Do konfliktu s opylovači se nemusíte dostat jen tím, že na své zahradě stříkáte insekticidy. Nelibost užitečných tvorů můžete způsobit i tím, že jim nabídnete desítky, stovky pestrobarevných květů. Ovšem šlechtiteli předem upravených pro větší krásu, nikoliv pro užitek opylovačů.
K roku 2022 bylo oficiálně popsáno cca 150 000 druhů hub, ale ve skutečnosti je jich více dokonce řádově (odhaduje se nejméně 6,28 milionů druhů), čili většinu hub na světě jsme ještě nestačili popsat, poznat, zdokumentovat a studovat. Většinu houbařů, tedy těch svátečních, ale zajímají hřiby. A že je právě zářijová houbařská sezóna a rostou, i když ne tolik, jak bychom si asi představovali, pojďte si v našem kvízu vyzkoušet, jestli poznáte alespoň nejznámější z hřibů. Roste jich totiž u nás přibližně 50 druhů a všechny samozřejmě do deseti otázek kvízu nedostaneme.
Podzim je v zahradách každoročně obdobím, ve kterém se plísně šíří snadno a rychle. Ano, mají rády teplo, ale není to podmínka, nejdůležitější je pro rozvoj plísní vlhkost, navíc se právě na podzim rozkládá nejvíce rostlinných zbytků. A to jsou opět plísně. Připojíme-li málo sluníčka, nedostatečné provětrání a vysokou hustotu výsadby, je seznam faktorů kompletní.
Září je již měsícem, který spadne přesně 21.9. do podzimu, přesto ale v zahradách právě v září spatříme spoustu kvetoucí nádhery. Některé rostliny poznáme na "první dobrou", jak se lidově říká, u některých musíme chvíli přemýšlet a pak se raději zeptat, nebo si název oné květeny ověřit jinak. Mně se třeba stále "motají" dohromady jména weigelie a bugenvilea. Nevím proč. Což o to, ony jsou si dost podobné a dokonce mohou kvést v září vedle sebe, protože některé druhy weigelií nastartují v srpnu druhé kvetení a mohou pak kvést až do konce září, jenže pořád nechápu, proč si pletu jejich názvy, když obě rostliny dobře znám. A co vy, jak jste na tom? Otestujte se v našem kvízu.
Nakolik si považujete květy vámi vypěstovaných rostlin? Jak vysoce stavíte hodnotu jejich relativně pomíjivé krásy a kolik jste ochotni zaplatit za to, že si do své sbírky pořídíte nějaký naprostý botanický unikát?
Září je čas výsadbám zaslíbený, na prostokořenné dřeviny ale počkejte do 1. listopadu, tedy do začátku období vegetačního klidu. Zkušený a hlavně seriózní zahradník, který dodržuje pravidla a zákony, do země dříve nerýpne, aby vám vaši vytouženou sazenici (třeba jabloně s těmi krásnými, velkými, rudými jablky) vytáhl z hlíny. A jak potom k prostokořenným sazenicím přistupovat? Čím arogantněji a brutálněji, tím lépe. To je paradox, který funguje dokonale.
Součástí kvalitně provedené stavby rodinného domu je i profesionální úprava okolního terénu – od okapových chodníků a přístupových cest, přes zpevněné vjezdy a plochy pro parkování, až po sokly a další konstrukční detaily. Český výrobce stavební chemie BRALEP nabízí ucelené systémové řešení pro úpravu terénu v okolí domu, které odpovídá současným nárokům moderního stavebnictví.
Zasklení je srdcem každé pergoly a zimní zahrady. Právě ono rozhoduje o tom, zda bude prostor komfortní, funkční a dobře využitelný po celý rok. Ať už plánujete otevřenou pergolu, nebo celoročně obytnou zimní zahradu, správný výběr skla je klíčový pro zajištění pohodlí, dlouhé životnosti a maximálního užitku z vaší investice.
21.7. jsme vydali článek na téma lišajů smrtihlavů. Poté, co jsme u nás na zahradě našli housenku, která si právě hledala místo k zavrtání do země a zakuklení. Dali jsme ji do okrasného roští na záhon bohatě zavezený humusem a kvalitní půdou. Housenka se zavrtala a právě vyletěl motýl. Stihne migrovat zpátky na jih? To se už nedozvíme.
Kdyby to nebylo k pláči, bylo by to k smíchu a naopak. Pořídit si domácího mazlíčka, hlavně pejska, nemusí být vůbec dobrý nápad. Proč? Existují i případy, kdy se pejsek stal předmětem rozchodu partnerů, nebo dokonce rozvodu. Nečekejte ale nyní nějakou manželskou nebo dokonce psí psychologickou poradnu, nabízíme pouze drobné postřehy a příběh, který i přes onu pověstnou štěněcí rozkošnost skončil hodně nerozkošně, až téměř tragicky. Pro nešťastníka ze západních Čech určitě.
Léto je období, kdy zahrada nebo terasa získávají úplně nový rozměr. Už to není jen místo, kde rostou rajčata a trávník potřebuje sekat, ale promění se v osobní oázu pohody.
Srpen, respektive jeho druhá polovina, je ideálním obdobím pro vysazování jahodníků. Proč? Protože platí jednoduchá poučka: „Čím dříve jahodníky vysadíte, tím větší bude už první sklizeň. Největší pak bude druhá hned v následujícím (druhém) roce, ještě přijatelná bude třetí a po odplození je nutné sazenice opět vyměnit. Ale pozor, nikdy nevysazujte jahody po jahodách, to jedině kdybyste vyměnili půdu, což je samozřejmě zbytečný a náročný luxus. Většinou je nezbytný pouze nejméně roční odstup. A čím delší, tím lépe. Alespoň jeden rok pěstujte na opuštěném jahodovém záhonu něco jiného, složitější to není.“
Sotva byla CHKO Soutok 1. července letošního roku vyhlášena (původně mělo jít o Národní park), ještě než dozněly vlny sporů o podobu chráněné oblasti, opět zaujímá přední stránky v médiích. Proč? Kvůli vzácnému rostlinnému druhu, o kterém jsme se téměř 100 let domnívali, že u nás vyhynul. Jmenuje se plamének celolistý.
Každého zaujme něco jiného. Pro Američany je například podstatné, že v Seattle proběhla renovace domu, který kdysi navrhl slavný architekt. Nás oslovila úplná podružnost. To, jakým způsobem byla na zahradě onoho domu navržena kůlna na nářadí.
Stinné zahrady jsou velkou výhrou v létě za největších veder. A když už ne celé zahrady, pak alespoň stinné kouty zahrad. Po zbytek roku jsou ale spíše pro zlost. Co když navíc chcete, aby byla vaše zahrada stále zelená a přitom pestrá? Nejen odstíny, panašováním a tvarovými projevy své zeleně, ale i květy? Co v ní pěstovat? Možností se nabízí nečekaně mnoho.
Dnem 7.8. 2025 vstoupilo v platnost prováděcí nařízení Evropské komise, které aktualizuje seznam invazních nepůvodních živočišných druhů, jež je zakázáno do EU dovážet. Patří mezi ně vybraní ptáci, kopytníci, ryby, korýši, mlži, plži, ostnokožci, ploštěnci a hmyz. O dva roky se ještě odkládá konkrétní druh hlodavce a šelmy. Některé z nich přitom už známe i u nás a na seznamu našich místních invazních druhů jsou, například jelen sika a norek americký. Svoje znalosti druhů, které vnímáme jako silně invazní právě u nás, si můžete vyzkoušet v kvízu pod článkem.
Někdo vnímá prázdniny jako mediální okurkovou sezónu, kterou případně rozčísne třeba zpráva, že v Jaderském moři napadl žralok českou učitelku. Už to dělá 118 let a pokaždé je to ten samý žralok a stejná kantorka. Nebo že si ministr Lavrov oblékl na setkání s americkým prezidentem na Aljašce mikinu s nápisem CCCP. Jenže iniciativa Zákony pro kočku si prázdniny evidentně nevzala, jelikož se právě nyní objevil zásadní článek o tristním stavu toulavých koček v magazínu Ministerstva vnitra Veřejná správa. A článek předkládá i řešení a poukazuje na zkušenosti obcí, které se k problému toulavých, nemocných a stále se množících koček nestavěly zády.
Sezóna rajčat se přehoupla do druhé půlky, co však nyní s nimi, aby tato plodová zelenina bohatě plodila a hlavně plody vyrostly a dozrály? Především je třeba zaštipovat růstové vrcholy, aby se rostliny zaměřily na plody a ne na další růst a kvetení. Také je třeba obtěžkané výhony uvazovat a zdola otrhávat listí, které schne a může být i zasažené plísní.
Tohle téma bude krapet nechutné. A dost možná vás přiměje přemýšlet o tom, že si koupíte vlastní bazén. Jen proto, abyste se vyhnuli infekcím, které se tu a tam s letními radovánkami na veřejných koupalištích pojí.
Grilovací sezóna je v plném proudu a pro mnohé z nás jde o takovou rutinu, že si ani neuvědomujeme, podle jakých pravidel se vlastně řídíme. Vyzkoušejte si v našem kvízu, jestli grilujete správně a bezpečně, jestli by vaše výrobky z grilu nemohly chutnat lépe a být zdravější. Na teorii totiž praxe stojí i v tomto kulinářském oboru. A z čeho teorie vychází? Z praktických zkušeností generací i vědeckých poznatků.
