Téma to vážně veselé nebude. Smrt si totiž nevybírá a jednou si přijde pro každého. To na vás pak bude, abyste poklidili domácnost svých rodičů. Naposledy. Probrali věci po mamce a taťkovi, babičce či dědovi, udělali pořádek v jejich donedávna soukromých drobnostech, probrali celý byt nebo dům, kde žili. Je to hromada práce, které se už předem děsíte.
Ghana je v mnoha ohledech podobná evropským státům. Taky je z vyprodukovaných a použitých plastů schopna recyklovat jen zlomek. A evropské plastové odpadky často doslova končí na těch samých skládkách, jako ty ghanské. Africký stát s třiatřiceti miliony obyvatel už ale nechce být skládkou, a rozhodl se z platových odpadů vyrábět silnice.
Než naplno udeří vánoční svátky, nastane čas ještě na jednu malou katastrofu. Předsváteční úklid. Ona je to sice aktivita všeobecně prospěšná, je dobře si udělat ve věcech pořádek, než si domů nanosíme další. Chybovat ale můžeme třeba s tím, kam ten nepořádek vlastně vyneseme. Typicky u skla, které vlastně sklem není.
Oficiálně to zní velmi fundovaně. Hovoří se o “novém kolektivním systému“, který má zajišťovat sběr a likvidaci nedopalků. V praxi však jde o to, že tabákové firmy se musí na čištění veřejných prostranství od nedopalků podílet finančně. Navíc jsou donuceny vložit určité peníze i do osvěty.
S tříděním odpadu je samozřejmě třeba začít již doma. Vysypat před řadou sběrných nádob domovní odpad a zde jej roztřídit, je opravdu nesmysl. Obce a města řeší tuto potřebu různými způsoby, princip je však vždy stejný resp. obdobný.