Nejprve malé geografické procitnutí. Nikoliv celé Švýcarsko lze měřit úrovněmi alpských vrcholků. V Nidau, vesnici v okrese Biel/Bienne, činí průměrná nadmořská výška 430 metrů. Stejně jako v Čechách. A ta samá švýcarská vesnice, s necelými sedmi tisíci obyvatel, není ochuzena ani o další drobnost, kterou máme pro Česko za typickou. Panelové byty. Tím ale nenahodilé podobnosti končí. Projekt rekonstrukce bytu v panelovém domě v Nidau se totiž dost vymyká. Práce slovenských profesionálů ze studia BEEF Architekti (Rado Buzinkay, Andrej Ferenčík, Ján Šimko) se týkala úpravy bydlení pro potřeby mladé rodiny. Měnit se mohl interiér, nikoliv však jeho poměrně přísné půdorysné členění. Architekti tedy museli vycházet z toho, co byt o výměře 114 metrů čtverečních – spolu s jedenácti metry čtverečními balkonu – nabízel. Což obnášelo hlavně členění objemu bytu do tří jasně definovaných pobytových zón. Z nichž největší důraz byl kladen na provedení kuchyně. Ta totiž v životě jejich klientů hrála zásadní roli. Sloužila jako srdce bytu, ústřední bod života rodiny. Zásahy zde tedy musely reagovat na to, že místnost musí být nejen uživatelsky praktická, ale taky více „společenská“. Z barev a materiálů (jež se prolínají celým bytem) je to dost patrné. Centrální kuchyňský ostrov slouží jako přirozená dominanta prostoru. Není to jen rozšířená pracovní plocha, ale také přirozený bod setkávání. Doplňuje ho vestavěná „černá“ provozní část kuchyně, integrovaná varná deska a ve stěně trouba s konvektomatem, které nikterak do prostoru neční a jsou jakoby nepřítomné. Podle potřeby je tak možné, aby kuchyně sloužila jako relativně obyčejná místnost k vysedávání, protože v tom minimalistickém designu tu celkem nic vlastní kuchyni nepřipomíná, než se to odhalí. Je to funkční, čisté, estetické. Ale takový je celý byt z Nidau. Každá z jeho tří zón na sebe upozorňuje unikátními truhlářskými prvky vyrobenými na zakázku, které bytu dodávají vizuální dynamiku a vzdušnost. Jedním z takových specifických truhlářských prvků je otvor ve tvaru písmene O, který umožňuje průhled ze vstupní haly do obytné části a opticky tak zvětšuje prostor chodby. Zároveň slouží jako funkční nábytek ve vstupní hale, ale také jako součást jídelního stolu. Dalším je hranatý portál, který přechází z denní do noční zóny bytu. Na chvilku překvapí i to, že umyvadlo je tu netradičně umístěné mimo koupelnu. Proč jen na chvilku? Protože si brzy uvědomíte, že v tomto bytě nejsou věci takové, jaké se zdají být. A to, že nenaplňují ustálená očekávání, u nich vůbec není chybou. Konkrétně i to umyvadlo pak slouží jako netradiční a vysoce specifický designový prvek. Řešení, při němž kuchyni nedominuje sporák, umožňuje celý ten prostor chápat a využívat mnohostranněji. Což platí i pro to z koupelny vystrčené umyvadlo. Rozšiřuje tradiční chápání dispozice bytu a nabízí otevřenější přechod mezi jednotlivými zónami. Důležitým aspektem upravené dispozice je průhled dvěma portály, které spojují vstupní halu s obývacím pokojem, kuchyní a noční částí. Vzniká tak plynulé vizuální propojení mezi jednotlivými funkčními zónami bytu. Díky velkorysým proskleným plochám v kuchyni a obývacím pokoji je celá denní část přirozeně propojena s terasou s výhledem na kanál řeky Zihl, což umožňuje světlu proudit celou hloubkou interiéru. Je to hezké. Když se řekne „rekonstruovaný byt v paneláku“, tohle vás většinou nenapadne.Zdroj: BEEF ARCHITEKTIFoto: Lenka Némethová
