Co se týká ovocných dřevin, pokud to jen jde a tyto dřeviny ještě plodí, je vždy lepší je ošetřit a zachovat, než kácet. Poškozený strom dokonce někdy ještě dovede báječně plodit i dlouhé desítky let (třeba ořešáky královské) a dokonce i staré jabloně a třešně, které vypadají na první pohled, že již dosloužily, mohou hojností a chutností svých plodů mile překvapit. Kmeny však mohou být poškozené mechanicky (odřené, okousané zvěří či poškozené mrazem, …), mohou mít suché větve a pahýly suchých větví poté, co se ulomily třeba za silného větru. Nevhodná je i příliš hustá a neudržovaná koruna, stromy také mohou být ohnuté anebo mají větve dokonce ohnuté pod tíhou plodů, případně naprasklé kvůli poslední úrodě. Pak nezbývá nic jiného, než tyto větve ošetřit a podepřít, aby se nezlomily a úroda nepřišla vniveč. Měli bychom si především uvědomit, že než dosáhne nově vysazený stromek plodnosti stromu statného, trvá to velmi dlouho. U vysokokmenů i desítky let. Někdy sice nezbývá opravdu nic jiného než kácet a vysloužilou dřevinu nahradit jinou, pokud to však jen trochu jde, měli bychom kácení odložit. Nejčastěji nás takové úvahy čekají před rekonstrukcí staré zahrady. A spěchat se opravdu nevyplácí. Lepší je postupovat postupně, obezřetně a s rozvahou. Nakonec roztodivně vypadající dřevina, která si prošla dynamickým životem a přesto stále žije a plodí, je vždy nenahraditelný originál. Kmet mezi stromy. Když si třeba pořídíte či jinak získáte zahradu se starými stromy někdy v zimě, určitě se vyplatí provést jarní řez a pak počkat, jak dopadne první úroda a až podle ní se rozhodovat dál. U okrasných dřevin je to pak složitější o to, že v jejich případě je důležitý především vzhled, případně schopnost stínit. Například již nevzhledné a staré zeravy můžeme s klidným svědomím nahradit novou okrasnou výsadbou, ale třeba javor tvořící deštníkovitou korunu, která poskytuje za veder příjemný stín, nebude novou dřevinou jen tak snadno nahrazen. Bude trvat dlouho, než nový přírůstek doroste stejné schopnosti. U ovocných dřevin odborníci dokonce doporučují počkat s plánovaným kácením alespoň 2 až 3 sezóny. Proč? Mohou si totiž dát jednu sezónu přestávku, kdy plodí velmi málo. Ovšem o to větší úrody se můžeme dočkat v dalším roce. Úrodu navíc ovlivňuje i péče o ovocné stromy a jarní mrazíky, stejně jako letní krupobití apod.. Spěch se prostě nevyplácí. Co rostlo desítky let i déle, vyžaduje šetrné zacházení a trpělivost. Jakékoli mechanické poškození kmenů ovocných stromů se dobře hojí, dokonce nemusíme často lámat hůl ani nad nalomenými větvemi, zde je ale nezbytné ošetření a zpevnění, jinak by se větev lámala dál, případně větev raději odřízneme a strom alespoň investuje více energie do těch zdravých. Kmeny si však dovedou poradit i bez nás. Nanejvýš můžeme odstranit nožem anebo škrabkou zbytky poškozené kůry, pokud uznáme, že by bránila zarůstání místa poškození kalusem. A co je to kalus? Hojivé pletivo, pomocí kterého stromy regenerují bez našeho přičinění. Na mechanická poškození prostě mají samoléčivé schopnosti. Co všam můžeme udělat, můžeme strom s poškozeným kmenem pohnojit (resp. přihnojit), abychom mu na jeho vlastní hojení dodali sílu. Hojení kalusem tak urychlíme. Podobně stromy odolávají i okusu zvěří a mrazovým poškozením kmene. Před mrazem je však lepší kmen na podzim ochránit například vápenným nátěrem (vápenným mlékem). Použít můžeme i neprůhledný obal kmene (třeba jutovinu) a kmen též můžeme zastínit. Mráz nejčastěji způsobuje na kmenech takzvanou mrazovou lištu. Jde o podélnou prasklinu, která se špatně hojí a ošetřuje. Pomoci však stromu můžeme štěpařským voskem. V případě větších poškození kmene a kůry kmene je to dokonce nutné. Stejně tak ošetřujeme štěpařským voskem ulomené či nalomené větve, nejprve však provedeme čistý řez. Stromům jsou suché větve již k ničemu a nám vlastně také, plodit již nebudou, navíc překáží třeba při sklizni a vůbec při přístupu ke stromu. Rada je jednoduchá, suché větve odřízneme v místě větevního kroužku, případně zkrátíme na vodící větev. Místo řezu nakonec ošetříme štěpařským voskem. Rána se může zatáhnout kalusem, ale také nemusí, pokud větev uschla hlouběji. Suché větve zásadně nikdy neulamujeme. Stejně tak můžeme čistě odříznout pahýly po ulomených větvích. Ovšem milovníci hmyzu je často nechávají, aby vytvořili životní prostor drobným živočichům. Obvykle totiž jde o druhy zahradám prospěšné. Vždy je na zvážení, jak postupovat, chce to určité zkušenosti a cit. Roztřepené konce větví mohou zasychat a pokud jsou blízko kmene, mohou vznikat nežádoucí dutiny. Strom si však i v tomto případě dovede poradit sám. Obecně platí, že vždy záleží na stáří stromu a jeho stavu. Pokud je na stromě příliš mnoho suchých větví, dřevina nám tím naznačuje, že se její život chýlí ke konci anebo trpí suchem. Zkusíme pravidelnou zálivku, když zrovna neprší a pokud se stav nezlepší, je na zváženou, zda stromu neukončit trápení. I tak ale musíme být milosrdní a svého dlouho plodícího přítele usmrtíme v době, kdy spí, tedy v době vegetačního klidu (od začátku listopadu do konce března). Pokud však na starém stromě najdeme pouze nějak tu suchou větev a pahýl, není nutné radikální řešení. Slabé a dlouhé větve odstraňujeme či zkracujeme. Často se totiž stane, že se vylomí. A když se to stane v místě, kde větev přirůstá ke kmeni anebo terminálu, takové poškození již nenapravíme, případně napravíme jen těžko. U starých stromů navíc často plodí nejvíce právě takovéto větve, pak nezbývá, než je stabilně a trvale podepřít. Silné krupobití vždy přináší velké problémy a to právě i stromům, poškodí plody, velké kroupy ulámou i větve, pokud pak přijde krupobití příliš brzy, pak i pupeny. A opravdu silné krupobití může stromy doslova oholit a navíc i popálit. Poničí letorosty, sloupá kůru na výhonech a ty se hůře hojí. O poškozených čerstvých roubech nemluvě. Kroupami poškozené výhony a rouby pak musíme odstranit. Pokud je poškození opravdu rozsáhlé, zbavíme se pouze nejponičenějších větví a počkáme si na vytvoření nových letorostů. Při poškození roubů záleží na období, kdy byl strom poškozen a zda lze ještě v konkrétním roce roubovat znova. Silně poškozený strom dále ošetříme na jaře příštího roku a v dalších letech řezem. Je také třeba poničené stromy ošetřit co nejdříve chemickým přípravkem proti houbovým nemocem, méně totiž po poškození kroupami odolávají infekcím. Padlí je houbová choroba, která způsobuje odumírání konců letorostů. Letorosty jsou bíle zbarvené, jakoby pomoučené, předčasně obrůstají a získávají metlovitý tvar. Padlím napadené letorosty musíme odstranit a celé stromy ošetřit chemicky. S padlím se bojovat musí!Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz