Univerzální Keramzit překvapí

Výroba Keramzitu

Keramzit je vyráběn uměle z pečlivě vybraného jílu a za vysokých teplot ve speciálních pecích. Jíl získá při chemických procesech za vysokých teplot pórovitou strukturu. Zvýší tak svůj objem 3 až 3,5 krát. Při výrobě keramzit získává zajímavý kulatý tvar, důležitý z hlediska mechaniky i estetiky. Připomíná jednotlivé valounky kačírku, dekorativní kamení či štěrk. Vnitřní pórovitá struktura keramzitu se přitom zásadně liší od pevného vzhledu na povrchu. Běžně u nás keramzit známe například pod obchodním názvem Liapor. Je to naprosto nehořlavý a přitom mrazuvzdorný materiál. A právě tyto dvě vlastnosti jej předurčily k rozsáhlým možnostem použití. 

Při výrobě keramzitu dochází k tepelné expandaci takzvaných cyprisových jílů (podle hlavní fosilie skořepatce rodu Cypris angusta v sedimentu), které tvoří nadloží uhlonosných souvrství (u nás především v sokolovské hnědouhelné pánvi). Jíl je přepraven železnicí na skládku a z ní je dopraven k hrubé úpravě - drcení na kladivovém drtiči a mletí - zjemňování na kolovém a válcovém mlýně. Následně dochází k homogenizaci na dvouhřídlové míchačce. Po skončení hrubé úpravy má jíl cca 20% vody, proto je nezbytné jeho odležení – proschnutí.

Nakonec dochází k takzvané jemné úpravě. Pomocí granulačních talířů a vakuových šnekových lisů s protlačovadlem jsou tvořeny granule. A právě granule jsou následně vypáleny v rotační peci. K expandaci materiálu (roztažení a vzniku pórů) dochází při teplotě cca 1.100 ^oC. Tehdy vzniknou lehké keramické kuličky, takzvané perly. Granule jsou následně tříděné do jednotlivých frakcí a expedované do balírny či jako polotovar k další výrobě (např. v případě keramzitových tvárnic).

Barvy Keramzitu

Obvyklá je barva hnědá, hnědočervená a případně i hnědo šedá. Záleží na lokalitě, kde je jíl těžen.

Použití Keramzitu

Keramzit použijeme jako izolační zásyp stropů ve stavebnictví, stejně jako tepelnou izolaci střech (šikmých i plochých). Přidáním do zdících materiálů jím zlepšíme tepelně i zvukově izolační vlastnosti zdiva. Své místo najde i jako drenáž pro odovod dešťové vody či vody z nadměrně zamokřených pozemků, vhodný je i jako filtrační materiál pro vodní hospodářství či substrát v kořenových čistírnách odpadních vod. Vhodný je i jako substrát k výsadbě rostlin na zelené střechy, k hydropnickému pěstování pokojových i užitkových rostlin, ale i pro zahradnické a dekorativní účely. A nakonec je vhodný i jako zimní protiskluzný posyp silnic a chodníků a využití najde i v akvaristice a teraristice.

Unikátní použití Keramzitu – ZELENÉ STŘECHY

Zelené střechy jsou nejen příjemným zpestřením jinak tradiční zástavby se střešní kritinou či plochých střech využitých maximálně jako nekryté terasy, ale zlepšují i tepelné i zvukově izolační vlastnosti stavby. A právě zde najde své uplatnění keramzit. Kromě již uvedených vlastností chrání střechu před značnými teplotními výkyvy, UV zářením a mechanickým poškozením.

Zelenou střechou přitom získáme vegetační plochy, kterými zlepšujeme mikroklima svého životního prostoru. Zelené plochy absorbují CO₂ a do ovzduší doplňují kyslík (fotosyntéza). Zelená střecha nám díky vylepšení tepelné izolace střechy snižuje spotřebu energií. Zároveň dosáhneme nízkých nákladů na údržbu střechy, vlastně udržujeme zahrádku a samotná střešní konstrukce je chráněna dostatečně.

Musíme však dát pozor na nosnost střešní konstrukce a riziko prorůstání kořenů do její povrchové úpravy. A právě keramzit je ideálním substrátem na plochy zelených střech. Zásadně snižuje zatížení střešní konstrukce, přitom vytváří v kombinaci s rašelinou vhodné životní podmínky vysazovaným rostlinám, keřům i stromům.

Další unikátní použití – výroba lehkých tvárnic

Co je GT blok?
U nás je keramzit v podobě zdícího materiálu znám především jako takzvané GT bloky vyráběné v zahraničí. Je to patentem chráněný sendvič KERAMZIT + 185 mm POLYSTYRENU. Keramzitové bloky jsou pojené cementem, svým charakterem se však víc blíží cihelné hmotě než betonu. Tepelně je upravován pouze jíl při výrobě keramzitu. Výroba bloků již probíhá za absence tepelné energie, tedy za studena. Díky výrobě za studena je na rozdíl od cihelných bloků (ty se vypalují) dosaženo naprosté tvarové přesnosti. U cihel je právě na správném výpalu závislá pevnost a tvarová přesnost, což zde odpadá. Keramzit je přitom stejně jako cihla tradiční stavební materiál.

Přednosti GT bloků
Výhody keramzitu, především schopnost izolovat teplo a hluk dnes oceníme při výstavbě nízkoenergetických a pasivních domů. V zásadě platí, že je mnohem jednodušší i výhodnější stavět z GT bloků než dodatečně zateplovat. Získáme vysoce prodyšné zdivo s mnohem delší životností oproti dodatečnému zateplení. 

Pevnost
Bloky z Keramzitu vyplněné polystyrenem mají pevnost 3,5 Mpa, měrnou hmotnost pak 840kg/m³ (studený blok) a 770kg/m³ (horký blok). Běžně jsou tedy tyto bloky vhodné k výstavbě až třípodlažních domů. Přitom jsou bloky schopné bez potíží unést zatížení bojlerem s teplou užitkovou vodou, kuchyňskou linkou či závěsným WC. Používají se běžné chemické kotvy. V zásadě platí, že GT bloky mají obdobnou pevnost jako u nás oblíbené tvárnice z pórobetonu.

Spojování
GT bloky jsou vyvinuté pro spojení na maltu, běžné je však i spojení lepidlem (červené přesnější bloky). Jednotlivé tvárnice se přitom vedle sebe ukládají na pero a drážku. Použít lze i tepelnou maltu (šedé – méně přesné bloky).

Jako vnitřní zdivo lze použít i odlišný materiál
Při použití keramzitových bloků můžeme jako vnitřní nenosné zdivo použít i odlišný materiál obdobných fyzikálních vlastností (perlit, sádra, cihla). Důležité je pouze napojení pomocí vyříznutých „šmorců“ (na výšku podlaží cca 3 kapsy na hloubku první vrstvy). Do šmorců se pak zdivo vyváže. V případě použití pórobetonu můžeme použít nerezové kotvící T profily (pórobeton má vlivem velké objemové nasákavosti vyšší roztažnost). Díky T profilům pak zdivo nemůže prasknout. 

Dělení bloků
Složitější je však dělení GT bloků, musíme použít rozbrušovačku průměru 300 mm s prořezem 120 mm z obou stran, nebo elektrickou šavlovou pilu s plátkem Hilti, případně dvoubřitou pilu Aligator a nakonec i stolní pilu na cihly či ručně (ale jen výjimečně) vidiovanou pilou.

Váha
Rámcově jeden GT blok váží 18 až 25 kg (rohový 20 kg). Stropy ze stejného materiálu pak cca 4 až 6,5 kg/mb a střechy cca 25 kg na mb=m². Počítejte, že pro běžnou stavbu rodinného domu budete potřebovat cca 25 tun materiálu a musíte tedy umožnit přepravu materiálu kamionem s takovým nákladem na váš pozemek.

Jaké omítky?
Můžeme použít běžné tenkovrstvé omítky, případně lepidlo s perlinkou nebo 10 až 15 mm silné jádro a štuk a uvnitř i sádrokarton. Střešní panely mají navíc ze spodní strany sádrovláknité desky už z výroby, které stačí pouze zatmelit, přetáhnout lepidlem se sítí a štukem a nakonec vymalovat. Stejně tak lze použít ozdobné imitace krokví.