Není to ani použitím nekvalitních materiálů nebo špatným projektem. Často objekt neobstojí před mnohonásobnými nápory přírodních podmínek (působení teplot, biologických vlivů, kořenů, chemických vlivů atd.). Ve většině případů má negativní následky na stavbách na svědomí přítomnost vody – v různých skupenství. Přirozený koloběh vody ale nepřechytračíme a optimální není ani řešení oddělením vlhké zemní zóny od těla stavby moderními plastovými materiály. Jako účinnější řešení (než zápasení s přírodou) se jeví naopak respektování přírodních zákonitostí a jejich využití. Na stavbu působí široké spektrum vlivů, přičemž rozhodující hranici tvoří zemský povrch. Při v současnosti často užívaném izolování vlhké zóny nemůže vlhkost nikam unikat a začíná se hromadit. Vlhkost může proniknout i do konstrukcí obvodových stěn. K nadměrnému množství vlhkosti se navíc přidává i řada dalších problémů - např. když začne mrznout a mění se fyzikální vlastnosti vody. Tyto podmínky jsou náročné i pro ty nejkvalitnější materiály a následné opravy a opatření rozhodně nepatří k nejlevnějším. Problematiku vlhkosti vyřešíme vzduchovou vlhkostní izolací stavby – tzv. AIR izolací. Princip tohoto zařízení spočívá v odvádění vlhkosti vzduchovou mezerou z konstrukce stavby do ovzduší. Samozřejmě k tomuto systému není třeba elektrická energie, protože využíváme působení přírodních zákonů. Přirozeně nehrozí žádná porucha a zařízení nám zabezpečí trvalou službu. AIR izolace zvyšuje trvalost objektu díky vyřešení problému s vlhkostí při sanaci staveb. Přesně podle typu a umístění stavby je navrženo optimální individuální řešení přírodních podmínek. Hojně se využívá u novostaveb. Toto řešení je poměrně rychlé, efektivní a hlavně cenově nenáročné. U podlah, základů položíme výrobky odpovídající výšky na předem připravenou plochu. Ta by měla být jednak dokonale rovná a také opatřena geotextílií. Dále výrobky překryjeme vrstvou betonu o pěti centimetrech. Tak vznikne základní nosná plocha podlahy. Pro svislé stěny se výrobky odpovídající výšky zavěšují na připravenou stěnu. Spáru uzavřeme když skončíme pod úrovní terénu. Vzniklým prostorem bude proudit vzduch. Plochy musíme napojit na připravené výdechy a vstupy vzduchu. Podobný systém využívali stavitelé starověkého Egypta, Říma i mistři evropského stavitelství ve středověku. Problematiku vzduchové izolace staveb se nevyplatí podceňovat. Kvalitní analýza přírodních podmínek je základ. Proto se obraťte na odborníky – určitě to vyjde levněji, než za několik desítek let oprava popraskaných zdí.