Materiály vhodné do exteriéru Materiály vhodné k použití v exteriérech dělíme do dvou skupin, na ředitelné vodou a ředitelné rozpouštědly. Obě skupiny obsahují základní napouštědla (bezbarvá či pigmentovaná) vnikající do hloubky dřeva. Při máčení nebo tlakové impregnaci dochází k hlubšímu pronikání než při nanášení štětcem. Doporučená vlhkost dřeva je při aplikaci přípravků 18 %. Přípravky obsahují látky proti houbám, plísním a škůdcům. Nejčastěji se používají Tebuconazol, Dichlofluanid a Permethrin. Pro pigmentaci těchto přípravků se používají oxidy železa, které jsou světlostálé a chrání dřevo i proti UV záření. Vodou ředitelná napouštědla se vyrábějí nejčastěji na základě alkydových nebo akrylátových pryskyřic. Rozpouštědlová napouštědla bývají syntetická nebo olejová. Vnikají do dřeva hlouběji než napouštědla ředitelná vodou. Jejich nevýhodou je dlouhé schnutí, 8 až 24 hodin. Další nátěr tenkovrstvou nebo tlustovrstvou lazurou se provádí po uschnutí, nejlépe druhý den. Tenkovrstvá lazura se používá při nezaručené rozměrové stálosti výrobku (například konstrukce pergol a jiné). Její výhodou je jednodušší oprava. Tlustovrstvá lazura se používá hlavně u stálorozměrových výrobků (okna, dveře). Je omyvatelná a má větší odolnost. Nevýhodou jsou horší opravy a nutnost častější údržby. V posledních letech dochází k návratu olejů a vosků. Vyrábějí se tradiční oleje, například vařený lněný olej, olej ze semen stromu Tonk (Čína), dánský olej a jiné. Nanášejí a udržují se velmi jednoduše. Při jejich použití se dřevina přirozeně zbarvuje nebo šedne a obnova se musí provádět častěji. Vyrábějí se také takzvané modřínové oleje s takzvanou UV nano ochranou. Ty se hluboce vsakují do dřeva, kde vytvoří ochrannou vrstvu, která nepropouští vodu, ale je prodyšná vůči vlhkosti. Přípravky k ochraně dřeva v interiéru Jedná se o barvy, laky, oleje, vosky a mořidla. Vyrábějí se na bázi vodou ředitelných a rozpouštědlových pryskyřic. Laky na nábytek a podlahy se aplikují stříkáním, v průmyslu pak stříkacími automaty, polévačkami a válcovými zanášečkami či válečky, méně často štětcem. Množství laku používané na 1m2 se pohybuje mezi 80 až 150 gramy. Lak se nanáší 2 až 3 krát s jemným mezibrusem (zrno 220 až 400) na dobře obroušené dřevo. To se brousí ostrým papírem ve směru vláken zrnem 80 až 150. U vodou ředitelných laků se doporučuje poslední zrno 180. Dřeviny s vyšším obsahem pryskyřic (například borovice) se doporučuje lakovat do 6 hodin od posledního přebroušení. Ve výrobě olejů a vosků na nábytek se používá carnabua, candelila, kalafuna, včelí vosk (většinou od afrických včel), lněný olej, sójový olej, olej ze semen rostlin). Zpracování těchto materiálů je jednodušší než lakování. Nevýhodou je menší odolnost, výhodou zase jednodušší opravitelnost. Nanášejí se štětcem, hadrem, houbou nebo kartáčem.