Ředkvičky jsou každoročně právě tou plodinou, kterou z jarního výsevu ochutnáváme mezi prvními. Jejich pěstování není nic náročného, rostou skoro samy. I jednoduché věci se ale dají dělat o něco lépe, a právě na ředkvičkách vysévaných na začátku sezóny si můžete nejlépe vyzkoušet výhody doprovodných rostlin.
Co jsou to doprovodné rostliny? Často jde o rostliny, které pěstujete v těsné blízkosti cílového druhu, v našem případě ředkviček. Ne nutně proto, že by z nich plynul přímo užitek. Ale „nějak“ zvyšují výnos z úrody cílového druhu, podílí se na efektivnějším využití prostoru, mohou poskytovat přirozenou ochranu proti škůdcům, zlepšovat celkový stav půdy aředkvičky potlačovat plevel, lákat opylovače, dodávat živiny.
Je to strategie, díky níž dosáhnete zajímavého výsledku, protože si pěstované druhy pomáhají vzájemně. Doprovodné rostliny dělají hodně, a chtějí za to málo. Jsou hezkým příkladem toho, jak si chytrou výsadbou a výsevem kombinací několika odlišných druhů prospět a ušetřit si práci. V případě ředkviček výsledkem může být i jejich lepší, šťavnatější chuť.
Dobří přátelé, fajn společníci
Zrovna tenhle chutný bonus se pojí s doprovodnou výsadbou kerblíku třebule (Anthriscus cerefolium). Síla téhle aromatické bylinky spočívá v tom, že odpuzuje škůdce a současně propůjčuje ředkvičkám něco navíc k jejich chuti a textuře. Nejsou tak vodovité, ale křupavější, pikantnější.
Ředkvičky by se také mohly začít kamarádit s pažitkou (Allium schoenoprasum). Nejen proto, že pažitka je hvězdou české gastronomie. Mají toho mnoho společného, už proto, že je můžete vysazovat, sklízet a jíst najednou. Pažitkové aroma dráždí většinu listy požírajících druhů hmyzu.
)
)
Předek běžného zahradního pórku, pór vytrvalý (Allium ampeloprasum) by alespoň teoreticky měl regulovat chutě slimáků a plzáků pochutnat si na ředkvičkách. Jeho využití na zahradě je široké, protože prý dovede odpuzovat mšice. A jak jistě víte, mšice jsou pohroma, které se zbavuje těžko.
Dlouhovlasá Locika není jen princezna z pohádky. Je to též locika setá, salát (Lactuca sativa), na kterém si všichni rádi pochutnáme. Pomoc je tu vzájemná. Ředkvičky pomáhají rozrušit kompaktní a tuhou půdu, takže se v ní salátu roste lépe. A ony od něj získávají na šťavnatosti.
)
)
Další chutnou jarní radostí je bezpochyby hrášek (Pisum sativum). O jeho kladech bylo už napsáno mnoho, jako doprovodná rostlina i rostlina připravující půdu dalším výsevům je dokonalý. Do půdy totiž vnáší dusík, který pomáhá v růstu zeleným částem rostlin. A protože se pne, nekonkuruje o místo.
Kopr vonný (Anethum graveolens) má dar přitahovat k sobě slunéčka sedmitečná, berušky. A ty mají ve zvyku likvidovat mšice. Kopr je magnetem i na parazitické vosičky, které likvidují žravé housenky. Rostlina prospívá v těch samých podmínkách, jako ředkvičky. Víc asi netřeba o prospěšnosti dodávat.
)
)
Chybu neuděláte ani tehdy, když záhonky s ředkvičkami ozdobíte trochou květů. Aksamitníky -marigoldy (Tagetes spp.) totiž lákají užitečný hmyz a opylovače. Do celé zahrady. A současně také odpuzují hmyz, který máme ve zvyku považovat za neprospěšný, ošklivý.
)
Finty s doprovodnými rostlinami
Když už se pustíte do strategie doprovodných rostlin, těch možností a kombinací se nabízí mnohem víc. A je na vás abyste si vybraly ty, které se zrovna vám hodí. Odpuzovat mušky a savý hmyz můžete s blízkou mátou. Dobromysl (podobně jako kopr) přiláká slunéčka sedmitečná.
Špenát podobně jako salát získá v doprovodné výsadbě výhodu změkčené půdy, a obětavě na sebe vezme úlohu mučedníka. Škůdci totiž budou preferenčně útočit na jeho šťavnaté listy, a ne na ředkvičky.
Kvetoucí měsíčky (Calendula officinalis) a potočnice lékařské (Nasturtium officinale) mšice přitahují. To se může zdát poněkud nerozvážné, ale jde o to, že mšice se budou preferenčně držet na květinách měsíčku a potočnicích, a ředkvičky nechají být. Navíc ještě přilákají opylovače.
Fazole v půdě fixují dusík stejně jako hrách. A také se pnou do výšek, takže nekonkurují o místo. Zrovna jako okurky. Ty se starají tím, že listy zastiňují půdu a drží v ní vláhu, z čehož mají ředkvičky také prospěch. Nezhořknou ani během horkých a suchých dní.
)
)
A co špatní sousedé?
Tak jako existují sousedé vítaní a dobří, všestranně prospěšní, existují pochopitelně i u ředkviček sousedé nevítaní. Ředkvičky jsou součástí čeledi brukvovitých (Brassicaceae). A právě s těmi mají problémy. V jejich blízkosti mohou mít potíže s klíčením a růstem.
Ředkvičky se prostě se svými příbuznými moc nekamarádí. Sadit byste je neměli v blízkosti brokolice, zelí, květáku, tuřínu a hořčice. Zrovna tak se vyhněte tomu, abyste blízko yzopu lékařského (Hyssopus officinalis). Ta rostlina je sice užitečná – voní, láká opylovače - ale růst ředkviček brzdí.
Zrovna tak se nevyplatí sadit ředkvičky někde blízko brambor. Brambor má totiž odlišné nároky na půdu a nebudou společně prospívat.
Pokud ale proniknete do tajů doprovodných rostlin – těch, co si pomáhají – máte letos na zahradě na půl vyhráno. A proč s tím nezačít hned z kraje sezóny, třeba zrovna u těch křupavých a pikantních ředkviček?
Zdroj: TheSpruce.com, BHG.com, Gardenary.com
