1.1. Zahradní jezírko a legislativa 1.2. Výstavba zahradního jezírka 1.3. Budování jezírka a koncept zahrady 1.4. Přirozená samočistící schopnost jezírka 1.5. Přístup k vodě 1.6. Hydroizolační fólie a geotextilie 1.7. Překrývací vrstva 1.8. Oživení jezírka 1.9. Tipy jezírek 1.10. Zóny jezírek a druhy rostlin 1.11. Malé vodní plochy 1.1. Zahradní jezírko a legislativa 1.2. Výstavba zahradního jezírka 1.3. Budování jezírka a koncept zahrady 1.4. Přirozená samočistící schopnost jezírka 1.5. Přístup k vodě 1.6. Hydroizolační fólie a geotextilie 1.7. Překrývací vrstva 1.8. Oživení jezírka 1.9. Tipy jezírek 1.10. Zóny jezírek a druhy rostlin 1.11. Malé vodní plochy Těšit se můžeme i z přirozené krásy květů vodních květin, třeba leknínů. Naše okolí bude příjemně prosycené vodními parami a vůní vody vůbec. Zahradní jezírko bude navíc hostit mnoho organismů, jak živočichů, tak rostlin a my je můžeme pozorovat, aniž by nám jakkoli škodily, ba naopak. Dosáhneme výborné regenerace našeho organismu už jen vůní a pohledem. Budování zahradního jezírka zřejmě vyloučíme pouze v případě, kdy náš pozemek sousedí s uměle vytvořenou či přírodní vodní plochou, která je volně dostupná všem. Pro výběr místa, přípravu a výkopové práce platí u zahradního jezírka úplně stejná pravidla, jako při budování bazénu. Bez důkladné přípravy a výběru nejvhodnějšího místa se neobejdeme ani zde. Při budování zahradního jezírka jsme od samotného výběru místa modeláři, kteří si svůj budoucí ráj rozvrhnou i zrealizují. Od věci však není ani oslovení zahradního architekta. Jezírko nestavíme u rušné komunikace ani těsně u domu. Také musíme vzít v úvahu, že je důležité, aby na vodní plochu v sezóně po větší část dne svítilo slunce, jinak se voda dostatečně neohřeje. Ovšem i slunečního záření je třeba s mírou a doplníme-li okolí jezírka stromy, které nám část vodní plochy příjemně zastíní, snížíme riziko tvorby řas a sami se budeme mít před slunečními paprsky kde ukrýt. U vzrostllého stromu však doporučujeme instalovat na podzim pod korunu ochrannou síť, jinak se nám bude jezírko zanášet velkým množstvím listí. Umístění vodní nádrže by tedy mělo odpovídat vyváženému poměru mezi sluncem a stínem. Pozor tedy, aby slunce nebylo příliš. Nejvhodnější je polostín vyhovující rostlinám i živočichům. Těšit se můžeme i z přirozené krásy květů vodních květin, třeba leknínů. Naše okolí bude příjemně prosycené vodními parami a vůní vody vůbec. Zahradní jezírko bude navíc hostit mnoho organismů, jak živočichů, tak rostlin a my je můžeme pozorovat, aniž by nám jakkoli škodily, ba naopak. Dosáhneme výborné regenerace našeho organismu už jen vůní a pohledem. Budování zahradního jezírka zřejmě vyloučíme pouze v případě, kdy náš pozemek sousedí s uměle vytvořenou či přírodní vodní plochou, která je volně dostupná všem. Pro výběr místa, přípravu a výkopové práce platí u zahradního jezírka úplně stejná pravidla, jako při budování bazénu. Bez důkladné přípravy a výběru nejvhodnějšího místa se neobejdeme ani zde. Při budování zahradního jezírka jsme od samotného výběru místa modeláři, kteří si svůj budoucí ráj rozvrhnou i zrealizují. Od věci však není ani oslovení zahradního architekta. Jezírko nestavíme u rušné komunikace ani těsně u domu. Také musíme vzít v úvahu, že je důležité, aby na vodní plochu v sezóně po větší část dne svítilo slunce, jinak se voda dostatečně neohřeje. Ovšem i slunečního záření je třeba s mírou a doplníme-li okolí jezírka stromy, které nám část vodní plochy příjemně zastíní, snížíme riziko tvorby řas a sami se budeme mít před slunečními paprsky kde ukrýt. U vzrostllého stromu však doporučujeme instalovat na podzim pod korunu ochrannou síť, jinak se nám bude jezírko zanášet velkým množstvím listí. Umístění vodní nádrže by tedy mělo odpovídat vyváženému poměru mezi sluncem a stínem. Pozor tedy, aby slunce nebylo příliš. Nejvhodnější je polostín vyhovující rostlinám i živočichům. 1.1. Zahradní jezírko a legislativa Stavební zákon č.186/2006 nám říká, že zahradní jezírko může být považované za terénní úpravu, která podléhá pouhému ohlášení stavby. Nesmí však zabrat větší plochu jak 300 m2 a být hlubší jak 1,5 metru. Pokud tato 2 kritéria splníme, vyhneme se stavebnímu povolení, nikoli už však souhlasu sousedů. Obejít sousedy a požádat je o svolení se stavbou jezírka se jednoznačně vyplatí. Případné udání souseda a následné soudní popotahovačky za úsporu času na několika minutách rozhovoru a získání podpisu skutečně nestojí. 1.2. Výstavba zahradního jezírka Stejně jako při budování bazénu musíme někde uložit strženou ornici a vyvézt přebytečnou hlušinu. Nejdůležitějším stavebním kamenem jezírka jsou písek, geotextilie a fólie. Z vyhloubené stavební jámy odstraníme všechny vyčuhující balvany a poté celou plochu budoucího jezírka vysypeme pískem. I tento postup je stejný, jako při budování bazénu. Písečná vysypávka budoucí vodní plochy zabrání jakémukoli poškození fólie ostrými kameny. Ty nám mohou z podloží časem vystoupit a právě proto ještě před vysypávkou viditelné kameny odstraňujeme. A pokud možno všechny! 1.1. Zahradní jezírko a legislativa Stavební zákon č.186/2006 nám říká, že zahradní jezírko může být považované za terénní úpravu, která podléhá pouhému ohlášení stavby. Nesmí však zabrat větší plochu jak 300 m2 a být hlubší jak 1,5 metru. Pokud tato 2 kritéria splníme, vyhneme se stavebnímu povolení, nikoli už však souhlasu sousedů. Obejít sousedy a požádat je o svolení se stavbou jezírka se jednoznačně vyplatí. Případné udání souseda a následné soudní popotahovačky za úsporu času na několika minutách rozhovoru a získání podpisu skutečně nestojí. 1.2. Výstavba zahradního jezírka Stejně jako při budování bazénu musíme někde uložit strženou ornici a vyvézt přebytečnou hlušinu. Nejdůležitějším stavebním kamenem jezírka jsou písek, geotextilie a fólie. Z vyhloubené stavební jámy odstraníme všechny vyčuhující balvany a poté celou plochu budoucího jezírka vysypeme pískem. I tento postup je stejný, jako při budování bazénu. Písečná vysypávka budoucí vodní plochy zabrání jakémukoli poškození fólie ostrými kameny. Ty nám mohou z podloží časem vystoupit a právě proto ještě před vysypávkou viditelné kameny odstraňujeme. A pokud možno všechny! Pokud ostré kameny nelze vyhrabat, jelikož jsou součástí skalního podloží, můžeme je nejprve vyspravit maltou a až potom celý povrch zasypat pískem. Důležité je si uvědomit, že dno může být rozličně členité a zvlněné a nemusíme tedy vyhloubit jen pravidelný geometrický útvar ani půdorysně ani co do vertikální členitosti dna. Pro stavbu jezírka je samozřejmě podstatný i zdroj vody a jeho umístění. Stejně tak materiál, který po vyhrabání budoucí vodní plochy těžkou technikou a zarovnání terénu kolem použijeme jako základ našeho budoucího koupacího jezírka. Volit můžeme mezi betonem, kameny, nepropustnou fólií a plastovou nádrží. Nejčastěji se ale stavebníci v případě zahradního jezírka přiklánění k geotextilii a fólii. Pokud ostré kameny nelze vyhrabat, jelikož jsou součástí skalního podloží, můžeme je nejprve vyspravit maltou a až potom celý povrch zasypat pískem. Důležité je si uvědomit, že dno může být rozličně členité a zvlněné a nemusíme tedy vyhloubit jen pravidelný geometrický útvar ani půdorysně ani co do vertikální členitosti dna. Podstatný je samozřejmě i zdroj vody a jeho umístění. Stejně tak materiál, který po vyhrabání budoucí vodní plochy těžkou technikou a zarovnání terénu kolem použijeme jako základ našeho budoucího koupacího jezírka. Volit můžeme mezi betonem, kameny, nepropustnou fólií a plastovou nádrží. Nejčastěji se ale stavebníci v případě zahradního jezírka přiklánění k geotextilii a fólii. Geotextilii uložíme na písečné lože a na ni až napneme fólii. Fólii následně na okrajích zafixujeme a poté můžeme jezírko napustit vodou. Zatím počkáme alespoň 2, 3 dny, než se fólie pevně usadí a až poté se budeme věnovat vytvarování břehů jezírka. Důležité je také vědět, zda chceme jen čistou vodní plochu, nebo ji vyzdobíme oblými valouny a zasadíme rostliny. Pokud se ve svých představách neobejdeme bez rostlin, vystupujících přímo z vodní plochy, musíme počítat s mělkou příbřežní zónou, která postupně přejde do hloubky. Chceme-li se ale v jezírku jen koupat a čerpat z příjemného mikroklima, které vytváří, nebudeme mělkou příbřežní zónu potřebovat. 1.3. Budování jezírka a koncept zahrady Nemá smysl naslepo projektovat jen jezírko. Měli bychom s jeho tvorbou vytvářet i koncept celé zahrady, který pak vodní plocha doplní a v ideálním případě podtrhne. Také bychom si měli naplánovat styl, o jaký nám jde a který musí navazovat i na samotný dům. Ideálního řešení pak dosáhneme, pokud lze dům s opodál vyhloubenou vodní plochou spojit terasou a provázat vhodně řešenými pěšinami s hlavními komunikačními uzly pozemku. Geotextilii uložíme na písečné lože a na ni až napneme fólii. Fólii následně na okrajích zafixujeme a poté můžeme jezírko napustit vodou. Zatím počkáme alespoň 2, 3 dny, než se fólie pevně usadí a až poté se budeme věnovat vytvarování břehů jezírka. Důležité je také vědět, zda chceme jen čistou vodní plochu, nebo ji vyzdobíme oblými valouny a zasadíme rostliny. Pokud se ve svých představách neobejdeme bez rostlin, vystupujících přímo z vodní plochy, musíme počítat s mělkou příbřežní zónou, která postupně přejde do hloubky. Chceme-li se ale v jezírku jen koupat a čerpat z příjemného mikroklima, které vytváří, nebudeme mělkou příbřežní zónu potřebovat. 1.3. Budování jezírka a koncept zahrady Nemá smysl naslepo projektovat jen jezírko. Měli bychom s jeho tvorbou vytvářet i koncept celé zahrady, který pak vodní plocha doplní a v ideálním případě podtrhne. Také bychom si měli naplánovat styl, o jaký nám jde a který musí navazovat i na samotný dům. Ideálního řešení pak dosáhneme, pokud lze dům s opodál vyhloubenou vodní plochou spojit terasou a provázat vhodně řešenými pěšinami s hlavními komunikačními uzly pozemku. Od věci není ani malý můstek a případný miniaturní vodopád, který nám kromě svého estetického a psychoterapeutického účinku poskytne další příjemnou formu osvěžení. Přitom nemusí být při dnešní technice příliš vysoká ani spotřeba energie nezbytné na přečerpávání vody. Koupací jezírko však můžeme sami a bezplatně i ohřívat solárním kolektorem. Při vhodně zvolené ploše kolektoru tak budeme schopni vodu dostatečně prohřát i pokud nemůže být jezírko celodenně na plném slunci, či před sezónou i po ní. Prodloužíme si tak příjemné chvíle ve vodním živlu. 1.4. Přirozená samočistící schopnost jezírka Uměle vybudovaná koupací jezírka (ale i ta přírodní) jsou vlastně přirozeným konkurentem běžných bazénů. Neobsahují chlorovanou vodu a poskytují biotop živým organismům a my se tak koupeme v přírodě, i když na svém pozemku, u jehož úprav stála na počátku těžká technika (bagr, UNC). Přitom samotné rostliny, které do takového jezírka zasadíme, ve svém vegetačním období částečně zastoupí jinak nezbytné chemikálie. Větších nečistot se pak zbavíme ručně (sběrem) či pomocí takzvaných skimmerů, které vsávají nečistoty z hladiny a jsou vybavené síty a filtry. Od věci není ani malý můstek a případný miniaturní vodopád, který nám kromě svého estetického a psychoterapeutického účinku poskytne další příjemnou formu osvěžení. Přitom nemusí být při dnešní technice příliš vysoká ani spotřeba energie nezbytné na přečerpávání vody. Koupací jezírko však můžeme sami a bezplatně i ohřívat solárním kolektorem. Při vhodně zvolené ploše kolektoru tak budeme schopni vodu dostatečně prohřát i pokud nemůže být jezírko celodenně na plném slunci, či před sezónou i po ní. Prodloužíme si tak příjemné chvíle ve vodním živlu. 1.4. Přirozená samočistící schopnost jezírka Uměle vybudovaná koupací jezírka (ale i ta přírodní) jsou vlastně přirozeným konkurentem běžných bazénů. Neobsahují chlorovanou vodu a poskytují biotop živým organismům a my se tak koupeme v přírodě, i když na svém pozemku, u jehož úprav stála na počátku těžká technika (bagr, UNC). Přitom samotné rostliny, které do takového jezírka zasadíme, ve svém vegetačním období částečně zastoupí jinak nezbytné chemikálie. Větších nečistot se pak zbavíme ručně (sběrem) či pomocí takzvaných skimmerů, které vsávají nečistoty z hladiny a jsou vybavené síty a filtry. Nezbytné je, aby mělo přírodní koupací jezírko právě tu část, ve které se lze koupat (hlubinnou, s hloubkou 1,5 až 2 metry) a část příbřežní, kam vysázíme vodní rostliny. Ty vodě dodávají kyslík a filtrují ji a zčásti i čistí. Část pro koupání a část příbřežní od sebe oddělíme mělčinou, přitom potřebné hloubky části příbřežní se mohou lišit podle nároků konkrétních druhů rostlin, které sem chceme vysázet. Příbřežní oblast nakonec vysypeme subtrátem, nezbytným pro zakořenění rostlin. Vespod bude jemný substrát z jemných zrn, který dělá dobře nezbytným baktériím. Až teprve na povrch nasypeme větší zrna a třeba je i promísíme s oblázky. 1.5. Přístup k vodě V koupací zóně pak nesmíme zapomenout ani na přístup k vodě. Spojení vodní plochy s domem přistavěnou terasou, případně molo, nebo přístupové schůdky, nám náš pobyt u vody jen zpříjemní. Samotný přístup do vody však může být tvořen i uměle vybudovanými schody, přetaženými geotextilií a fólií. Nezbytné je, aby mělo přírodní koupací jezírko právě tu část, ve které se lze koupat (hlubinnou, s hloubkou 1,5 až 2 metry) a část příbřežní, kam vysázíme vodní rostliny. Ty vodě dodávají kyslík a filtrují ji a zčásti i čistí. Část pro koupání a část příbřežní od sebe oddělíme mělčinou, přitom potřebné hloubky části příbřežní se mohou lišit podle nároků konkrétních druhů rostlin, které sem chceme vysázet. Příbřežní oblast nakonec vysypeme subtrátem, nezbytným pro zakořenění rostlin. Vespod bude jemný substrát z jemných zrn, který dělá dobře nezbytným baktériím. Až teprve na povrch nasypeme větší zrna a třeba je i promísíme s oblázky. 1.5. Přístup k vodě V koupací zóně pak nesmíme zapomenout ani na přístup k vodě. Spojení vodní plochy s domem přistavěnou terasou, případně molo, nebo přístupové schůdky, nám náš pobyt u vody jen zpříjemní. Samotný přístup do vody však může být tvořen i uměle vybudovanými schody, přetaženými geotextilií a fólií. 1.6. Hydroizolační fólie a geotextilie Pro izolaci vody se používají hydroizolační fólie. Ty jsou většinou z PVC a jsou buď jednovrstvé či dvouvrstvé. Tyto fólie se rozrolují a jednotlivé pruhy se k sobě přivaří. Vznikne tak nepropustná plocha, která brání úniku vody z našeho jezírka průsakem. Musíme však dát dobrý pozor na jakékoli poškození fólie. Právě proto pod ni pokládáme právě již zmíněnou geotextilii. Ta se nám ale hodí i na povrch fólie před uložením subtrátu do příbřežní části jezírka. Lze použít i rozličné technické textilie a vůbec není od věci celý povrch budoucího jezírka ještě před položením textilie vysypat vhodně tlustou vrstvou jemného písku. 1.7. Překrývací vrstva Nakonec nesmíme zapomenout na takzvanou překrývací vrstvu. Ta zakryje a zapraví obvodové hrany, kolmé stěny a přechod mezi vodní plochou a trávníkem. Nejčastěji se přes hranu nádrže vytáhne zásyp z valounů (tzv. kačírek) a ten pak navazuje na okolní zeminu či trávník. Přitom trávník kolem jezírka je samozřejmě nejvhodnějším řešením. Lze však vsadit třeba i na kamennou dlažbu. Ta pak obzvlášť vhodně doplní kamenné solitéry, umocňující atmosféru jezírka a jeho okolí svou členitostí a originalitou každého kusu přírodního kamene. 1.6. Hydroizolační fólie a geotextilie Pro izolaci vody se používají hydroizolační fólie. Ty jsou většinou z PVC a jsou buď jednovrstvé či dvouvrstvé. Tyto fólie se rozrolují a jednotlivé pruhy se k sobě přivaří. Vznikne tak nepropustná plocha, která brání úniku vody z našeho jezírka průsakem. Musíme však dát dobrý pozor na jakékoli poškození fólie. Právě proto pod ni pokládáme právě již zmíněnou geotextilii. Ta se nám ale hodí i na povrch fólie před uložením subtrátu do příbřežní části jezírka. Lze použít i rozličné technické textilie a vůbec není od věci celý povrch budoucího jezírka ještě před položením textilie vysypat vhodně tlustou vrstvou jemného písku. 1.7. Překrývací vrstva Nakonec nesmíme zapomenout na takzvanou překrývací vrstvu. Ta zakryje a zapraví obvodové hrany, kolmé stěny a přechod mezi vodní plochou a trávníkem. Nejčastěji se přes hranu nádrže vytáhne zásyp z valounů (tzv. kačírek) a ten pak navazuje na okolní zeminu či trávník. Přitom trávník kolem jezírka je samozřejmě nejvhodnějším řešením. Lze však vsadit třeba i na kamennou dlažbu. Ta pak obzvlášť vhodně doplní kamenné solitéry, umocňující atmosféru jezírka a jeho okolí svou členitostí a originalitou každého kusu přírodního kamene. 1.8. Oživení jezírka Máme-li již jezírko připravené, stačí příbřežní zónu osázet rostlinami. Každá rostlina má jiné požadavky na substrát, hloubku zakořenění, hloubku vodní plochy, množství slunečního světla atd. Též je i důležitá schopnost rostlin zimovat a proto raději vsadíme na rostliny tuzemské či ty z exotických, které v zimách mírného klimatického pásma ideálně odolávají. Přehradíme-li pak (oddělíme) koupací a příbřežní zónu po celé délce i výšce vodního sloupu jemným sítem, je možné do ní vysadit i ryby. Do koupací už pak ne, protože tam se přece chceme především koupat. Stav vysazených ryb přísně sledujeme a ryby přikrmujeme, jelikož trvá velmi dlouho, než by se biotop přizpůsobil jejich potřebám a takové jezírko pak už často ani nebývá vhodné právě ke koupání. 1.9. Tipy jezírek Jezírka známe nepravidelná (nejčastěji zapuštěná skořepina), která se budují při rozloze vodní plochy menší jak 4m2 s již vytvořenými zónami. Případně rozložíme fólie do tvaru dle našich představ. Pravidelná jezírka jsou zase celky geometrických tvarů. Méně zde dbáme na plochu osázení vodních rostlin a naopak větší pozornost věnujeme osázení okolí. 1.10. Zóny jezírek a druhy rostlin Základní pravidlo při zakládání vodních nádrží je vytvořit jednotlivé zóny pro rostliny, každá rostlina má jiné nároky a vyžaduje jinou hloubku vody. První je zóna bahenní (zamokřené místo na okraji plochy), kde můžeme umístit různé druhy čechrav (Astilbe), vrbin (Lysimachia), sasanek (Anemóně), pryskyřníků (Euphorbia), bohyšek (Hosta), vrb (Salix) a irisů (Iris). Druhou zónou je mělký okraj vody s hloubkou 7 až 15 cm, kde se nejčastěji uplatňují šáchory (Cyperus), bažinné pomněnky (Myosotis), irisy (Iris) a také blatouchy (Caltha). Třetí zónou je hlubší mělčina (okolo 30 cm), vhodná pro kypreje (Lythrum), puškvorce (Acorus), plavíny (Nyphoides), rdesna (Polygonum) a také irisy (Iris). A poslední čtvrtá zóna představuje hlubokou vodu, ve které se nejvíc daří leknínům (Nymphaea) v mnoha barvách i tvarech. Osázení rostlinami, specifický výběr a umístění na vhodné místo i do vhodné hloubky hrají zásadní roli. Použít ale můžeme i filtrační systém, provzdušňovače, odsávače vodního kalu a osvětlení. 1.11. Malé vodní plochy Jakoukoli malou vodní plochu můžeme realizovat i na terase, balkóně, nebo na malé zahradě. Tyto plochy můžeme osázet vodními a bahenními rostlinami, použít přitom můžeme třeba i jen vodotěsnou okrasnou nádobu. I když se tyto vodní nádrže nemohou rovnat šplouchání vody v potoce nebo v jezírku, kouzlo třpytící se vody s kvetoucími rostlinami přinesou zaručeně. Minijezírko můžeme založit v sudu, kbelíku, staré vaně, kádi, neckách, dřevěných bednách a žlabech, ale i okrasných nádobách tomuto účelu určených. Fantazii se meze nekladou, jedinou podmínkou je však nepropustnost a vodotěsnost nádob. Pokud starý dřevěný sud teče, můžete ho vystlat pevným igelitem, který vodu zadrží. Nádoba může být vyrobena ze dřeva, keramiky, plastu, kamene nebo ocelového plechu. Každý z těchto materiálů má své klady a zápory. Miniaturní vodní plochu však vytvoříme i vyhloubením jámy a použitím fólie. 1.9. Tipy jezírek Jezírka známe nepravidelná (nejčastěji zapuštěná skořepina), která se budují při rozloze vodní plochy menší jak 4m2 s již vytvořenými zónami. Případně rozložíme fólie do tvaru dle našich představ. Pravidelná jezírka jsou zase celky geometrických tvarů. Méně zde dbáme na plochu osázení vodních rostlin a naopak větší pozornost věnujeme osázení okolí. 1.10. Zóny jezírek a druhy rostlin Základní pravidlo při zakládání vodních nádrží je vytvořit jednotlivé zóny pro rostliny, každá rostlina má jiné nároky a vyžaduje jinou hloubku vody. První je zóna bahenní (zamokřené místo na okraji plochy), kde můžeme umístit různé druhy čechrav (Astilbe), vrbin (Lysimachia), sasanek (Anemóně), pryskyřníků (Euphorbia), bohyšek (Hosta), vrb (Salix) a irisů (Iris). Druhou zónou je mělký okraj vody s hloubkou 7 až 15 cm, kde se nejčastěji uplatňují šáchory (Cyperus), bažinné pomněnky (Myosotis), irisy (Iris) a také blatouchy (Caltha). Třetí zónou je hlubší mělčina (okolo 30 cm), vhodná pro kypreje (Lythrum), puškvorce (Acorus), plavíny (Nyphoides), rdesna (Polygonum) a také irisy (Iris). A poslední čtvrtá zóna představuje hlubokou vodu, ve které se nejvíc daří leknínům (Nymphaea) v mnoha barvách i tvarech. Osázení rostlinami, specifický výběr a umístění na vhodné místo i do vhodné hloubky hrají zásadní roli. Použít ale můžeme i filtrační systém, provzdušňovače, odsávače vodního kalu a osvětlení.
