Je všeobecně známo, jaké škody dokáže napáchat úder blesku. Jen málokdo se však už zamýšlí nad tím, že škodit může i elektrické přepětí. To vzniká různými spínacími procesy vzdálených bleskových výbojů ve velkých elektrických zařízeních. Tyto takzvané napěťové špičky přitom mohou do budov a následně i bytů nebo kanceláří proniknout nejrůznějšími druhy elektricky vodivých spojení. A následky? Ty jsou doslova žalostné a v domácnosti je rozpoznáme na první pohled. Zničené televizory a DVD přehrávače, telefonní přístroje, počítače, kuchyňské spotřebiče, ale i monitorovací systémy nebo hlásiče požárů. Je tedy zřejmé, že elektrické přepětí dokáže napáchat značné hmotné škody. Co však v danou chvíli může zamrzet ještě více, je například neodvratná ztráta dat z počítače. Neblahé efekty napěťové špičky jsou ale ještě dalekosáhlejší; již zmíněným poškozením bezpečnostních systémů a hlásičů požárů se náš majetek ocitá bez ochrany, tyto přístroje však na druhou stranu mohou i samovolně vyvolat planý poplach. Na další dlouhodobé problémy nám může zadělat i zničení nejrůznějších elektrických zdrojů tepla, výtahů či elektrických pohonů garážových vrat a okenních žaluzií. Hodnota hmotné škody pak naskakuje závratnou rychlostí. Jen pro lepší představu – na odstranění škod způsobených elektrickým přepětím vydají v sousedním Německu během jediného roku přibližně jednu miliardu eur. Ne vždy se přitom poškození setkají ze strany pojišťoven s pochopením. V případě, že majitelé poškozených přístrojů nepamatovali na odpovídající přepěťovou ochranu, jež by spotřebiče a další zařízení spotřebovávající elektrickou energii ochránila před škodami vzniklými přepětím, se naděje na poskytnutí náhrady škody rovná téměř nule. Přitom nové normy související s bleskosvody již přepěťové chrániče zahrnují jako nedílnou součást ochrany. Pokud tedy svůj dům vybavujeme novým bleskosvodem, bez přepěťové ochrany se neobejdeme. Není proto divu, že na přepěťovou ochranu, pro níž se používá i termín bleskojistka, v sídlech firem a v domácnostech pamatují kromě směrnic pojišťovacích ústavů rovněž české státní technické normy. Podle nich musejí na instalaci a následnou revizi přepěťové ochrany pamatovat nejen ti, kdo své bydlení teprve plánují, ale také majitelé novostaveb těsně před dokončením. Ač se někomu mohou náklady na pořízení takzvaných svodičů přepětí do domácnosti zdát vysoké, porovnáme-li je se škodou, kterou by elektrické přepětí mohlo na našich spotřebičích napáchat, rázem se tato částka jeví jako téměř zanedbatelná. Podle odborníků lze základní ochranu před následky přepětí pořídit do pěti tisíc korun. Optimální řešení pak vyjde asi na trojnásobek. Kromě přepětí je však náš majetek ochráněn zároveň před nepříznivými účinky úderu blesku. Mám hromosvod, a tak jsou mé spotřebiče ochráněny, říkáte si možná. Hromosvod však funguje především jako ochrana před bleskem, nikoli před přepětím. Jeho úloha je nezastupitelná především v oblasti prevence před požárem, který může následkem úderu blesku vzniknout. Hromosvod si však už neporadí s dalším účinkem tohoto přírodního úkazu, kterým je právě přepětí v rozvodné síti elektrické energie. To je úkolem přepěťové ochrany, jež minimalizuje možné škody na vašem majetku i v případě, že se přepětí do rozvodů elektřiny zavleče ze sousedního domu. Letošní léto nám jasně dokazuje, že na stálé počasí již spoléhat nemůžeme a svými rozmary nás bude příroda pokoušet stále častěji. A tak přepěťová ochrana už není pouhým rozmarem, nýbrž rozumným řešením pro všechny, kteří nechtějí zbytečně investovat peníze do koupě nového televizoru, pračky nebo počítače. Jste i přes výše uvedená fakta na vážkách? Pak poslyšte následující statistické údaje: zatímco bez použití svodičů elektrického přepětí je pravděpodobnost poškození domovní elektroinstalace při úderu blesku stoprocentní, s použitím maximální úrovně přepěťové ochrany se tato hrozba snižuje tisíckrát.