Cukety jsou při správné péči nejen rostliny plodné, ale i velmi pěkné. A to jak svými květy, tak i plody, listy a celkovým vzrůstem. Vlastně jsou to takoví obři zahrad, ale mnohem pohlednější než dýně (tedy s výjimkou plodů). Obzvláště atraktivně vypadají odrůdy cuket ze žlutými plody, pěstovat však lze i cukety zelené a též cukety s plody kulatými, které jsou ideální k zapékání. Vždy však platí, že nejchutnější jsou plody mladé. Pro běžnou rodinu stačí v zahradě několik rostlin a při správné péči nebude v sezóně stíhat jejich konzumaci. My jich každoročně pěstujeme 5 a nestíháme je ani rozdávat, natož konzumovat. Abychom však takového stavu dosáhli, je potřebná správná péče. A ta začíná výsevem či výsadbou zakoupených sazenic. Sazeničky si lze předpěstovat, běžně se ale ve vhodnou dobu prodávají v zahradnictvích a zahradních centrech. Na venkovní záhony smí sazenice cuket až po posledních mrazících, obvykle tedy po ledových mužích, čili po půlce května. A jestliže se po výsadbě ještě ochladí, je třeba chránit sazeničky bílou netkanou textilií, která je výborným tepelným izolantem a přitom propouští srážky. Ovšem za hezkého počasí ji musíme odkrývat, jelikož květy cukety vyžadují opylení hmyzem. Pro vydatnou úrodu je klíčová pořádná výživa, čili každoročně pořádná dávka kompostu každé rostlině, stejně jako vydatná a stálá zálivka. Půdu okolo sazenic je navíc vhodné důkladně mulčovat, což nám zajistí 2 věci, za prvé to sníží odpar vody z půdy a za druhou nebudou plody ušpiněné zeminou, což sníží riziko hniloby. Cukety jsou mohutné rostliny, proto je nedávejte do skleníku, ale také se jim za veder příliš nedaří ani venku na přímém slunci. Na přistíněném záhonu potřebují cukety především dostatek místa. Proto je nevysazujte blíže jak 1 metr od sebe a od jiných rostlin. Cukety jsou velmi křehké, proto je pro ně ideální vyvýšený záhon v zahradách, kde volně pobíhají například psi. Cukety dokonce snesou i stín po větší část dne, byť je běžně uváděno slunné stanoviště. Stín si vynahradí ohromnými listy, ovšem bez výživy a vody to nepůjde. Zkoušeli jsme stinnější, ale na živiny extrémně bohatý vyvýšený záhon a běžný záhon na plném slunci a výsledky byly v době, kdy udeřila vedra, tristní. Stín vyhrál jednoznačně! Listy cuket na plném slunci strádaly, byly schlíplé a malé, plody rostly pomalu a v menším množství. Zatímco ve druhém případě měly cukety listy mohutné a rostly a plodily překotně. Vybrat si můžeme z řady odrůd cuket, které se liší především tvarem a barvou plodů. Ty mohou být světle i tmavě zelené, výrazně žluté, naoranžovělé, proužkované, podélné, ale i kulaté. Cukety se k nám dostaly z jihu Evropy, ovšem zdejším zvykem je předhánět se ve velikostech plodů. Na jihu Evropy však sklízejí plody mladé, nedozrálé, ještě s květy. Jsou totiž nejchutnější a navíc rostliny po utržení plodů rychle nasazují na další, zatímco dorůstající velké plody eliminují tvorbu nových, mladých. Čili výnos je při sklízení mladých plodů v součtu obdobný, jako když pěstujete méně chutné obry. Ovšem záleží vždy na podmínkách. Cukety pěstované pouze na hnoji a kompostu, přistíněné a bohatě zavlažované, vytvoří chutné plody i větších rozměrů.V každém případě ale mladé plody chutnají dobře dokonce i syrové a nebo jen trochu orestované či grilované. Plody cuket lze též dusit, zapékat a vařit, výborná je cuketová buchta s uzeninou a sýrem. Pokud jsme se rozhodli připravit si sazeničky výsevem, prospěje semenům před výsevem máčení. Rychleji se tak nastartují a slupka změkne. Ideální je vykoupání semen ve vlažné dešťové vodě, použít však lze i vodu vodovodní odstátou, bylinný nálev či mléko. Je to jedno. Vhodný je třeba nálev z heřmánku, který pomůže proti houbovým chorobám. A třeba nálev z přesličky rolní dodá klíčícím rostlinám křemík, čímž je posílí. Nepasterované mléko pro změnu obsahuje přirozenou mikroflóru. Ať již použijeme cokoli, semena máčíme po dobu půl dne až tři dny, musíme však vodu či nálev měnit každý den. Semena musí navíc z tekutiny z části vykukovat, musí totiž dýchat, jinak jim naopak ublížíme. A jelikož cukety klíčí a rostou rychle, můžeme s nimi začít ještě i během května. Pozor však na přízemní mrazíky. Semena vyséváme nejlépe do menší nádoby do hloubky 1 až 2 cm, sazenice pak vysazujeme na záhony v metrovém sponu. Semena do volné půdy však vyséváme raději po dvou a slabší semenáček později vytrhneme. Je to taková záruka úspěchu! I sazeniček si připravíme více a přebytečné nakonec třeba rozdáme a nebo vyhodíme na kompost.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
