Tím, že obsahuje pestrou směs bioaktivních látek. Ty bioaktivní látky - nejsou klasifikovány jako živiny, minerály nebo třeba vitaminy - jsou přírodními chemikáliemi, které se v potravinách obvykle vyskytují jen ve velmi malém množství. A na lidský organismus mají „nějaké“ biologické účinky. Vyvolávají, podporují a stabilizují určité funkce lidského těla.Jablka těch bioaktivních substancí v sobě mají až nečekaně mnoho, a proto se o nich hovoří jako o funkční potravině. A co je to vlastně funkční potravina? S definicí je to trochu vratké. Je to něco, co má díky těm přirozeně se vyskytujícím bioaktivním látkám příznivý účinek na zdraví konzumenta. Je to něco, co vám dokáže posílit imunitu; působí preventivně proti nemocem; zlepšuje vám to duševní kondici a třeba zpomaluje proces stárnutí. Funkční potraviny se přitom určitě nevyplatí zaměňovat se „superpotravinami“.Superpotravina - například kapusta, borůvky nebo třeba tuňák - to je spíš jen taková marketingová nálepka bez hlubšího významu, která dobře zvyšuje prodej. Jak to?Superpotraviny jsou určitě výjimečné svým obsahem živin, nutriční charakteristikou. Borůvky jsou skvělým zdrojem vitaminu C a železa, kapusta má spoustu kromě vitaminů, tuňák nabízí bezkonkurenční podíl omega 3 mastných kyselin. A reklama nám na základě těch výjimečných koncentrací hodnotných látek přesvědčivě tvrdí, že konzumace superpotraviny zlepší některé aspekty zdraví. Problém je v tom, že většina těchto tvrzení není založena na solidním vědeckém výzkumu. Mezi to, že „konzumace omega3 mastných kyselin snižuje riziko infarktu“ - což je pravda - a „jezte spoustu tuňáků, abyste nedostali infarkt“ se zkrátka nedá jen tak od stolu položit rovnítko.Nebojte, na pojídání borůvek, kapusty a tuňáka nic špatného rozhodně není, zdravé to je. Ale nejsou to ty skutečně funkční potraviny, které rozmanité aspekty zdraví prokazatelně díky bioaktivním látkám zlepšují. Tak jako to dovede jablko, které je prostě jiná liga. Jednou z těch bioaktivních složek, které dělají z jablka funkční potravinu, je například přirozená dietní vláknina. Ta vláknina - pektin - se nachází hlavně v jablečné dřeni. Funguje tak, že snižuje množství cukru a tuku, které se vstřebává do těla. A to ve výsledku pomáhá snižovat riziko cukrovky a srdečních chorob.Jablečné slupky jsou také plné vlákniny, která ale zase působí jako slabé laxativum. Projímadlo, nebo spíše tedy prohánědlo. Pomáhá vám s vylučováním, což je někdy nadmíru užitečné. Kromě toho jablka obsahují vysoké množství přírodních chemikálií, známých jako polyfenoly. Ty hrají zásadní roli při podpoře zdraví a snižování rizika chronických onemocnění. Zajímavost? Jsou hlavně v jablečné slupce, proto je taky zdravější jablko jako celek, ne jen jako pyré nebo šťáva.Jablka červené barvy v sobě taky nesou výbavu v podobě antokyanů. Ty pomáhají zlepšit zdraví srdce a jsou momentálně studovány pro použití při léčbě Alzheimerovy choroby. Dalším z těch důležitých polyfenolů v jablkách je floridzin. Ten pomáhá při kontrole hladiny glukózy v krvi, přesněji tedy snižuje množství glukózy absorbované z tenkého střeva a zvyšuje její vylučování ledvinami. Pokud trpíte nadváhou, jablka vám pomohou dostat se na tu vaši optimální hmotnost.A za zmínku stojí také bohatý obsah různých "hodných" bakterií, kterých jsou v každém jablku desítky milionů. Obohatí a doplní váš mikrobiom, a to se počítá. Pektin, floridzin anebo antokyany se sice nepočítají mezi vitaminy, minerály ani nutrienty. Ale jsou to bioaktivní látky, které s vaším organismem „nějak“ pracují. A pracují pro vaše zdraví velmi žádoucím způsobem.Jablko v sobě sice nese i slušnou řádku vitaminů, ale určitě ne tolik céčka, jako třeba pomeranč anebo tolik áčka, jako mrkev. Není ani takovým šampionem módní zdravé výživy, jako superpotraviny formátu borůvek či kapusty. Je ale bezkonkurenčně perfektní funkční potravinou, která vám upevní zdraví.Proč to zmiňujeme? Sychravý podzim a nastávající zima je klasikou chřipek a dalších viróz. A v Česku se právě v tyhle měsíce utratí nejvíc za potravní doplňky, suplementy, prášky a pilulky zdraví a imunitu údajně podporující. V průměru za ně ročně utratíte 12 – 15 000 korun na osobu.Jedno jablko přitom stojí asi pětikorunu. Pokud byste si dopřáli jedno denně, nejenže vás to bude za rok stát necelé dvě tisícovky, ale prospějete si nejspíš mnohem víc. Jablko možná není „super“, ale je naprosto funkční řešení.Zdroj: TheConversation.com, Cambridge.org, Frontiersin.org
