Jestli se naopak lidem něčeho v takových městech nedostává, tak obytného prostoru, bytové kapacity. A v průsečíku těchto nenahodilých skutečností pak leží i projekt ateliérového bytu z Luftmattstrasse. Ten dává dohromady nezbytné se zbytným, přetváří prostor nevyužívané garáže v přízemí domu na moderní bydlení. Lehce alternativní, ale přitom velmi žádané. Sama garáž přitom vytvořila jen jádro, k němuž pak byla na jednom konci postavena obvodová zástavba ve tvaru písmene U, která je orientována třemi směry. Omítnuté jednokřídlé zdivo s pravidelně rozmístěnými okny a hlubokými záklenky dodává fasádě prostorovou hloubku. Potěší, že v postupu, kde se z mála dělalo hodně, se švýcarští architekti ze studia Brandenberger Kloter při plánování inspirovali přístupy moravsko-rakouského (a československého) architekta Adolfa Loose. Je to takové hezké připomenutí, skoro po sto letech. Tím, že napojovali místnosti s různou výškou a napříč přízemím a prvním patrem, vytvořili prostor mnohem „bohatší“, než kdyby jej vedli v jedné rovině. Proto jsou místnosti s různou výškou v přízemí a prvním patře seskupeny kolem centrálního betonového jádra.Dílna, vstupní hala, jídelna, kuchyně, obytný prostor, kancelář a společenská místnost spolu tvoří mnohotvárné prostorové kontinuum, a vzájemně se ovlivňují ve dvou probíhajících úrovních. Komplexní prostorové uspořádání vytváří rozmanitá propojení, otvory a průhledy na venkovní prostředí. Zatímco hmotné provedení s odhalenými betonovými stropy, hrubou omítkou na bázi vápna na stěnách a teracovou podlahou dosahuje až kontrastní jednoduchosti. Kolik se tu toho vlastně měnilo? Dohromady jen deset metrů čtverečních, přičemž většinu té plochy zabírala stará garáž. Co se tu ale změnilo? Celý prostor, který se přetvořil na působivý ateliérový byt. Někdy to totiž není o velikosti, ale spíš i o přístupech, které se při práci s prostorem zvolí.Zdroj: Brandenberger KloterFoto: Willem Pab
