starala nesepsala závěť, bude použita úprava pro dědění ze zákona.
Zákon rozděluje dědice do 4 skupin, postupuje se postupně od první ke čtvrté skupině:
1) Zůstavitelovy děti, pokud nejsou děti, tak jejich děti a jejich potomci, manžel nebo partner partner, všichni dědí rovným dílem
2) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí v druhé skupině manžel, partner, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří o ni pečovali nebo byli odkázáni na zůstavitele; z toho manžel nebo partner vždy nejméně polovinu
3) Pokud nedědí manžel, partner ani žádný z rodičů, dědí ve třetí skupině zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili po dobu jednoho roku ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele; nedědí-li některý ze sourozenců, nabývají jeho dědického podílu rovným dílem jeho děti
4) Nedědí-li žádný dědic ve třetí skupině, ve čtvrté skupině dědí stejným dílem prarodiče a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti.
Z Vašeho textu vyplývá, že Vaše maminka sice koupila byt, který mohla zůstavitelka doživotně užívat, měla podpisové práva ke vkladní knížce, ale není zřejmé, zda obě (Vaše matka a zůstavitelka) žily ve společné domácnosti, tzn. ve smyslu § 115 OZ bydlely ve stejném bytě po dobu nejméně 1 roku před smrtí zůstavitelky a zároveň společně uhrazují náklady na své potřeby, tedy vedly tzv. spotřební společenství
Z textu jsem nabyl názoru, že Vaše maminka se zůstavitelkou v jednom bytě nežila a nesplňuje tak kvalifikaci ani jedné ze čtyř dědických skupin. Nemůže tak nabýt dědictví, popř. jeho část, nebylo-li na ní pamatováno v závěti.
„Podpisové právo k vkladní knížce a sporožirovému účtu“ má povahu plné moci udělené majitelem účtu, a zaniká smrtí majitel účtu dle §33b, odst. 2 OZ,
nevyplývá-li z jejího obsahu něco jiného (např. v plné moci výslovně uvedl, že zmocnění trvá i po jeho smrti), anebo pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
Zvláštním zákonem zde rozumíme např. Obchodní zákoník (z. 513/1991 Sb., dále jen Obch.Z), který v ustanoveních o smlouvy o běžném účtu § 715a Obchodního zákoníku) upravuje věc odlišně od režimu občanského zákoníku. Zde, s ohledem na potřeby zachovat plynulost podnikatelské činnosti, zmocnění trvá i po smrti zůstavitele, pokud si nevymínil, že zmocnění trvá pouze za jeho života.
Pokud by tedy zůstavitelka měla účty sloužící k podnikání, vztahovala by se na ně úprava § 708 a násl. a §716 a násl. Obchodního zákoníku. Pak by platilo následující:
Banka může pokračovat v přijímání peněžních prostředků a ve výplatách a platbách z účtu, s výjimkou těch bankovních převodů, u kterých majitel účtu stanovil, že po jeho smrti nemá banka pokračovat. § 715a, osdt. 2 Obch.Z
Je-li bance prokázáno, že byl ustanoven správce dědictví, který je oprávněn spravovat účet zemřelého majitele účtu, má správce práva a povinnosti majitele účtu a banka se řídí jeho příkazy.
Je tedy otázka, zda se jednalo o účty, jak jste uvedla „sporožirový účet a vkladní knížku“, zda je užívala v režimu Občanského zákoníku dle §778 a násl. OZ (tedy nikoliv k podnikání viz. výše).
Pokud ano, pak Vaše maminka měla plnou moc omezenou na dobu života majitelky účtu, finanční prostředky na účtech zůstavitelky se stávají součástí dědictví.
Pokud tedy zůstavitelka nesepsala žádnou závět, nemá Vaše maminka ze zákona největší pra nárok na dědictví ani jeho část. Pokud opravdu neexistují žádní dědicové ze zákona, pak dědictví připadá státu (§ 462 OZ)
Připomínám ovšem, že součástí dědictví jsou jak aktiva, tak i pasiva, která zůstavitel měl. Dědic musí přijmout dědictví jako celek, nemůže si vybrat pouze jeho část.
Zanechal-li zůstavitel nepatrný majetek ( soudní judikatura považuje za nepatrný majetek v hodnotě 10 000 Kč, s tím že s přihlédnutím ke konkrétním poměrům a okolnostem případu se může tato částka lišit i o několik tisíc korun směrem nahoru i dolů) je možné, aby soud rozhodl usnesením, že tento nepatrný majetek se stává vlastnictvím toho, kdo se postaral o zůstavitelův pohřeb. Majetek získá z rozhodnutí soudu a neodpovídá za případné dluhy zůstavitele.
Pro podrobnější odpověď či zvážení dalšího vhodného postupu by bylo třeba znát všechny podklady o dané situaci.