Aka jedlá (Acca sellowiana) neboli fejchoa je řazena do čeledi myrtovité (Myrtaceae) a jde o velice atraktivní rostlinu, pocházející ze subtropů jižní Brazílie, Paraguaye a Uruguaye. A pokud ji budeme pěstovat v našich podmínkách jako přenosnou, odmění se nám chutnými plody, které svou chutí připomínají směs ananasu a kvajávy (guave). Za rostlinu okrasnou je fejchoa považována pro své nádherné květy, pokud však ochutnáte ovoce, pochopíte, že je to omyl. Nakonec mnohé ovocné stromy a keře jsou i silně dekorativní. Aka jedlá je stálezelený, rozložitý keř a nebo nižší strom, který doroste výšky až 6 metrů. Jako kontejnerovaný ale v našich podmínkách opravdu těžko. Má pohledné vstřícné, eliptické listy dlouhé 3 až 7 cm, kožovité, tmavě zelené, na líci lesklé a na rubu hustě plstnaté (bílé ochlupení). Květy vyrůstají v paždí listů a nabídnou atraktivní masité korunní lístky, které mají na líci barvu karmínovou a na rubu bílou. Okvětní lístky jsou jedlé a velmi chutné ostatně stejně jako plody, které z opylených květů dozrají. Okvětními lístky lze dozdobovat poháry a jiné sladké pokrmy. Pro květ je také typické značné množství nápadně červených tyčinek. Plodem aky jedlé je vejcovitá bobule s mírně zvrásněným povrchem a se zbytky kalichu na svém vrcholu. Nejprve je plod celý zelený, v plné zralosti pak začíná žloutnout a po oloupání a rozříznutí najdeme rosolovitou, krémově bílou dužninu. A právě tato dužnina připomíná svou chutí zmíněnou směs ananasu a kvajávy. Kromě vitaminů a vlákniny plody obsahují cca 10 až 12 % sacharidů, 1 až 3 % kyseliny jablečné, zvýšené množství kyseliny listové a také jódu. Obvykle jsou plody konzumovány čerstvé, lze z nich však také vyrábět džemy, kompoty, želé, klevely a chutné ovocné víno. Před konzumací je důležité plody po oloupání namočit do zředěné citronové šťávy, jinak rychle zhnědou a působí na pohled nevábně. Pokud chcete aku zkusit pěstovat, vězte, že je to snadné a troufnout si může i začátečník. Důležitá je rašelina, čili rašelinný substrát s příměsí písku či agroperlitu, přiměřeně velká nádoba a pravidelné hnojení. Nejlépe při jarním přesazování je dobré aplikovat do substrátu dlouhodobě působící hnojiva a nadále ve vegetačním období ještě přihnojujeme, alespoň jednou za 2 až 3 týdny, lze však i častěji. Jako zimoviště volíme alespoň částečně osvětlené stanoviště s teplotami okolo 5 až 10 °C. A pokud je rostlina dokonce nárazově vystavena teplotám pod bodem mrazu (např. v nevytápěném skleníku), lépe pak v další sezóně pokvete a plodí. Je to však dosti riskantní počin, jelikož poškození mrazem může být fatální. Je proto lepší až takto neexperimentovat. Určitá snášenlivost mrazu je dána tím, že v zemích svého původu může být zima i dosti chladná, byť jde o subtropy. Po odplození je možné fejchu každoročně mírně seříznout. Rozmnožování je možné semeny, která je třeba důkladně umýt a osušit, aby neplesnivěla a též abychom odstranili inhibitory klíčení, jež v sobě dužnina obsahuje. Semena se vysévají na povrch substrátu. Množit lze rostliny i polodřevitými řízky, jejichž odběr je nejlepší na přelomu června a července, nemusí se to však vždy podařit. Zhruba polovina odebraných vrcholových řízků neproraší a nezakoření. Rod aka zahrnuje 3 druhy. V přírodě jsou květy aky jedlé opylovány především většími ptáky, kteří konzumují dužnaté a sladké korunní lístky. Opylení hmyzem a menšími ptáky je minimální. V květech totiž chybí nektar.