Nejprve je třeba si zjistit, jaké vzrostlé stromy, jaké druhy, o jakých parametrech a za jaké peníze se prodávají. Možná nakonec dojdete k závěru, že tolik peněz prostě nejste ochotni a nebo schopni zaplatit. Pak teprve až dává smysl se problematikou zabývat dál. Především pak volbou místa pro vzrostlé stromy. Není třeba za velké peníze pořizovat takových stromů mnoho, stačí jeden třeba s dostatečně košatou korunou, aby již na zvoleném místě poskytoval stín. A dejte pozor, jak až do budoucna vyroste. Přesně tolik místa totiž okolo sebe bude potřebovat. Navíc jsou důležité i nároky na světlo a oslunění stanoviště, orientace vůči světovým stranám, ale i typ zeminy a nároky konkrétní dřeviny na vodu. Výběr stanoviště je navíc důležitý i z pohledu dlažby a plotu. Některé stromy koření mělce a široce (např. bříza, smrk a katalpa), mohly by proto narušit dláždění, ale i poškodit opěrnou zeď a nebo plot. Třeba invazivní škumpa si dovede prorazit cestu doslova čímkoli a nadzvedne i beton. Prostě na místa se zpevněnými plochami a poblíž plotů se hodí druhy neinvazivní a s kořeny mířícími do hloubky. Určitě si vždy nechte poradit od zahradníka, ostatně zřejmě budete vzrostlý strom kupovat právě od něj. Stromy se prodávají buďto kontejnerované, tedy včetně kořenového balu, nebo prostokořenné. Ovšem v případě vzrostlých stromů narazíte téměř výhradně na dřeviny, které vám přivezou i s kořenovým balem, byť nebyly pěstovány v kontejneru. Většina vzrostlých dřevin by prostokořennou výsadbu nepřežila. Kontejnerované dřeviny (resp. dřeviny s kořenovým balem, tedy včetně zeminy) je však výhodnější pořizovat i proto, že je lze vysazovat téměř kdykoli, pokud zrovna nemrzne. Při převozu navíc tolik nehrozí poškození kořenů. Menší a subtilnější dřeviny (i když jim také může být již i mnoho let) lze převézt snadno a zahrádkář si je může vysadit sám, některé se vejdou do auta, jiné vám zahradník opatrně naloží na přívěsný vozík a upevní. Určitě trvejte na asistenci, sám ví nejlépe, co konkrétním dřevinám nejvíce hrozí a jak je správně přepravovat. Vzrostlejší a větší stromy je však většinou třeba převézt nákladním autem a navíc bude třeba i technika pro přemístění do výsadbové jámy (hydraulická ruka). V době vegetace je navíc třeba strom před převozem obalit textilií a tu odstranit až po výsadbě. Listnaté druhy mají mladé a křehké listy, které jsou náchylné na poškození, v případě jehličnanů by za silného větru mohlo dojít k osychání a olamování jehlic. Pokud není strom kontejnerovaný, ale byl pěstován ve volné půdě, vyrývá se takzvaným podrývacím strojem a poté se kořenový bal obaluje jutou. Je to velmi důležité, abychom kořenový systém nepoškodili a kořeny zůstaly v zemině pěkně kompaktně obaleny. Ostatně ještě před podrýváním se proto provádí důkladná zálivka, mokrá zemina u sebe lépe drží. Pokud je to jen trochu možné, je lepší si nechat vzrostlý strom odborně vysadit. Přece jen nemalá investice si vyžaduje jisté činy a tedy zkušenost. Ty levnější pořídíme za 10 a více tisíc, některé však, vysoké třeba i 6 metrů, nás mohou přijít i na 70 či 80 tisíc a více.Každopádně by výsadbová jáma měla být tak velká, aby bylo okolo kořenového balu dostatek místa pro doplnění kvalitní zeminy. Tu je však třeba smísit s tou původní. Příliš velký rozdíl by způsobil, že by se kořenům dlouho nechtělo z dobře vyhnojeného „hnízda“. Pokud je však zemina v místě výsadby opravdu špatná, nezbude nic jiného, než ji vyměnit a potom bude zapotřebí jáma opravdu velká, doslova řádově, kterou nejprve vyplníme zeminou tak, aby vznikl otvor akorát tak vhodný pro výsadbu dřeviny. Navíc musíme počítat i s tím, že se čerstvě dosypaná zemina nebo substrát časem slehnou o cca 10 až 20%. Proto dřevinu vysazujeme o něco výš nad terén, časem se nám právě o desetinu až pětinu spolu se zeminou do terénu zanoří. Náročná je také výsadba dřevin prostokořenných. Pokud s tím nemáte žádné zkušenosti, určitě požádejte o službu zahradníka, který vám zároveň poradí, jak o dřeviny dále pečovat. Kořenový systém vzrostlých se před výsadbou nesmí nijak upravovat. Úplně stačí že jsou při podřezání (pokud je strom pěstován volně) poškozeny ty nejdelší, jemné kořínky. Jestliže ale při převozu došlo k poškození kořenů, je třeba je zkrátit, nechte to ale na odbornících. Strom se na novém místě dobře ujme až za dva až tři roky, proto do něj alespoň po tuto dobu (ale raději mnohem déle) vůbec nezasahujte. Jen dbejte na to, aby měl dost vody. Sucho by mu ublížilo. Pokud by se náhodou stalo, že zjistíte krátce po výsadbě, že vám stávající stanoviště nevyhovuje (a stát by se to nemělo), nechte to raději na odbornících. Tvarovat začněte až poté, co se kořeny stromu dobře ujmou, tedy nejdříve za dva až tři roky, i když mnoho zdrojů radí provést první řez hned po výsadbě. A pozor, některé dřeviny tvarování vyloženě nesnáší, je třeba již při nákupu vybrat takový druh a odrůdu, kterým tvarování nevadí a nebo dokonce prospívá. Třeba pro lepší zahuštění koruny. To platí pro vrostlé dřeviny okrasné. Ty ovocné se řídí úplně jinými zákonitostmi a ve vzrostlé podobě se neprodávají. Řez vyloženě nesnese například kaštan či pavlovnie.
