Vybrané speciality lehké a povznášející kuchyně, saláty a těstoviny, vynikající vína. Italové zanechali ve světě pohostinství pořádně hlubokou stopu, takže nepřekvapí, že kulinářsky zdatní emigranti ze země připomínající svým tvarem jezdeckou botu zapustili kořeny i na jihu Ameriky. Konkrétně pak v brazilském městečku Bento Gonçalves, jež je součástí státu Rio Grande do Sul. Právě zde se kolem roku 1870 usadilo prvních 25 rodin z dalekého Trenta, aby tu položili základ „Malé Itálie“. Tato komunita s italskými kořeny tu přežívá dodnes, a vlastně pořád láká brazilské starousedlíky na svou vyhlášenou evropskou kuchyni. Projekt S?o Pedro je reakcí a adaptací mladého páru (potomků v podstatě už osmé generace) italských emigrantů, na jihoamerický rytmus života. Na rozsáhlé čtyřhektarové parcele, zděděné po svých předcích, provozují ve starém čtyřpatrovém domě italského architektonického střihu (původně z roku 1885) místními frekventovaně vyhledávanou restauraci s ubytováním v podkroví. Tento dům s předlouhou minulostí je pro ně pojítkem se vzdálenou Evropou a současně pro všechny symbolem stylové kontinentální kuchyně. Jenže nad rámec provozu ubytování hostí a jejich stravování už to není stavba moc k trvalému obývání. A proto se rozhodli, že si na dohled starého domu s restaurací postaví nový a moderní dům, který bude více korespondovat s jejich nároky a více odpovídat místnímu klimatu. Výsledkem je v podstatě nenáročný bungalov s širokou terasou, S?o Pedro, stavba o celkové rozloze 136 metrů čtverečních, sloužící jako obytné zázemí mladému páru. Své zaměstnání – italskou restauraci s hotelem – přitom mají jen na dohled, pár kroků přes rozvolněnou parkovou zeleň vlastní rozsáhlé zahrady.V novém bydlení jim nic nechybí: kuchyně, obývací pokoj, ložnice, hygienické zázemí. A také pokoj, který bude brzy mít své první dětské obyvatele. Nad tím, že by starý dům přímo nechali zdemolovat nebo restauraci přepustili někomu jinému, přitom nepřemýšleli. Kuchyně je celý jejich život. Základním krokem konceptu architektů tu byla „diskrétnost“, s jakou vznikala novostavba na dohled původnímu letitému objektu, ale nikoliv přímo na očích. Majitelé chtějí mít svůj klid (ale přitom mít restauraci i hotel trochu pod kontrolou). Nové obydlí je svým slohem naprosto odlišné, skutečně jihoamerického haciendového provedení, přesto se v něm opakují některé materiály, poplatné starému domu v sousedství. Na jednom pozemku se tak vlastně potkává „mladší a starší příbuzný“, a příběh života italské komunity v Brazílii tím dál pokračuje. Dům je usazen do mírného svahu, tak, aby byl kryt výhledům od silnice i hostů, a přitom se obyvatelé mohli klidně oddat odpočinku na terase. Podstatná je tu i orientace objektu a postavení oken. Chrání dům před deštěm a přitom umožňují intenzivní prostup „zimního“ slunce. Jinak se dům široce otevírá okny do okolí (brazilský les nabízí skutečně strhující výhledy), a dlážděním navazuje vnitřní prostředí na okolí. Svým uspořádáním je poměrně minimalistický, protože obyvatelé stejně tráví většinu času „na starém“. Interiér pak překvapí kontinentálním uspořádáním, což je nejpatrnější na kuchyni. Dům tedy má svůj jihoamerický rytmus, ale drží si stále svůj italský temperament.Materiály: Íntegra Studio ArquiteturaFoto-Kredit: Marcelo Donadussi
