Dotaz: Dobrý den,
již déle než rok trvá náš spor se sousedem, má patrový dům, z jehož rozbité rýny nám stéká voda na fasádu. Z tohoto důvodu jsme ho kontaktovali s prosbou, aby rýnu opravil. On sám v domě nebydlí, pronajímá ho jiné rodině, přesto slíbil, že věc napraví. Po uplynutí nějaké doby jsme jej opět kontaktovali a on nám řekl, že je rýna spravená, a tak jsme se na to šli dotázat nájemce, který nám potvrdil, že někdo tam na opravu byl, ale nepustil ho z důvodu bezpečnosti do domu, protože rýna je blízko elektrických drátů. Soused se tedy omluvil a řekl, že to vyřeší, od té doby jsme o něm neslyšeli, tak jsme mu před měsícem znovu volali a řekl, že to má na starosti nájemce, který o ničem nevěděl. Tak bych chtěla poprosit o radu, jak souseda donutit, aby rýnu spravil, než se nám podmáčí celý dům. Děkuji.

Odpověď

Z Vašeho dotazu není jasné, zda jste souseda o opravu rýny žádali ústně či písemně, spíše mi z toho ale plyne, že vše se odehrávalo pouze v ústní formě. Výzvy a upozornění učiněné pouze písemnou formou se ovšem velmi těžko prokazují, a doporučovala bych, nejdříve ze všeho vyzvat souseda k opravě rýny písemně doporučeným dopisem s dodejkou. Výzvu doporučuji zaslat všem vlastníkům domu, tj. např. pokud je dům ve společném jmění manželů, zaslat výzvu i manželce. V dopise doporučuji stanovit i přiměřenou lhůtu ke sjednání nápravy.V případě, že tento postup nepovede k nápravě, doporučuji dát podnět stavebnímu úřadu, aby postupoval dle následujících ustanovení § 137 odst. 1 písm. f) a § 139 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. v aktuálním znění, tj. aby vlastníku stavby provedení úprav nařídil.

§ 137
Nezbytné úpravy

(1) Stavební úřad může nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy
a) jimiž se docílí, aby užívání stavby nebo jejího zařízení neohrožovalo životní prostředí, nepřiměřeně neobtěžovalo její uživatele a okolí hlukem, exhalacemi včetně zápachu, otřesy, vibracemi, účinky neionizujícího záření anebo světelným zářením,
b) jimiž se odstraňují jiné hygienické, bezpečnostní, požární a provozní závady a závady na elektrickém zařízení stavby,
c) jimiž bude vyhověno požadavkům obrany, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva uplatněným příslušnými orgány (§ 175),
d) v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,
e) spočívající v připojení stavby na technickou infrastrukturu a dále úpravy, jimiž se stavba vybavuje sociálním nebo jiným hygienickým zařízením,
f) k zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod nebo k zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky,
g) spočívající v konzervaci rozestavěné stavby, jejíž provádění bylo přerušeno nebo zastaveno,
h) jimiž se zajišťuje bezbariérový přístup a užívání pozemku nebo stavby,
i) jimiž se zajišťuje ochrana architektonického a archeologického dědictví.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro terénní úpravy a zařízení podle tohoto zákona.
(3) Nezbytné úpravy podle odstavce 1 může stavební úřad nařídit pouze v případě, že stavba nebo zařízení nejsou postaveny a užívány v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu. Jsou-li stavba nebo zařízení postaveny a užívány v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu, může stavební úřad nařídit nezbytné úpravy podle odstavce 1 jen v případě prokazatelně významného ohrožení a za náhradu újmy, kterou by nařízené úpravy vyvolaly.

§ 139
Údržba stavby

(1) Není-li stavba řádně udržována a její vlastník neuposlechne výzvy stavebního úřadu k provedení udržovacích prací, stavební úřad mu nařídí zjednání nápravy. Náklady udržovacích prací nese vlastník stavby. Nájemci bytů a nebytových prostor jsou povinni umožnit provedení nařízených udržovacích prací.

Advokát Brno JUDr. Martina Skřivánková