Do širokého povědomí veřejnosti se zpravidla dostanou jen ty plány slavných architektů, které se dočkaly realizace. Plán švýcarsko-francouzského architekta Le Corbusiera na přestavbu centra francouzského hlavního města ale zabodoval tím, že realizován nikdy nebyl. Podobu Paříže přesto ovlivnil.
Bez povodní se to letos zatím na našem území obešlo, zásoby sněhu na horách se tenčí, nové srážky jsou minimální, voda v mnoha přehradách stále chybí. Velká voda se nekoná, vlastně ani ta malá. Když se ale povodně někde objeví, vždy se řeší to samé. Totiž sanace budov, zahrad a celých větších území, ale také hlavně statika domů (resp. obecněji staveb), kolem kterých a kterými voda prošla. Které typy budov a jiných staveb mají větší šanci, že povodně ustojí?
Mnoho Čechů, obzvláště starší generace, si myslí, jaké ohromné milionové hodnoty v podobě svého domu vlastní. Ve skutečnosti však vychází spíše ze svých představ a emocí než z reality. A nakonec musí slevit až miliony, pokud na prodeji trvají. Není vůbec výjimkou, že předražené staré domy mají nakonec hodnotu pouhého pozemku, vlastně ani tu ne, protože demolice také stojí nemalé peníze. Podle výzkumu agentury STEM převyšuje hodnota starých domů sotva hodnotu pozemku v případě více jak 522 tisíc budov.
Není to kouzlo digitálně upravené fotografie, není to výmysl umělé inteligence. Je to skutečný dům, který můžete navštívit. Když tedy zavítáte do kanadského Toronta a nebudete mít co jiného na práci. Nebojte, na jeho prohlídku vám bude stačit jen polovina času. Je totiž poloviční. Rozříznutý napůl.
Od 1.1. letošního roku platí nová povinnost hlásit jakoukoli manipulaci s azbestem, tedy vlastně především s výrobky z azbestocementu. A za neoznámení hrozí nově statisícové pokuty. Zpřísnění pravidel je prezentováno jako prostředek k ochraně zdraví, více méně zde byla přísná pravidla již dosud. Nyní ale legislativa jednoznačně říká, že kdo s azbestem pracuje, musí o tom předem informovat na patřičných místech (Krajskou hygienickou stanici).
Není to kouzlo digitálně upravené fotografie, není to výmysl umělé inteligence. Je to skutečný dům, který můžete navštívit. Když tedy zavítáte do kanadského Toronta a nebudete mít co jiného na práci. Nebojte, na jeho prohlídku vám bude stačit jen polovina času. Je totiž poloviční. Rozříznutý napůl.
Najdou se snad v každém domě. Staré kabely, hliněné i měděné, s bužírkami, roky ležící v šuplíku nebo nějaké bedně, krabici. Zrovna jste je chtěli naložit a odvézt do sběrného dvora. Protože to, o čem jste si roky mysleli, že se ještě může k něčemu hodit, se už nehodí vůbec k ničemu. Už to víte. Možná ale nevíte, že můžete tyto kabely výhodně prodat. Vydělat na nich.
Udržitelné stavebnictví dnes stojí na datech, ne na slibech. Právě proto je Environmental Product Declaration (EPD) jedním z nejdůležitějších dokumentů, který potvrzuje skutečný environmentální profil stavebního materiálu. Desky PackWall Basic nyní disponují mezinárodně uznávanou EPD certifikací v systému International EPD® System, čímž se řadí mezi plně transparentní a ekologicky odpovědné stavební produkty.
Ať už ve vzduchu visí pandemie, bankrot na vzdálené burze anebo se ve schránce hlásí o slovo letáky se slevovou akcí, vždycky to dopadne stejně. Lid hromadně vyrazí nakupovat zásoby toaletního papíru. Má tahle nevšední strategie přežití kolapsu nějaké hlubší opodstatnění? A jak dlouho se dá vlastně ten „do zásoby“ nakoupený toaleťák vůbec skladovat?
Od 1.1. letošního roku platí nová povinnost hlásit jakoukoli manipulaci s azbestem, tedy vlastně především s výrobky z azbestocementu. A za neoznámení hrozí nově statisícové pokuty. Zpřísnění pravidel je prezentováno jako prostředek k ochraně zdraví, více méně zde byla přísná pravidla již dosud. Nyní ale legislativa jednoznačně říká, že kdo s azbestem pracuje, musí o tom předem informovat na patřičných místech (Krajskou hygienickou stanici).
Recyklace a upcyklace, to nejsou jen moderní „zelené“ nálepky. V nové epizodě podcastu se moderátorka Jana Machová baví s Ing. Mojmírem Urbánkem o tom, jak dát stavebním materiálům druhý život – prakticky, bez iluzí a tak, aby to dávalo smysl nejen technicky, ale i ekonomicky. Pokud stavíte nebo rekonstruujete rodinný dům a zajímá vás, jak se chovat racionálně a ekologicky, je tahle epizoda přesně pro vás.
Slovo superčerv sice může vyvolávat prapodivné pocity, ve skutečnosti však jde o běžně používané synonymum pro larvy potemníka rodu Zophobas morio. A dobře je zná mnoho z nás, protože jde o běžné krmivo pro plazy, ptáky a ryby, které se prodává v chovatelských potřebách. Skutečně tito červi plasty žerou a s náramnou chutí, vědci přitom nyní zkoumají, jak je to možné a jak tělo červů plasty vlastně zpracovává. Obzvláště o Vánocích, kdy v křesťanském světě prudce vzrůstá produkce plastového odpadu, je toto téma na výsost aktuální.
Britové „slaví“ každý říjen svůj Unblocktober. Co to je? Nečekejte fangle a balustrády, ani mávátka nebo průvody ulicemi. V krátkosti se jen pokouší tento měsíc zasvětit vzdělávací kampani, v níž se veřejnosti osvětluje, co se do kanalizace nemá splachovat. Protože jinak už příští měsíc budou zase „slavit“ rekordní ucpávky potrubí. A bohužel se to týká i nás, i když odpad neslavíme.
Podzim je v zahradách každoročně obdobím, ve kterém se plísně šíří snadno a rychle. Ano, mají rády teplo, ale není to podmínka, nejdůležitější je pro rozvoj plísní vlhkost, navíc se právě na podzim rozkládá nejvíce rostlinných zbytků. A to jsou opět plísně. Připojíme-li málo sluníčka, nedostatečné provětrání a vysokou hustotu výsadby, je seznam faktorů kompletní.
Jaká je vlastně životnost solárních panelů? Dobrou zprávou je, že od prvních exemplářů, které byly porůznu ve světě nesměle osazovány v 90. letech, se technika, design i materiálová skladba dost posunula. I tak ale platí, že k opotřebení dochází. V závislosti na údržbě po patnácti, dvaceti letech. A po pětadvaceti až třiceti letech? To zkrátka neobstojí ani nejkvalitnější soláry.
Nikdy nebyly dostavěny. A v roce 2010 byly podivné disky zbourány. Jakési malé a podivně tvarované drahokamy, které vlastně připomínají spíše 2 létající disky na sobě, prý byly prokleté. Možná proto, že se stavěly na vrcholu starověkého pohřebiště, možná kvůli bývalému pohřebišti holandských vojáků, kteří zde prý také strašili, možná kvůli půlení sochy čínského draka, protože bylo třeba rozšířit cestu a otevírat bránu do budoucího letoviska. Těžko říct.
Že tam jednou musíme všichni? To neplatí jen pro lidi, ale také pro kočky. S tím, že kočky domácí tam zpravidla musí jednou až třikrát denně. A byť některé micky stahují průměr, když chození na toaletu odbývají obden, nic to nemění na tom, že po jednom až čtyřech týdnech je třeba obsah kočičího záchodu vyměnit. Tehdy ovšem nastává čas na otázku klasiků. Kam s tím?
Mnoho Čechů, obzvláště starší generace, si myslí, jaké ohromné milionové hodnoty v podobě svého domu vlastní. Ve skutečnosti však vychází spíše ze svých představ a emocí než z reality. A nakonec musí slevit až miliony, pokud na prodeji trvají. Není vůbec výjimkou, že předražené staré domy mají nakonec hodnotu pouhého pozemku, vlastně ani tu ne, protože demolice také stojí nemalé peníze. Podle výzkumu agentury STEM převyšuje hodnota starých domů sotva hodnotu pozemku v případě více jak 522 tisíc budov.
Potřebu změny zpravidla vycítíme až tehdy, kdy už je pozdě. A to platí i v případě zaneřáděných kuchyní. Teprve v ten moment, kdy se v nich každá aktivita stane nesmírně komplikovaná, začneme přemýšlet, jak to vůbec mohlo zajít tak daleko. Tohle jsou ty přehlížené signály, že vaše kuchyně spěje ke katastrofě.
Po celém světě se „povalují“ miliardy tun dřevěného odpadu. A každý rok k nim další stovky milionů tun přibydou. Není to ekologické ani hospodárné, nemluvě o tom, jak takové mrhání zdroji vede ke zbytečnému kácení živých vzrostlých stromů. Co s tím? Kácet méně, lépe recyklovat. Třeba skrze dřevěnou pastu.
Nic jiného než hnůj jsme kdysi k hnojení zahrádek, zahrad, záhumenků, políček a polí neměli. Ničím jiným se nehnojilo. Nejvýš se ještě tak zapálilo strniště, nebo se nechalo pole nějaký ten rok být a to bylo vše. A lidé moc dobře rozeznali, ke kterým zvířatům jaká hmota patří. Na pohled i po čichu.
Počátkem roku proběhla médii zpráva, že třídění kovových obalů, zejména plechovek od nápojů, prošlo revolucí. Můžete je totiž házet do žlutých kontejnerů na plasty. Neplatí to ale všude…
Tradice jsou tuze hezká věc. Ale to neznamená, že kvůli nějakým zažitým zvyklostem neděláme stále dokola ty samé chyby. Na příkladu velkého jarního úklidu, přípravě zahrady na novou sezónu, to jde docela dobře vidět.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
