Dotaz: Na sousedním pozemku stavebníci požádali o výstavbu rodinného domu, bazénu a oplocení. Jako účastníci ( také manželka je účastníkem) sloučeného územního a stavebního řízení jsem uplatnili námitky , následně podali odvolání proti stavebnímu povolení, které bylo odvolacím orgánem zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Stavebníci pro toto další řízení vyjmuli ze žádosti bazén a oplocení. Pokračovalo řízení, a opět přes uplatněné námitky bylo vydáno stavební povolení a stavebníci postavili rodinný dům. Na základě naší žaloby k soudu bylo stavební povolení jako nezákonné zrušeno, bohužel o den později, než proběhla kolaudace stavby.
Řízení o dodatečné povolení stavby podle původního stavebního zákona (aby se prokázal soulad s veřejným zájmem- regulační vyhláškou města) skončilo zatím tak, že na základě našeho odvolání odvolací orgán zrušil dodatečné povolení stavby a řízení má pokračovat (zatím se tak nestalo). Znamená to, že rodinný dům nemá platné stavební povolení, ale je zkolaudován.
Po postavení rodinného domu stavebníci zažádali o oplocení, dali jsme souhlas, ale toto oplocení bylo následně zneužito k nepovoleným terénním úpravám (navýšení rostlého terénu o cca 20 až 90 cm podle konkrétního místa). Je podána žádost na státní dozor, stavební úřad odmítl provést s tím, že je to v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj v Praze.
Nyní stavebníci žádají o územní rozhodnutí k výstavbě bazénu o velikosti 10x3m, hloubky 1,8 m, přičemž zastavěná plocha podle dokumentace má být těsně pod hranicí 40 m2. Tuto velikost zatím stavební úřad v řízení nepotvrdil.
Tvrdíme, že bazén je doplňkovou stavbou ke stavbě hlavní, tj. rodinnému domu, a ten když nemá platné stavební povolení (a tedy není rozhodnuto o jeho dalším osudu) , nemůže být bazén povolen a vydáno územní rozhodnutí. Bazén bude napojen na kanalizaci rodinného domu a spojen přístupem přímo z rodinného domu (napojen na chodník kolem domu). Dle našeho názoru nejde o "prvovýstavbu" na zahradě, kde nic ještě není postaveno.
Je tento náš názor správný, to je náš dotaz.
Ještě pro upřesnění, původní povolení stavby bazénu ze strany stavebního úřadu bylo odvolacím orgánem zrušeno pro nezákonnost. Věc byla vrácena k novému řízení, ale tak, že se jen v řízení pokračuje. Domníváme se, že stavební úřad do doby, než bude rozhodnuto o osudu rodinného domu, nemohl a nemůže vůbec v řízení pokračovat. Na tento názor stavební úřad vůbec nedbá.
A ještě bychom se rádi zeptali na skutečnost, v poslední době se velmi hovoří o tzv. salámové metodě. I když v tomto případě probíhají správní řízení, a zdálo by se, že je vše v pořádku, opak je pravda. V řízení jsou předkládány dokumenty a projektová dokumentace, i vypracovaná autorizovanou osobou (inženýrem), ale jsou v nich údaje, které neodpovídají stavu v době rozhodování, některé jsou přímo falešné a neodpovídají skutečnému stavu. Už od samého začátku řízení cítíme, že stavebníci, a hlavně stavební úřad, jim jde na ruku a nyní vlastně je to pojmenováno tak, že přistoupil na hru stavebníků a rozškatulkovali celé řízení, proto, že v původní žádosti by zřejmě nemohli v rozsahu, jak předložili, uspět. Některé dílčí řízení, máme na mysli hlavně oplocení, zneužili ke svému záměru, se kterým v původní ucelené žádosti nemohli uspět.
Nyní je to s bazénem. Navýšený terén je prohlašován za původní rostlý, a má dojít k dalšímu navýšení terénu o dalších 30 cm.
Je náš názor správný, že jde vlastně o salámovou metodu? (Proto jsem dotaz rozepsali šíře).
Za vyřízení a odpověď děkujeme již nyní. Opravdu bychom rádi znali názor nezávislé osoby, nezávislého experta. Pokud by bylo třeba, vše potřebné k "dálkovému" posouzení bychom obratem napsali.
Ing. Matoušek
Vážený pane inženýre,
v odpovědi na Váš dotaz vznesený prostřednictvím serveru České stavby uvádíme následující.
Z Vašeho dotazu vyplývá, že sousedova stavba - rodinný dům nemá platné stavební povolení, jelikož rozhodnutí o vydání dodatečného stavebního povolení bylo na základě Vašeho odvolání zrušeno a vráceno prvoinstančnímu orgánu k dalšímu řízení, přičemž však dům byl již mezitím zkolaudován.
Dále si stavebníci (Vaši sousedé) v současné době zažádali o vydání územního rozhodnutí k výstavbě bazénu o velikosti 10x3m, hloubky 1,8m, přičemž zastavěná plocha podle dokumentace má být těsně pod hranicí 40m2.
Ptáte se, zda je možné vydat územní rozhodnutí ke stavbě bazénu, který je dle Vašeho názoru doplňkovou stavbou ke stavbě hlavní, tj. rodinnému domu, kdy tento nemá platné stavební povolení. Z Vašeho dotazu tedy vyplývá, že zřejmě máte na mysli, že bazén je příslušenstvím věci hlavní (rodinného domu) a jako takový by měl sdílet také její osud.
Nejprve je tedy nutné zodpovědět otázku, zda stavbu bazénu je nutno vždy brát jako příslušenství věci hlavní (v tomto případě rodinného domu).
Dle § 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění, jsou příslušenstvím věci, které náleží vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány. Z citovaného ustanovení vyplývá, že příslušenstvím může být pouze to, co je samostatnou věcí a co může být samostatným předmětem občanskoprávních vztahů. Má-li být příslušná věc příslušenstvím hlavní věci, musí být vlastníkem určena k trvalému užívání s touto hlavní věcí (vyžaduje se trvalé, a nikoli přechodné užívání příslušenství s hlavní věcí) a dále obě věci musí být trvale spojeny společným účelem. Z toho tedy vyplývá, že aby bazén byl příslušenstvím věci, musel by stavebník (Váš soused) určit, že tento bazén je určen k tomu, aby byl s rodinným domem trvale užíván. Z žádného právního předpisu však není možné dovodit, že by vystavěný bazén byl automaticky doplňkovou stavbou (příslušenstvím) rodinného domu. Toto musí určit jen vlastník.
Dále uvádíme, že bazén je ve smyslu stavebněprávních předpisů stavbou (dle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, v platném znění se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání).
V odpovědi na dotaz, zda je možné vydat územní rozhodnutí o umístění stavby bazénu (přestože na rodinný dům stojící vedle něj není platné stavební povolení), Vám sdělujeme, že takové rozhodnutí může stavební úřad vydat. Důvodem je, že bazén jako takový je stavbou ve smyslu stavebního zákona a s ohledem na tuto skutečnost je možné samostatně žádat o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby (bazénu) a stavební úřad může toto územní rozhodnutí také samostatně vydat. Vzhledem tedy k tomu, že bazén je samostatnou stavbou, a to jak ve smyslu občanskoprávních předpisů, tak i stavebněprávních, není relevantní, zda rodinný dům stojící na tomtéž (či vedlejším) pozemku má či nemá stavební povolení. Pro stavební úřad tedy tato skutečnost nepředstavuje překážku a o žádosti o vydání územního rozhodnutí na stavbu bazénu může rozhodnout bez ohledu nato, že na rodinný dům není vydáno stavební povolení.
Dále doplňujeme, že pokud by se skutečně jednalo o bazén do 40 m2 zastavěné plochy (jak uvádíte), tak stavební zákon pro bazény tohoto rozměru nevyžaduje ohlášení ani stavební povolení (§103 odst. 1 písm. d) bod. 5 stavebního zákona). Jediné, co stavebník pro možnost bazén vystavět v tomto případě potřebuje, je územní rozhodnutí.
Co se týče druhé části Vašeho dotazu, zda postup Vašich sousedů (stavebníků) odpovídá svou povahou tzv. salámové metodě, odpovídáme, že ano – jejich postup se svou povahou této metodě skutečně blíží. Této metodě postup Vašich sousedů odpovídá v tom směru, že si nejprve požádali o stavební povolení na rodinný dům, bazén i oplocení, přičemž však v důsledku toho, že se jim nepodařilo dosáhnout stavebního povolení, rozhodli se tuto žádost rozdělit a dosáhnout úspěchu postupně. Tento jejich postup tedy tzv. salámové metodě odpovídá.
Co se týká zákonnosti tzv. salámové metody, konkrétně v územním či stavebním řízení, tedy kdy si stavebník zažádá nejprve o povolení na jednu stavbu, poté na druhou atd., nedá se tomuto postupu v současné době nijak zabránit, jelikož tento postup platná právní úprava nezakazuje.
Při uvedené analýze bylo vycházeno ze sdělených skutečností. Pro podrobnější analýzu či zvážení dalšího postupu by bylo potřeba znát podklady a bližší informace o dané konkrétní záležitosti.