Stavební povolení trvá již 210 dnů,a to bez důvodu, jen aplikaci nejrůznějších lhůt správního řádu. 22.10 nabylo stavební povolení právní moci. Místo zaslaní právoplatného stavebního povolení jsme obdrželi oznámení o konání kontrolního dne 13.11 ráno a mám si sebou vzít právoplatné stavební povolení. Je nějaká možnost jak se bránit proti aroganci a naschválům ze strany zaměstnance stavebního úřadu ?

Odpověď

Právoplatným stavebním povolením máte zřejmě na mysli pravomocné stavební povolení, tj. stavební povolení s vyznačenou doložkou právní moci. Stavební povolení se vydává formou rozhodnutí stavebního úřadu, to se účastníkům zašle, a tím je rozhodnutí doručeno, s čím jsou spojeny důsledky dle stavebního zákona, správního řádu, atd. Rozhodnutí se pak již znovu nezasílá, protože jednou již bylo doručeno a nastaly účinky s tím spojené. Poté, co rozhodnutí nabude právní moci, je na stavebníkovi, aby si nechal od příslušného stavebního úřadu vyznačit na již doručené rozhodnutí doložku právní moci. Z Vašeho dotazu není srozumitelné, zda jste vůbec nedostal doručené rozhodnutí o povolení stavby, to by pak samozřejmě byla chyba, když jste účastníkem řízení, nebo zda očekáváte, že dostanete stavební povolení doručené ještě jednou s vyznačenou doložkou právní moci. K tomu ovšem stavební úřad není povinen, aby Vám rozhodnutí s doložkou právní moci doručoval ještě jednou.


Pokud máte za to, že v předmětném řízení dochází k průtahům či, jak uvádíte, naschválům ze strany úředníků, tj. jejich nevhodnému chování, lze využít prostředků obrany, které k tomu dává správní řád zákon č. 500/2004 Sb. V případě, že dochází k průtahům (tj. nebylo rozhodnuto v zákonné lhůtě), dle ust.§ 6 a § 80 z.č. 500/2004 Sb., tj. je možno dát podnět nařízenému správnímu orgánu k opatření proti nečinnosti. V případě, že dochází k nevhodnému chování úředních osob, lze podat stížnost dle § 175 z.č. 500/2004 Sb.

§ 6

(1) Správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. Nečiní-li správní orgán úkony v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené, není-li zákonná lhůta stanovena, použije se ke zjednání nápravy ustanovení o ochraně před nečinností (§ 80).
(2) Správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje. Podklady od dotčené osoby vyžaduje jen tehdy, stanoví-li tak právní předpis. Lze-li však potřebné údaje získat z úřední evidence, kterou správní orgán sám vede, a pokud o to dotčená osoba požádá, je povinen jejich obstarání zajistit. Při opatřování údajů podle tohoto ustanovení má správní orgán vůči třetím osobám, jichž se tyto údaje mohou týkat, stejné postavení jako dotčená osoba, na jejíž požádání údaje opatřuje.

HLAVA VII
OCHRANA PŘED NEČINNOSTÍ

§ 80

(1) Nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený správní orgán učiní z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví.
(2) Opatření proti nečinnosti učiní nadřízený správní orgán i tehdy, nezahájí-li příslušný správní orgán řízení ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech odůvodňujících zahájení řízení z moci úřední.
(3) Opatření proti nečinnosti může nadřízený správní orgán učinit i v případě, kdy je z okolností zjevné, že věcně a místně příslušný správní orgán nedodrží lhůtu stanovenou pro vydání rozhodnutí o žádosti nebo zahájit řízení z moci úřední anebo v řízení řádně pokračovat. Po uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí může žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podat účastník.
(4) Nadřízený správní orgán může
a) přikázat nečinnému správnímu orgánu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí,
b) usnesením převzít věc a rozhodnout namísto nečinného správního orgánu,
c) usnesením pověřit jiný správní orgán ve svém správním obvodu vedením řízení, nebo
d) usnesením přiměřeně prodloužit zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí, lze-li důvodně předpokládat, že správní orgán v prodloužené lhůtě vydá rozhodnutí ve věci, a je-li takový postup pro účastníky výhodnější; přitom přihlíží ke lhůtám uvedeným v § 71 odst. 3.
(5) Postup uvedený v odstavci 4 písm. b) a c) nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti.
(6) Usnesení podle odstavce 4 se oznamuje správním orgánům uvedeným v odstavci 4 písm. b) až d) a účastníkům uvedeným v § 27 odst. 1; ostatní účastníci se o něm vyrozumí veřejnou vyhláškou. Usnesenínadřízený správní orgán vydá i v případě, že žádosti účastníka podle odstavce 3 věty druhé nevyhoví; toto usnesení se oznamuje pouze tomuto účastníkovi; proti tomuto usnesení se nelze odvolat.

§ 175
Stížnosti

(1) Dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany.
(2) Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; odpovědnost za trestný čin nebo správní delikt není tímto ustanovením dotčena.
(3) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán písemný záznam.
(4) Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení. Tento správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.
(5) Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.
(6) Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal.
(7) Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.

Advokát Brno JUDr. Martina Skřivánková