Současná neustále stoupající cena realit vede investory k využívání méně výhodných stavebních pozemků. Bývají na nich ekologické zátěže, mají málo únosnou základovou půdu, strmé svahy a problémem bývá i sousední zástavba apod. Mohou být také například na zavážce a nebo v lokalitě s těžební minulostí. A pokud bychom zjistili nečekané okolnosti a komplikace až při samotné výstavbě, způsobilo by to zpoždění a prodražení stavby.V porovnání je přitom cena inženýrskogeologického průzkumu rovna zhruba pouhému zlomku ceny nové kuchyňské linky. A náprava případných vzniklých škod může být nesmírně drahá. Dokonce se může stát, že závady budou neopravitelné a statik zhodnotí budovu jako neobyvatelnou a rozhodne o její demolici. Je s podivem, že mnoho stavebníků ví všechno možné o stavebních materiálech, ze kterých staví, stavebních konstrukcích a postupech výstavby. Mají za sebou řady návštěv architekta, projekční kanceláře, dodavatele stavby, úřadů a banky, jsou již (možno říci) ostřílenými matadory výstavby svého nového domu a přitom neví, co se ukrývá pod stavbou. V podloží budoucího domu. A dokonce i mnohé stavební firmy tento fakt podceňují. Přitom škody mohou být v konečném důsledku až fatální. Vodou v podloží včetně vody chemicky agresivní, která dovede narušit základový beton. Ale i organickými sedimenty a pozůstatky dřívější činnosti člověka, které jsou nestabilní (např. navážka, následky dřívější těžby atp.). Největší komplikace přitom může přinést právě přítomnost staré skládky v podloží, ale i písek, staré spotřebiče a předměty, které jsou duté, případně podléhají rozkladu apod. Při jejich deformaci či rozkladu (včetně vlivu hmotnosti nové stavby) si terén sedne a problém je na světě. Průzkumné vrty podloží jsou prostě nezbytné. Vrtem vynesená zemina pak bývá obvykle podrobena rozboru v laboratoři, ovšem zkušený geolog mnohé pozná již na první pohled. Doba a cena provedení geologického průzkumu jsou závislé na velikosti stavby a poměrech na staveništi. Geologickým průzkumem jsou zjišťovány geologické a hydrogeologické poměry lokality, přičemž geologické průzkumy spadají pod pravomoc Ministerstva životního prostředí. Bohužel pro stavby běžných rodinných domů na běžných parcelách dosud neexistuje žádná zákonná povinnost prozkoumat půdu a podloží před zahájením výstavby. Ovšem právě tato investice se často více než vyplatí. Geologický průzkum totiž umožní zvolit lepší, stabilnější způsob založení základů.Nevhodně založený dům stojící na nestabilním podloží bude mít časem například popraskané stěny, může se naklonit a může také v tom nejhorším z případů začít sjíždět ze svahu. Přitom již jen pouhý 1 cm posuvu může představovat problém. V nejhorším případě může hrozit fatální narušení statiky domu, znemožnění jeho užívání a nařízení demolice stavby. Na druhou stranu však nemusí například vlasové trhliny ve zdivu představovat statické ohrožení budovy, mohou být jiného původu. Záleží na konkrétních případech. Průzkum podloží však není v žádném případě nadstandardní službou, ale nezbytnou nutností! Byť tak není často vnímán. Výsledky geologického průzkumu nám prozradí také složení půdy. A právě to má zásadní vliv na výběr stylu založení základů, tedy volbu materiálů a postupů. Navíc pak bude i samotný projekt domu odpovídat jeho konkrétnímu založení. Pokud geologický průzkum odhalí v půdě významné nedostatky, nabízejí se i různá opatření pro zlepšení kvality podloží.Inženýrský geolog nakonec také kontroluje provádění zemních prací (přejímky základových spár, hutnění násypů a zásypů apod.). Kontroly zemních prací se provádí při stavbách pozemních, liniových (silnice, cesty, výkopy atd.), ale třeba i při budování a opravách hrází rybníků apod. Další problém pak představuje úbytek vody v krajině. Proto je vysoce aktuální trend vsakování srážkové vody ze zpevněných ploch na pozemcích. A právě inženýrskogeologický průzkum poskytuje podklady k návrhu vsakovacích objektů. A nakonec jsou zásadní i úpravy povrchu terénu okolo staveb a s tím související řešení opěrných zdí a oplocení. Například tížné opěrné stěny z gabionů jsou jednoduchým řešení, které nezahrnuje žádné „mokré stavební procesy“. Nepotřebujeme beton, postačí jen lehké drátěné rošty a kamenivo, nejlépe místní. Gabiony přitom lze budovat v jakémkoli ročním období a velice elegantně řeší odvodnění svahu za rubem stěny. Obavy z koroze relativně tenkých drátů (průměru 4,5 až 6 mm) jsou přitom zcela zbytečné. K pokovení se používá slitina zinku a hliníku, která zabezpečí dostatečnou ochranu na mnoho desetiletí. Gabiony však nemusí plnit jen funkci opěrných stěn. Stále častěji se využívají i v architektuře zahrad, při konstrukcích menších staveb atd. Přírodní vzhled gabionů přitom vytváří příjemnější prostředí a důležitá je také možnost jejich vegetační úpravy. Prostě je můžeme nechat obrůst zelení. Ing. Martin Janda nabízí společně s firmou Stavební firma SIXL s.r.o. gabionové konstrukce německého výrobce, jehož systém se od dnes běžných systémů liší. Prvky roštů stěn nejsou spojovány běžnými spirálami, ale pomocí závlaček protažených připravenými oky na okrajích roštů. Podstatná je také skutečnost, že tento systém nemá žádné ostré hrany, o které byste si mohli roztrhnout oblečení a nebo se poranit. Tyto gabiony se proto mohou stát součástí dětských hřišť, mobiliáře parků a bezpečnou součástí zahrad.
