S příchodem jara opět startuje stavební sezóna a s ní také ideální čas pustit se do menších oprav kolem domů. Ať už jde o poškozenou omítku, díru v podlaze nebo uvolněný prvek, právě teď je vhodná chvíle dát vše do pořádku. Praktickým pomocníkem na tyto práce je Knauf Rychletuhnoucí cementová směs, která šetří čas i práci.
Budete stavět nový dům, plánujete podlahové vytápění a řešíte, jak realizovat podlahy? Určitě jste už narazili na různé informace o tradičních betonech a anhydritu. Betonáři obvykle uvádí, že beton je oproti anhydritu trvanlivější a nepodléhá zkáze vodou, zástupci „rodiny Anhydritů“ pro změnu kontrují, že anhydrit je sice dražší, ale je zapotřebí pouze tenká vrstva, má skvělou tepelnou akumulaci, navíc dokonale obklopí prvky teplovodního podlahového vytápění a aplikace je velice rychlá. A s vodou to prý také není tak hrozné, jak se v PR argumentacích uvádí. I anhydritová podlaha vydrží hodně. Vyschne a vrátí se její původní pevnost.
Nový archeologický objev v Pompejích odhalil dosud neznámý postup výroby římského betonu. Vědci popisují techniku „horkého mixu“, která vysvětluje jeho pozoruhodnou trvanlivost i samoopravné schopnosti.
Když stavíme z železobetonu, počítáme s tím, že to vydrží věčnost. Anebo aspoň tři generace. Jenže klimatické změny, ať už je berete vážně nebo ne, vám to mohou přepočítat po svém. Beton a konstrukce z něj vybudované mohou stárnout rychleji. Proč?
Když se za dob studené války začal používat pojem „fallout shelter mania“ (mánie protiatomových krytů), původně mělo jít o výstavbu bunkrů americkou vládou pro civilní obyvatelstvo, k tomu však ve větší míře vlastně nikdy nedošlo, důvodem byly peníze. A takzvaná bunkrománie nakonec probíhala skrytě na soukromých pozemcích. Lidé si do bunkrů investovali sami a také z tohoto důvodu není dnes znám počet postavených bunkrů a tedy skutečné číslo oné mánie. Tenkrát obě strany ideového, mocenského a diplomatického konfliktu chrastily zbraněmi a kromě zbraní jaderných zahrál svou roli také vynález vodíkové bomby. A ano, historie se opakuje, opět se chrastí jádrem a dalšími smrtícími vymoženostmi. Němci dokonce začali vyrábět sériově takzvané zahradní bunkry, které by se měly za ceny od 50 000 do 150 000 euro běžně vyskytovat v nabídkách hobby marketů a zahradních center. Zapomeňte na zahradní boudu na nářadí nebo zahradní domek. Když už něco, pak rovnou bunkr.
Když podkroví potřebuje vylehčit. Jaká je typická skladba podlahy v půdní vestavbě s Ekostyrenem? Proč bodové zatížení vždy řeší roznášecí vrstva? A jak je to se statikou, tepelně-technickými vlastnostmi, akustikou a požární odolností?
Proč se v podkroví řeší „lehká“ skladba podlahy? Co je Ekostyren a ekostyrenbeton? Jak zvolit recepturu, aby izolace byla dostatečně pevná? A jaký je postup izolace na půdě (svépomocí i profesionálně), co je dobré znát pro průběh tvrdnutí a jak zní klíčové pravidlo?
Za beton, který je pevnější, odolnější a rychleji tvrdnoucí. A taky za ochranu životního prostředí, které je devastováno neudržitelnou těžbou lithia pro udržitelné technologie. Objev jihoaustralských inženýrů má ve světě, který hladoví po lithiu, opravdu velký potenciál.
Tradiční japonská architektura se po katastrofách 20. století musela vyrovnat s přísnými požárními regulacemi a přechodem od dřeva k betonu. Projekt House M od studia Analogue ukazuje, jak lze tento „betonový kompromis“ citlivě rekonstruovat a znovu propojit s archetypem japonského rodinného domu.
Lité podlahy patří mezi oblíbená řešení v novostavbách i rekonstrukcích. Cena podlahy se ale může výrazně lišit podle plochy, tloušťky a typu směsi. Než se definitivně rozhodnete, vyplatí se zjistit orientační náklady pomocí nezávazného výpočtu.
V roce 2025 byla dokončena rekonstrukce mostu Edvarda Beneše v Českém Krumlově. Vedle technických věcí bylo nutné zachovat i původní vzhled mostu, který doplnila povrchová úprava nosné konstrukce, říms a zábradlí z tzv. umělého kamene. Nový vzhled nahrazuje texturou žulu a strukturou povrchu lomovou plochu.
Nový archeologický objev v Pompejích odhalil dosud neznámý postup výroby římského betonu. Vědci popisují techniku „horkého mixu“, která vysvětluje jeho pozoruhodnou trvanlivost i samoopravné schopnosti.
Na věčné časy a nikdy jinak? To už v Česku dobře známe. Ovšem to bratrské přátelství, z něhož se mezi Čínou a Sovětským svazem vyvinula vražedná paranoia, mělo o dost jiný průběh. A vyústilo i v docela jiná opatření. V podzemí Pekingu vyrostla síť propojených krytů, doslova celé město pod městem.
Ručně realizované betonové podlahy vždy byly a nadále představují klasiku, která je u nás a vůbec po celém světě známa už velmi dlouho. Poslední inovací však bylo strojní hlazení povrchu a případné přidání plastifikátoru. Hlavně u podlahového topení a při potřebě rychlejšího zrání podlah je plastifikátor důležitý. Klasické kari sítě je přitom také možné nahradit vlákny. Obecně se doporučují při větším předpokládaném zatížení podlah, vždy ale kari sítě (či umělá vlákna) potřebné nejsou, obzvláště když je podlaha strojně hlazena. Co všechno jste nevěděli o betonových podlahách a jejich realizaci?
Když se za dob studené války začal používat pojem „fallout shelter mania“ (mánie protiatomových krytů), původně mělo jít o výstavbu bunkrů americkou vládou pro civilní obyvatelstvo, k tomu však ve větší míře vlastně nikdy nedošlo, důvodem byly peníze. A takzvaná bunkrománie nakonec probíhala skrytě na soukromých pozemcích. Lidé si do bunkrů investovali sami a také z tohoto důvodu není dnes znám počet postavených bunkrů a tedy skutečné číslo oné mánie. Tenkrát obě strany ideového, mocenského a diplomatického konfliktu chrastily zbraněmi a kromě zbraní jaderných zahrál svou roli také vynález vodíkové bomby. A ano, historie se opakuje, opět se chrastí jádrem a dalšími smrtícími vymoženostmi. Němci dokonce začali vyrábět sériově takzvané zahradní bunkry, které by se měly za ceny od 50 000 do 150 000 euro běžně vyskytovat v nabídkách hobby marketů a zahradních center. Zapomeňte na zahradní boudu na nářadí nebo zahradní domek. Když už něco, pak rovnou bunkr.
Technologie, umění a tři tuny kreativity nad hlavami návštěvníků galerie EPO1.
Pervia® od společnosti Cemex je speciální betonová směs, která díky své unikátní struktuře propouští vodu přímo do podloží, čímž zabraňuje tvorbě kaluží a námrazy a zároveň pomáhá udržovat přirozený koloběh vody v krajině.
V oblastech, kde jsou terasy, balkony, střešní plochy, schodiště, nájezdy či garáže vystaveny silnému zatížení, pohybům stavby a náročným povětrnostním podmínkám, nabízíme PMMA těsnicí systémy. Jde o tekuté umělé hmoty s okamžitým účinkem a vysokou elasticitou. Všechny vrstvy jsou plošně vyztužené rounem a vytvářejí mimořádně odolný, vysoce elastický povrch. Díky dlouholetým referencím představují PMMA systémy spolehlivé řešení s patrně nejdelší životností pro rekonstrukce, novostavby i sanace, často dokonce bez nutnosti odstraňovat původní vrstvy.
Podlahová izolace je klíčová pro udržení tepla v domě i prevenci vlhkosti. Mnoho starších staveb však trápí studené a vlhké podlahy bez dostatečné izolace, což zvyšuje tepelné ztráty a podporuje vznik plísní. Řešením může být inovativní materiál Ekostyren, díky němuž i beton může účinně tepelně izolovat a zároveň vyřešit řadu praktických problémů.
Hledáte hydroizolaci betonu, která nedegraduje? Ideální je trvale vodoodpudivý beton, dokonce v celé své hmotě. A právě toho lze dosáhnout hydroizolací REBOTEC. V podobě nanotechnologických prvků se přímo přimíchává do cementové směsi. Žádné izolační nátěry, tmely, membrány nebo krystalizační řešení, co podléhají degradaci nebo reakčním zbytkům a nejde o čistě ekologické materiály. REBOTEC je 100 % minerální, ekologická a netoxická prášková přísada, což rozšiřuje možnosti použití na maximum.
Správný beton pro základové pasy a ztracené bednění je zásadní pro pevnost a životnost stavby. Poradíme, jak vybrat vhodnou třídu podle typu domu, podloží i možnosti využití ekologických směsí.
Věnec je klíčovým prvkem stavby — zajišťuje stabilitu a pevnost. Jaký beton na něj zvolit, aby dům vydržel generace? Poradíme vám, jak vybrat správnou třídu, konzistenci i přísady pro bezpečný a trvanlivý výsledek.
Když stavíme z železobetonu, počítáme s tím, že to vydrží věčnost. Anebo aspoň tři generace. Jenže klimatické změny, ať už je berete vážně nebo ne, vám to mohou přepočítat po svém. Beton a konstrukce z něj vybudované mohou stárnout rychleji. Proč?
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
