Druhů štukových omítek je vlastně ohromné množství a pokud budeme hovořit i o barevnosti, nemá vůbec smysl počítat. Než si ale vyberete tu správnou, je si třeba položit několik otázek. Řešíme štuk venkovní a nebo v interiéru? Chcete štuk přetírat barvou? Je konkrétní řešení vůbec vhodné k finální úpravě stěn? Na jaké povrchy (podklady) je konkrétní štuk vhodný? Je před štukováním třeba nějak upravit stěnu? Jak velkou plochu budeme štukovat? Za jaké teploty je třeba materiál zpracovávat? Kupujeme již hotovou hmotu a nebo ji budeme muset míchat? Jakou bude mít zvolený štuk zrnitost? Dotazů je dost, že? A to nejsou zdaleka všechny. Začněme ale tím nejjednodušším a nejznámějším. Klasický sypký štuk, který se používá pro vnitřní i venkovní stěny (oba typy se liší, ten venkovní je vylepšen, aby lépe odolával klimatickým vlivům) musíme mísit ve vhodném poměru s vodou. A jeho monotónní vzhled pak můžeme narušit vhodnou a nápaditou výmalbou, případně nalepenými tapetami, které mohou být i plastické. V interiéru samozřejmě. Značek těchto pytlovaných směsí je na našem trhu více a v zásadě jde o směs jemného písku (zásypového) a vápna (resp. vápenného hydrátu). Dříve se takový štuk připravoval proséváním písku přes jemné síto a jeho mísením s vyhašeným vápnem. Dnes stačí vrtule upnutá do vrtačky, kbelík na míchání, pytlovaná směs a voda. Po smísení štuku s vodou se doporučuje cca alespoň 5 minut počkat a směs poté promíchat vrtulí ještě jednou. Není zrovna příjemné, když se při natahování štuku na zeď objeví suché kousky hmoty.Prodává se také keraštuk, čili tekutý štuk určený pro okamžité použití. I ten se hodí pro vnitřní i venkovní úpravy povrchů stěn. Oproti speciálním štukům, například benátskému, je keraštuk výrazně levnější. Benátský štuk je již dlouho fenoménem, po kterém mnozí touží, ale ta cena… Jen pěti kilogramová směs materiálu stojí cca 1200 korun, proto se obvykle tento štuk aplikuje na menší plochy stěn, kde má vyniknout. Složen je z vápence prášku vzniklého drcením mramoru a povrchy benátského štuku pak skutečně vypadají jako mramorové, tak trochu jako leštěný kámen. Ovšem oproti mramoru je tento štuk řádově levnější, oproti klasickému štuku však řádově dražší. Benátský štuk se hodí například okolo krbů, do koupelen, za pracovní plochy kuchyňských linek, do obývacích pokojů, reprezentativních prostor apod. Na první pohled se marocký štuk podobá benátskému, obsahuje však příměsi, díky kterým odolává mnohem drsnějším podmínkám, hlavně pak například vodě. Vlhkosti dokonce vzdoruje do takové míry, že se používá i k omítání van, umyvadel a celých koupelen. Benátský štuk je také částečně voděodolný, do koupelen se též doporučuje, ovšem ten marocký je naprostou jistotou. Pokud chcete, aby vaše vyštukované stěny doslova vystoupily ze šedi průměru, zkuste štuk s plastickými vzory. V tomto případě již nejde jen o materiál, ale i o způsob jeho nanesení a úpravy. Vytvořením plastického vzoru docílíme skutečně působivých vzhledů stěn. Ke tvarování těchto štuků se používá různé nářadí, například různá hladítky, mořská houba, malířská štětka apod. Vždy záleží na vzoru a struktuře, jakých chceme dosáhnout. Zkušení štukatéři vám poradí. Štuk může dokonce napodobovat betonové povrchy, za tímto účelem se prodávají tenkovrstvé dekorativní štuky, které dobře imitují právě beton. Pokud stavíte z betonu, je nasnadě zauvažovat, zda nějaké betonové plochy nepřiznat, architektonicky je hlazený beton velmi působivý. Existují však i jiná řešení bez štuku, například hliněné omítky (drahá, ale pěkná záležitost, která dokonale pracuje s vlhkostí a vytváří příjemné klima v místnosti, hodí se přitom i na fasády), speciální sádrové omítky a další materiály. Omítky lze navíc aplikovat tak, že pak hrubý povrch již znemožňuje použití štuku a vyžaduje pouze barevný nástřik.
