Investor vlastní rozlehlé pozemky v Českém lese nedaleko hranic, kde nachází svůj druhý domov. Spolu se svými přáteli se zde stará také o rozsáhlou oboru se stovkami zvířat. Tím získává prostor i pro uspokojení své lovecké vášně. Původně na vlastníkově pozemku stálo pouze klasické staré vesnické stavení. To mu ovšem nestačilo.S architektem Martinem Rajnišem se investor setkal náhodou na veletrhu, kde měl Rajniš prezentaci. Budoucího investora architektova slova natolik zaujala, že ho hned na místě oslovil. Zadání znělo jednoduše, přál si postavit moderní dřevostavbu, která by mu přinášela radost. Samotný dům zaujme na první pohled svým tvarem do oblouku. “Ze stavební stránky takové řešení přináší mnoho komplikací. Na druhou stranu představuje velkou výzvu pro všechny, kdo se na procesu návrhu a realizace stavby zúčastňují,” uvádí David Kubík z Huti architektury. Svérázný architekt Martin Rajniš se netají svou nelibostí navrhovat budovy ve tvaru “krabice”. Tvrdí, že měkké tvary a křivky v nás lidech již od přírody vzbuzují libé pocity. Ačkoliv je toto jeho dílo sestavené z rovných segmentů, z celkového pohledu je na první pohled patrné, že se jedná o oblouk. Tvarování do oblouku však nezůstává samoúčelné. Dům pracuje s venkem. Prosklená část směřuje na jih a slouží jako pozorovatelna. Dobře funguje i z hlediska pohybů slunce po obloze v průběhu celého dne. Výhled umožňuje panoramatický pohled. Zatímco v zádech máte velmi pěkný les, výhled směřuje do okolí, kde se rozkládá obora a rybník. “Kdybyste měli více sousedů, dům by pravděpodobně nebyl tolik otevřený krajině. Tím se liší od původní venkovské architektury. Její obyvatelé pracovali celý den na poli a večer už neměli náladu se koukat ven,” přidává zajímavost Kubík. Podívejte se také na tuto zajímavou realizaci, modernizovaný statek s hvězdárnou. “Dům jsme ani neměli v plánu navrhovat jako energeticky úsporný. Vycházeli jsme z jiných priorit,” říká Kubík. V domě je krb a elektrické topení. Okna mají kvalitní stínění, takže velké prosklené plochy nepředstavují snížení komfortu. I když hodně mrzne, dům se prý dá i přesto za krátký čas dobře vytopit. Ačkoliv si na začátku investor přál dům postavený pouze ze dřeva, nakonec od svého záměru alespoň částečně ustoupil. Dřevěné stavby se sice rychleji zahřejí, ale také mnohem rychleji vychladnou. Z toho důvodu je konstrukce dřevěné stavby na severní straně uložena do kamenné zdi. Ta má akumulační schopnost. Krb je umístěn u těchto těžkých zad, která mohou jeho teplo nasát a udržet. Pro vytvoření konstrukce tvůrci použili systém stěn balloon framing a two by four. Jedná se o systém, kdy samotnou konstrukci tvoří nosné sloupky, které probíhají více podlažími. Two by four se této konstrukci říká z toho důvodu, že ji tvoří fošny široké 2 palce a 4 palce vysoké. V případě této stavby jsou trámy na jedné straně uložené do kamenné zdi a na druhé do dřevěného sloupu. Střechy architekti navrhli tak, aby byly co nejlehčí a nezatěžovaly konstrukci domu. Jsou lehké a rovné. Částečně na nich leží kačírek a zčásti je zdobí zelená střecha. Tvůrci si pohráli se zapojením zenových principů. Pobyt uvnitř se odehrává mezi “malým světem” (symbolizuje ho zahrádka na severu) a “velkým světem”. Ten symbolizuje daleký výhled na jih přes oboru k lesům a horám lemujícím obzor. Do domu se vstupuje ze severu, kde je dům ohraničen kamennou zdí. Před samotnou vnější obvodovou zeď byl umístěn servisní blok s prosklenou halou, která tvoří propojovací můstek.V domě jsou dvě patra. V nižším z nich se nachází rozměrná ložnice spojená s koupelnou (východní křídlo) a tandem dvou ložnic s koupelnou mezi nimi (západní křídlo). Vyšší patro slouží jako obytný prostor s vyhlídkami na stáda zvěře v oboře. Majitel zde má -mimo jiné - vystaveny své vzácné lovecké trofeje. Boky domu a celé jižní průčelí lemuje stíněná terasa. Součástí řešení stínění je také skleněná pergola, což pomáhá chránit dům před povětrnostními vlivy. Jak už název druhu dřeva napovídá, jedná se o druh modřínu rostoucího v drsných horských podmínkách. Kvůli obtížným životním podmínkám roste pomaleji a má hustější léta. Proto je také těžší a odolnější. Klient si na stavbu přál použít dřevo z horského modřínu z vlastního lesa. “Často se setkáváme s tím, že si lidé chtějí dodat svoji kulatinu. Nám jako architektům na původu dřeva zase až tolik nezáleží. Je to na každém, zda chce použít dřevo z vlastního lesa, nebo nakoupí již opracovaný materiál třeba ze Švédska. Na design to nemá vliv. Je to hlavně o pocitu. Původ dřeva, to je zkrátka magie,” doplňuje Kubík. V případě tohoto klienta se zpracování dřeva neobešlo bez komplikací. “Pilař nerozřezal dřevo úplně přesně. Navíc nezatížil hráně a pár fošen se zkroutilo. Výrobce nechtěl takový materiál převzít. Ale nakonec se nějak domluvili,” vzpomíná Kubík na šťastný konec příběhu. Modřín se chová jinak než například smrk. Je mnohem odolnější. Dokonce se o něm říká, že je zbytečné ho natírat. “Náš klient si však přál dřevo natřít, aby stavba vypadala hodně luxusně a měla hezky žluťoučký vzhled,” vysvětluje architekt. Ne každému se totiž líbí nenatřené dřevo. Vyniknou na něm navíc všechny “fleky” a barevné odchylky. “Když se hodně pozorně podíváte, zjistíte, že většina dřeva je pod střechou. Když je totiž dřevo v suchu, tak ho nenapadnou brouci, plísně, houby, zkrátka nic,” upřesňuje Kubík způsob, jak prodloužit životnost dřevostavby. Pergola je zastřešená, takže když prší, kapky dopadají jen na terasy venku. A když prší na fasádu, je to stejné, jako když prší na omítku.
