Světelné paprsky různých vlnových délek dopadají na naši sítnici, která je transformuje do podoby elektrických impulsů, odesílaných mozku. Náš mozek tak neustále zpracovává pořádný balík dat, a reaguje na ně s různou intenzitou. Některé barvy mohou být pro biologický procesor našeho mozku poněkud nestravitelné, náročné na zpracování. Ano, mozek je fascinující stroj, ale nevhodné barevné prostředí může jeho výkon zpomalovat. Prostě ho zaplavuje balastními daty, se kterými nakládá jen obtížně. Svou roli tu hraje třeba evolucí v genech zakořeněné návyky. Malý pokus? Zkuste si na myš počítače namalovat dvě svislé zorničky hadích očí. Nikdo si nechce sáhnout na hlavu pakobry nebo zmije, viďte? Tohle v sobě máme vepsáno už od časů našich opičích předků. A byť jste sami předem o svém pokusu informování, váš mozek při každém letmém pohledu směrem k serpentinizované myši pokaždé vyšle bleskový varovný signál. „Na tohle se nesahá, bacha!“. I když je to jen pomalovaná hračka vedle klávesnice, mozek bude vysílat jedno úlekové varování za druhým, a prakticky vám tím znemožní soustředění. Špatný výběr barev kanceláře je méně divoký, ale funguje na podobném principu. Prostředí okolo nás utváří atmosféru, a ta může být pohodová nebo třeba vzrušená. Naše okolí tak nenápadně transformuje procesy našeho myšlení. Chtěli jsme pracovnu, ve které se budeme v klidu soustředit na tvůrčí činnost, a ono to nejde. Třeba proto, že nás barvy stěn a kolorické ladění prostoru udržuje v neustálé pohotovosti. Může to být také přesně naopak. Chtěli jsme být bdělí a hlídat si každý detail, abychom nepletli čísla ve výkazech, ale barvy okolo nás uspávají až k nevědomí. Tyhle somniferní účinky pro nás většinou nejsou při práci žádané, pokud tedy netestujeme matrace. Čeho se tedy vyvarovat? Nu, asi laciných zobecňujících pouček. Fungování procesů v mozku ani dnes není plně pochopenou a rozklíčovanou věcí. Známe pár hrubých principů, které ale ne vždy mají obecnou platnost. Každý jsme totiž originál, a na každého působí prostředí malinko odlišně. Nedá se tedy zodpovědně říct: jako grafický designér si musíte kancelář vymalovat načerveno, jinak úplně pohřbíte svou kariéru. Bohužel, právě takhle jednoduše se to nejrůznější návody na sítích snaží popisovat. A prodejci nátěrových hmot to milují. Pravda je taková, že nejprve musíte porozumět sami sobě. A závazná doporučení brát spíše jako inspiraci. Druhou, jednoduchá řešení zneplatňující poučkou je, že: „To, co definuje barvu jako uklidňující nebo stimulující, není barva samotná, ale její intenzita.“ Vážně. Stejná barva, jen v jiné intenzitě vyznění a tónu vás může jemně uspávat pohodou, ale také agresivně dráždit a směrovat k aktivitě. Věci kolem barev jsou prostě jen zřídka jednoduše černobílé. Ano, barvy ovlivňují naši náladu a chování, ale jejich působení je komplikovanější. Vyšší barevná saturace znamená výraznější efekt, který ale není vždy žádaný. Chce to přemýšlet. Stejně jako v hudbě neexistují špatné noty, ne vždy nám všechny tóny zní stejně příjemně. U barev je to podobné. Asi si ještě vzpomínáte, že omítka školních tříd se ještě před pár lety nesla v barvách podivné brčálově-nikotinové zeleně. Důvod? Tahle odpudivá barva „dokonale nerozptyluje“. Je prostě nijaká, a proto geniálním způsobem neodvádí pozornost. Jak se na to přišlo? Metodou pokus-omyl. Proč je v nemocnicích bílo? Podlahy a stěny tu překvapivě neumývají o nic méně často, než v jiných zařízeních s vysokým důrazem na hygienu. Jen se ono bílé barevné klima zdá více čisté a hygienické, než je. V kombinaci se správným světlem je to také prostředí, kde spíše postřehnete detail. A tmavě pastelové barvy kupé ve vlacích minulé generace? Nu, kromě toho, že dobře krylo skvrny a špínu, vytvářelo uklidňující dojem pohodlného pokojíčku. Hasiči a jejich červená? Tady je to trochu složitější. Ano, je to barva, která je agresivní, výrazná a nepřehlédnutelná. Což se hodí. Ale poprvé do červené natírali své vozy američtí hasiči před dvěma stoletími proto, že červená barva byla momentálně nejlevnější na trhu (a oni si ji platili ze svého). Tady se pozitivní varovný efekt potkal s náhodou. Barevná schémata mají svůj význam. Z hlediska následné reakce jsou pro nás důležité čtyři barvy. Červená, modrá, žlutá a zelená. To jsou totiž barvy, se kterými jsme – evolučně – přicházeli nejvíce do styku, respektive jsme je nejvíce vyhledávali. Protože to ostatní většinou bylo blátivě či štěrkově šedé. Někteří psychologové tvrdí, že červená barva ovlivňuje naše tělo, modrá mysl, emoce, ego a sebedůvěru ovlivňuje žlutá a vyvážení mezi tím vším poskytuje zelená. Nu, nezapomínejme na individualitu každého z nás, a podívejme se raději, co stojí za efektem barev.ModráModrá je dobrá. Je označována za nejproduktivnější barvu, byť to trochu zavání zjednodušováním. Neintenzivní tóny modři jsou totiž studené. A studené, světlé prostředí, je trochu nekomfortní na spánek. Modrá nás tedy udržuje bdělé a ve střehu. Současně je modrá dost neutrální barvou, která tlumí emoční výkyvy. Takže by se teoreticky dala považovat za vhodnou barvu pro kancelář člověka, který bude pracovat dlouhé hodiny v kuse, a nemůže si dovolit dělat chyby. Teď už trochu fantazírujeme a děláme chybu, před kterou jsme vás v úvodu varovali: ale budiž, modrá může být teoreticky dobrá pro účetní, ekonomy, bankéře. Udržuje totiž bdělost během stereotypních repetitivních úkonů, nerozptyluje. ŽlutáZářivý jas žluté barvy navozuje vnitřní pohodu slunečného dne. Vybuzuje v nás pocity příjemné, uvolněné. A když se nacházíme v takovém pohodově-hravém rozpoložení, máme chuť myslet na nesmysly, zbytečnosti. Necháváme se unášet svou fantazií. Z tohoto důvodu je žlutá dobrá pro „neaktivní“ přemýšlení kreativce. Tedy když se od vás očekává, že máte připadnout na dobrou a neotřelou myšlenku, ale netlačí vás čas. Je vaším úkolem reklamní slogan, nové logo nebo hudební znělka? Píšete knihu? Zkuste si posedět ve žluté, a uvidíte, jak vám to půjde. Je to barva optimistická, dodávající pozitivní ladění atmosféry. Což je někdy k nezaplacení.ČervenáDokáže být zrádná. Je to barva poměrně agresivní, aktivizující. Umí vás udržet ve střehu a pohotovosti, ale spíše po fyzické stránce. A může vám pomoci zvýšit vlastní průraznost, protože když ji máte za zády, vyzařuje z vás pocit dominance. Vypadáte pak, že máte situaci pod kontrolou. Z těchto důvodů se červené ladění kanceláře hodí tehdy, když musíte často jednat s lidmi. Protože pak působíte dojmem šéfa. Pokud z domu provádíte nábory zaměstnanců, konzultujete (z vedoucí pozice) projekty, vedete tým, je červená na správném místě. Je to silný a výrazný stimul, který umí nastartovat loď vaší práce na opravdu dlouhou plavbu.ZelenáJe vnímána jako barva rovnováhy, klidu, jistoty a důvěry. Její síla tkví v tom, že je uklidňující a současně důvěrná. Může tedy sloužit jako dobrý barevný podklad pro ty, kteří si nechtějí vzruchy okolního světa pouštět moc blízko k tělu, a jen zvolna plynou k vytýčenému cíli. Nerozptyluje, je mírná a příznivá. Je dobrá, když potřebujete v klidu „nasávat informace“ a vlastním tempem je vstřebávat. I proto se o zelené mluví jako o barvě vybalancované. Uplatnění totiž najde na každém pracovišti, kde zásadní roli nehrají deadlajny, ale průběžné úkony, vyžadující rozvážný přístup.Samozřejmě zde jsou i další barvy a jejich asociace a významy pro design interiéru, ale výše zmíněné jsou naprosto zásadní. Z tohoto základního hrubého rozdělení tak nějak vycítíme, že bychom neměli zasedat před žlutou stěnu, když se potřebujeme soustředit na velká čísla. Naše myšlenky by se snadno rozutíkaly. V modré kanceláři je těžké někoho nadchnout a zapálit pro nějakou ideu, je to spíše strohé prostředí, adekvátní administrativě. A červené bychom se měli vyvarovat, pokud se u někoho snažíme vzbudit důvěru. Se základními barvami ale nevystačíme. Mnohem komplexnější přístup, více šitý na míru, nám totiž nabízí ucelená barevná schémata. Jde jednak o kombinace a odstupňování zmíněných barev, stejně jako celkové barevné vyznění dokonalého home-office. Bílá je možní strohá, ale nabízí univerzálnost a otevřenost. Je to velmi všestranná, měkká barva. Bíle laděná kancelář může propagovat vysoký systém organizace, zvláště v kombinaci se světlem. V bíle se nepodceňují detaily a věci mají švih. Je to příliš strohé a uniformní? Přidejte pruhy jiných barev pro „řád“, anebo barevné skvrny a kola pro kreativitu. Bílá je dokonalý podklad, který dává vyniknout všem dalším barvám.Černá je poněkud zemitá a působí trochu odlidštěným dojmem. Určitě ji nemůžeme doporučit jako jednolitou vrstvu, ale v kombinaci s ostatními? Je to barva introspektivní, nutící k zamyšlení. Lidé, kteří v práci často musí rozhodovat buď/anebo ji docení. Je to silná barva, ve které naleznete sebedůvěru a sílu činit závěry pro odvážné strategie.Světle červená stimuluje konverzaci, živý hovor. Ideální, pokud na vašich bedrech vězí břemeno komunikace, ať už skutečné nebo virtuální. Je to barva dynamická, vhodná pro ty, co neustále zpracovávají nové podněty a musí na ně pohotově reagovat. I proto se ji občas vyplatí utlumit šedivou nebo černou. Aby toho vzrušení zase nebylo moc.Oranžovou mají rádi kreativci. Stejnou měrou je v ní zastoupena energie, tak pohoda. Je to barva usnadňující motivaci do nových úkolů, zápal pro hledání nových a neotřelých řešení. Můžete ji kombinovat se žlutou, pro větší pozitivitu, anebo s modrou, pro systematičnost metodického přístupu. Jen pozor, oranžová nám dělá malinko zmatky s pamětí. Odstíny tmavé zelené, od irské po olivovou, jsou vhodné pro „fokus“. Zaostření, nerušené soustředění. Ideální konkrétně pro čtení. Pokud jako editor nebo zprávař musíte denně „urazit“ desítky tisíc slov textu, tyhle tóny zelené udrží vaše soustředění a hlavu svěží, nerozbolavělou. Zelená také svědčí lidskému zraku, a decentně revitalizuje mysl.Fialová kombinuje kreativitu a moudrost, odvážné myšlenky vycházející z rozvahy. Současně jsou to barvy luxusu, přidané hodnoty. Narazíme na ně v kreativním průmyslu, kde šeříkové barvy mají rádi módní návrháři a lidé pracující současně rukama i hlavou. Současně vytváří uklidňující, příjemné vnitřní klima.Růžová? A proč ne! Tahle barva má totiž mimořádnou schopnost zbavovat nás zlosti a agresivity, vyvolává v nás pocity laskavosti a chuti pečovat o blízké. Je to dobrá barva pro studovnu, zrovna tak jako pro kancelář sociálního pracovníka nebo vývojáře produktů. A je velmi snadné ji doplnit bílou, právě tak jako černou.Tak s chutí do toho!Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com