Bez praček se nedá žít, tedy alespoň v Čechách a na Moravě, kde se veřejné prádelny nikdy nechytly. Když byla v 60. letech plně dokončena elektrifikace, mohl nastat rozmach domácích spotřebičů spojený s emancipací, tedy osvobozením žen od namáhavých domácích prací. A ruční praní v neckách a na valše patřilo k jedněm z nejnáročnějších. Fyzicky i časově. Pravda, první bubnové Tatramatky stejně jako ty pozdější, modernější, s plněním zepředu, doslova tančily po bytě. Ale když si dáma (bez ohledu na věk) pračku pořídila, hodiny u ní seděla a pozorovala, co ten zázrak dělá. Dnes jsou již pračky v našich domácnostech nezbytnou samozřejmostí, kupujeme si dokonce zařízení co nejúspornější. Valí se na nás ale další omezení, které cílí na ochranu přírody, totiž pračky, které se dovedou vypořádat s mikroplasty. Revoluci zažehli ve Francii, kde budou od roku 2025 povinné nové pračky, které dovedou ze svých odpadních vod filtrovat nebezpečné mikroplasty. Málokdo totiž ví, že právě praní je jedním z hlavních zdrojů primárních mikroplastů. tedy alespoň strůjci nové francouzské legislativy to tvrdí. A co jsou primární mikroplasty? Ty částice, které se do přírody dostanou již rovnou jako malé částečky, a které nevznikají rozpadem větších plastových produktů. Zdrojem takových mikroplastů je praní syntetického oblečení. Údajně by se praním syntetiky mělo do přírody dostat až 35 % všech primárních mikroplastů. Dalším znečišťovatelem v pořadí jsou sjížděné pneumatiky (cca 28 %). A právě Francouzi se rozhodli s primárními mikroplasty zatočit, načež se od roku 2025 nebudou smět v této zemi prodávat pračky bez účinných filtrů na mikroplasty, tedy ty primární. Je nasnadě, že se této iniciativy chytne i EU, potažmo se nakonec hon na pračky bez filtrů na mikroplasty přenese až na naše území. Někteří výrobci již modely praček s příslušnými filtry na mikroplasty začali vyrábět a prodávat, je však téměř jisté, že nové pračky díky tomu alespoň mírně podraží. Existuje však ještě jedno řešení, není třeba si hned pořizovat novou pračku, stačí si koupit průtokový filtr. Tyto filtry se již vyrábí pro různé modely praček a snahou výrobců je kompatibilita i s pračkami jiných výrobců. Cena průtokového filtru se pohybuje okolo 1 800 korun (ceny startují na cca 1 400 korunách). Konkrétní výrobce dokonce slibuje, že použité filtry nebo kazety budou odborně recyklovány, když mu je zákazník pošle. Stejný výrobce dokonce hrdě prohlašuje, že jeho filtry odstraní až 90 % praním vzniklých mikroplastů. Z dostupných analýz plyne, že třeba při praní polyesterových košil se uvolní přibližně 20 mg mikroplastů na každý kilogram prádla (jedno praní odpovídá cca šesti kilogramům). Když budeme uvažovat, že průměrná domácnost potřebuje prát 6 kg právě polyesterového prádla jednou za 14 dní, uvolní do přírody (odpadních vod) ročně cca 3,4 g mikroplastů. Při 4,8 miliónech domácností v ČR je to ročně cca 16 tun mikroplastů jen z polyesterového prádla. Ano, jde o velmi hrubý výpočet, ale také velmi opatrný. Běžná čtyřčlenná rodina totiž pere prakticky denně, někdy i vícekrát za den) a záleží na průměrném složení jejího prádla. (A to vůbec nezmiňujeme sušičky prádla a jejich dopad.) Logicky by proto mělo být žádoucí, abychom většinu mikroplastů zachytili již doma. Samozřejmě ale musí fungovat i následná recyklace zachyceného odpadu. A je více než pravděpodobné, že příslušná legislativa se nezastaví jen na francouzském trhu. Je tedy dost dobře možné, že budou již velmi brzy (řádově v letech) všechny pračky zastaralé, tedy i ty, co si doku 2025 pořídíme jako nové, pokud nebudou filtrací mikroplastů disponovat. Velmi malé kousky plastů (menší než 5 mm), jejichž konkrétní dopady na lidské zdraví sice nejsou dosud známé, usuzuje se však, že obsahují mnoho nebezpečných chemikálií (stabilizátory, zpomalovače hoření a jiné). Některé výzkumy dokonce kategorizují mikroplasty jako důvod neplodnosti u některých živočišných druhů. Koho by napadlo, když v tehdejší ČSSR stál v 80. letech 20. století celou noc frontu na svou vysněnou Tatramatku, že bude muset jednou vyhazovat relativně novou pračku z říše sci-fi kvůli nové povinnosti. Nové Tatramatky měly 15 pracích programů včetně programu na vlněné prádlo a možnosti úsporného praní. A zdálo se, že nic dokonalejšího již nemůže nikdy nikdo vymyslet. Omyl. Dnes již pereme s minimální spotřebou elektřiny i vody a vzhledem k aktuálním cenám elektřiny by retro kousky zapojil do sítě jen blázen. Čili místo prvotní touhy, pořadníků, nekonečných front a vystavených prázdných krabic od Persilu v malých umakartových koupelnách (aby každý viděl, že jsme ho někdy také měli) dnes narůstá seznam povinností, příkazů a zákazů. Co přijde po nové francouzské povinnosti filtrační? Ostatně Francouzi spolu s Němci a Nizozemci razantně požadují závazná pravidla EU právě pro mikroplasty!Zdroj: www.thermofisher.com, horiba.com, chip.cz, denik.cz, finance.yahoo.com, ČESKÉSTAVBY.cz
