Dekorativní zahradní bodláky mají zcela výjimečný vzhled, půvab však dodávají okrasným výsadbám jak ve vegetačním období, tak poté, co uschnou a klidně i přes celou zimu. Musíme si však dát u některých druhů pozor na vysemenění, které by bylo pro zahradu katastrofou, například generativní invazivnost již zmíněného ostropestřce je neskutečná. Bodláky jsou jinak rostliny odolné a nenáročné. Nemusíme o ně vůbec pečovat ani je zalévat. Své trny (ostny) si přitom bodláky vytvořily jako ochranu před hladovými býložravci, čímž rostliny získávají čas na dozrání semen. Z těch pak rostou nové rostliny. Šedá barva pro změnu funguje jako ochrana před sluncem. Okrasné bodláky jsou ideální do smíšených suchomilných výsadeb. Nádherné jsou například v kontrastu s jemnými okrasnými trávami, řebříčky, měsíčkem lékařským, ale třeba i antibiotickou lichořeřišnicí. Bodláky nejprve nasytí motýly a včely, na jejich semínkách si v zimě pro změnu pochutnají ptáci. Žádný rostlinný ani živočišný druh není na světě náhodou a bodláky to dokazují velmi srdnatě. Svými květy velmi dekorativním druhem jsou máčky. Záhony zdobí svými šedomodrými květenstvími od května do července, ovšem zajímavá je i celá struktura těchto rostlin. Velmi působivě kontrastují okolní výsadbě. Máčku necháme v záhonu s klidem po celou zeminu a staré rostliny seřízneme až na jaře, tedy pokud nechceme uschlé máčky do suchých květinových vazeb. Z máček vypadá asi nejlépe více jak metr vysoká máčka obrovská (Eryngium giganteum). Tato rostlina je oproti jiným bodlákům spíše dvouletá, ale ochotně se přesévá. Mimořádně odolná suchu je pak máčka Eryngium bourgatii pocházející z Pyrenejí a dorůstající do výšky cca 40 cm. Metru též dorůstá máčka plocholistá (Eringium planum). Ale vraťme se ještě k ostropestřci. Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je jednoletá a nebo dvouletá bylina z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). Jestliže vypučí na jaře trsem bodlinatých listů s výrazně bílými žilkami (panašováním), jde o dvouletku. Na konci června se na cca 1 m dlouhých lodyhách objevují purpurově červená květenství, ze kterých se ke konci léta vyvinou plody, které již zralé sklízíme kvůli semenům, jejichž účinek je zejména na onemocnění jater neskutečný. Rostliny jsou pavučinatě vlnaté, pokryté roztroušenými přisedlými žlázkami. Lodyha je plná, zaobleně hranatá a má bílou dřeň. Listy v přízemní růžici jsou dlouhé až 40 cm, svým tvarem a barvou jsou ale podobné menším listům lodyžním. Listy jsou přisedlé, horní poloobjímavé, obvejčité až kopinaté, peřenolaločné až peřenoklané, s nepravidelně ostnitými úkrojky na okraji. Na líci jsou listy lesklé, na rubu matné. Žilky na líci listů jsou lemované bílými skvrnami. Ostny jsou slámově žluté a až 7 mm dlouhé. Květy purpurově červené až fialové, s dlouhou bílou korunní trubkou, dlouhé cca 3,5 až 4 cm. Nažky jsou asi 7 až 8 mm dlouhé a 3 až 5,4 mm široké, smáčklé, světle hnědé a tmavohnědě čárkovitě žíhané. Jsou lesklé a na vrcholu mají úzký, slámově žlutý lem a snadno opadavé chmýří. V zahradě nesmíme nechat ostropestřec vysemenit, o to více však oceníme zdravotní účinky sklizených semen. Statné ostropestřce vypadají v zahradách opravdu úchvatně. Bělotrn modrý (Echinops ritro) i bělotrn banátský (Echinops bannaticus) patří mezi statné, více jak metr vysoké bodlákovité trvalky. Oba druhy kvetou v červnu a červenci a své kvetení pak často opakují i na podzim. Zahradní kultivary bělotrnů nabízí květenství sytě modrá. Stávají se tak vyhledávanou součástí suchomilných výsadeb spolu s máčkami. Do stejné čeledi miříkovitých (Apiaceae) jako máčky řadíme i štětky. Těch se též nabízí více druhů, štětka soukenická (Dipsacus sativus) byla dříve využívána k počesávání sukna a její květenství připomíná hustý kartáč. Ve volné přírodě však narazíme častěji na štětku planou nebo také lesní (D. Fullonum). Tato rostlina je vysoká až metr a půl, přičemž se často stane, že se štětka vysemení z přírody i na vaši zahradu. Štětka tvoří na rozdíl od máčky pouze jeden hlavní, chudě větvený stonek, květy štětek jsou ale nádherné! Po sezóně jsou sušené štětky využívané do suchých vazeb a aranží, v přírodě pak jejich semena slouží jako potrava drobnému ptactvu. Štětky jsou rostliny dvouleté, první rok tvoří pouze listovou růžici a až další rok vykvétají a po odkvětu odumírají. Zajímavý je také paznehtník ostnitý (Acanthus spinosus). Ten může mít impozantní dvoubarevná květenství vysoká až metr a půl. Známý je také šlechtěný paznehtník uherský (A. Hungaricus), jehož nové odrůdy jsou nižší (okolo 1 m), ovšem dlouho a bohatě kvetou. Rostliny jsou navíc pro menší rozměry vhodné i na menší záhony. Paznehtník měkký (Acanthus mollis) je pro změnu pěstován pro své krásné listy ornamentálního tvaru a nikoli květy. Tato rostlina byla dokonce kdysi předlohou antickým stavitelům ve starém Řecku. Její stylizovanou podobou totiž s oblibou zdobili hlavice sloupů. Takzvaný akantový ornament se dokonce stal později inspirací i pro evropské výtvarné umění. Paznehtníky přežijí i dvacetistupňová mrazy a velká sucha, stanoviště vyžadují slunné, s lehčí a sušší propustnou zeminou. Mezi méně známé bodláky patří například ostropes trubil (Onopordum acanthium), který má květ podobný bodláku obecnému (řadí oba do společné čeledi Asteraceae). Tento druh je především hitem anglických zahrad, především pro svou schopnost kvést až do podzimu. Tato rostlina je navíc symbolem Skotska. Měří až dva metry, což je již opravdu úctyhodný rozměr. Dobře vyniká vedle vysokých a nápadných rostlin, jako jsou třeba divizny, juky a okrasné česneky. Jde sice o jednoletou rostlinu, která se však na stanovišti udržuje tvrdošíjným samovýsevem. I když pravidelně odstraňujete zvadlé květy, či stříháte rostlinu do vazeb, produkuje takové množství semen, že se budou každý rok poblíž objevovat nové rostliny. Ty se pak již jen stačí přesadit na vhodné stanoviště. Ve volné přírodě najdeme nejčastěji bodlák obecný, máčku rolní, pupavu bezlodyžnou a štětku soukenickou. Pokud tedy rostou poblíž vašeho domu, stačí si jen ohlídat správnou dobu na řez a sušení. Pozor – po dozrání semen se plody rozpadají, je proto třeba rostliny řezat dříve, nejčastěji ve druhé půlce prázdnin. A dejte si též pozor na déšť, který dovede květy zničit, čím prostě dříve, tím lépe.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, pixabay.com, wikipedia.org, shutterstock.com
