O netkaných textiliích se dnes vedou nekonečné diskuse i v odborných kruzích. Někdo by jim ještě dal šanci, ale ne všude, třeba na písčitých půdách prý nepředstavují až tak velký problém, jiní je zcela zavrhují, ovšem těch, kteří na ně nedají dopustit, výrazně ubylo. Vlastně je jich již jen jako šafránu. Přesto však jde nadále o běžný sortiment v zahradnictvích a zahradnických centrech. Běžně prodávaný, běžně dostupný a dlužno říci, že stále běžně kupovaný a instalovávaný. Ještě docela nedávno se dokonce zdálo, že máme dokonalý všelék na pěstování čehokoli, medicínu, která zamezuje růstu plevelů a podporuje růst našich zelených, kvetoucích, plodících a vonných miláčků. Bohužel ale čas ukázal pravý opak. Někdy se prostě stane, že co zprvu vypadá jako zázrak, se nakonec ukáže být zlem. Co tedy vlastně ony “černé hadry“ v zahradách páchají, že je lepší je nebrat na milost a naopak nemilosrdně zlikvidovat? Geotextilie neboli netkaná textilie je ropný výrobek, který se časem rozpadne na cáry a mikroplasty, nikdy se však úplně nerozloží. Mikroplasty zůstanou v půdě a postupně se dostávají do přírodních koloběhů. Mají negativní vliv na živočichy i podzemní vody. Prostě průšvih.Geotextilie odděluje půdu od okolního prostředí, čímž znesnadňuje výměnu vzduchu a vody. Navíc zamezuje přístupu nových organických látek do půdy, vlastně vzniká nad geotextilií postupným rozkladem rostlinných zbytků a mulčovacího materiálu rostlinného původu (kůra, štěpka, dřevní drť) vrstva humusu, který však nelze do půdy zapravit. Kvůli omezenému přístupu vzduchu a nemožnosti přístupu organických látek do půdy vymírá půdní život (tzv. edafon), který rozkládá organické zbytky, jimiž se živí, na humus. Půda pak vlastně zhutňuje a stává se jílovitou hmotou bez života. Ztrácí svou strukturu a úrodnost. Před stavbou domu i budováním zpevněných ploch okolo něj je každý stavebník povinen strhnout a později zase v zahradě využít ornici. Ovšem taková povinnost se vlastně netýká půd mrtvých jílovitých. A právě takovou půdu pod geotextilií vytváříme.Černá textilie navíc omezuje v růstu i ty rostliny, které jí chceme chránit před plevelem. Výsledek? Například trvalkové záhony se nikdy nezapojí, nikdy nevznikne souvislý porost. A co víc, geotextilie vlastně neřeší ani to, kvůli čemu ji obvykle instalujeme. Totiž nezabraňuje růstu plevelů. Plevele postupně vyrůstají i na rozkládajícím se mulči z různých rostlinných materiálů. A bohužel zde mají více živin než kulturní rostliny pod geotextilií. Vyříznutý otvor na vysazení sazenic rozhodně nestačí, jelikož půda pod geotextilií postupně degraduje, umírá.Geotextilie dokonce nesnižuje množství používaného mulče, naopak je třeba mulčovací materiál neustále doplňovat. A to dokonce i proto, aby geotextilie nebyla vidět.Póry v textilii se často ucpou prachem a dalšími částicemi. A výsledek? Rostliny pak vůbec nemají jak dýchat. Přitom právě dýchání kořeny je pro rostliny velmi důležité. Namísto pestrých, obrostlých záhonů, si pak vlastně na ploše pipláme neduživé chudáčky, za které jsme zaplatili spoustu peněz. Na otázku, co si pomyslí, když vidí v zahradách “slavnou“ netkanou černou textilii, odpovídá zahradní architektka Janka Bieliková v článku na stránkách homebydleni.cz:„Textilie, nesmyslné štěrkové plochy nebo obrovské trávníky, také nechápu. Sama jsem začínala ve firmě, kde byla textilie alfou a omegou, a i já ji první roky používala. Ale jsem ráda, že jsem brzy pochopila, jaké škody způsobuje. I když se na první pohled může zdát, že je tento materiál prospěšný, a že nám více pomáhá než škodí, opak je pravdou. Na základě vlastních zkušeností, ale i mnoha zpráv, které mi posílají moji sledující, vím své. Zkusili si někdy zastánci textilií prohlédnout půdu po jejím nadzvednutí? Co by objevili?V mnoha případech to bude mazlavá hmota bez života, skrz kterou se, pokud vůbec, snaží prorazit nějaké kořeny rostlin. Ty vytrvalejší, často právě plevel, textilii prorazí a rostou směle dál, například pýr. Osobně jsem naposledy odstraňovala textilii ze záhonu s třapatkou. Zde však vznikl jiný problém – kořeny trvalky jí prorostly svrchní částí, ale protože vytvořily pomyslný „koláč“ jen na jejím povrchu, byly stále žíznivé. Nevěděli jsme, v čem je problém, protože by měly sucho zvládat relativně dobře, až dokud jsme nezabořili ruce pod vrstvu organického mulče, tedy pod kůru. Je mi velmi líto, když vidím, že i v dnešní době používají textilie některé realizační firmy. Avšak jsme tu od toho, abychom lidi vzdělávali a mluvili s nimi o těchto negativech.Pokud máte písčitou půdu, výsledek nemusí být až tak hrozný, ale ani v tomto případě ji nedoporučuji. Problémy se neprojeví hned v první sezóně, přicházejí pomalu a nenápadně.“ Nejlepší je nechat rostlinám volnost, podporovat zapojení rostlinných druhů na záhonech. A právě díky tomu, že geotextilii nepoužijeme, se rostliny rychle zapojí. Otázka tedy nezní, čím geotextilii nahradit. Prostě ničím. A pletí? To k zahradničení přirozeně patří, bezúdržbové zahrady vlastně neexistují. A pokud se nám v zapojeném porostu objeví třeba kopřiva? Ostropestřec? Bodlák? Divizna? Vlaštovičník? Hluchavky? Díky bohu, nemusíme si pro tyto úžasné bylinky nikam chodit. A když se vzdáme v zahradě jakékoli chemie, především pak pesticidů, zdravé bylinky budou doslova na každém kroku. I zbytečné pletí je totiž často na škodu. Proč likvidovat v zahradě místní rostlinné druhy a upřednostňovat ty exotické? Které nám navíc dají spoustu práce? Třeba už jen tím, že musíme u choulostivých trvalek na podzim vyjmout hlízy a cibulky, uskladnit je a na jaře znova vysadit?Argument je vlastně jednoduchý: Když nám v záhonu neroste plevel, jak tam vlastně má růst něco jiného? Dost těžko, že... Než investovat čas a peníze do překopání zahrady a položení textilie, kde se dá, to má mnohonásobně větší smysl se věnovat přípravě půdy, přírodnímu organickému hnojení a pravidelnému odplevelování, ale nikdy ne důslednému. Nějaké bylinky z řady běžných plevelů se určitě budou hodit. A právě nyní na podzim je nejvhodnější doba na zapravení nové organické hmoty zúrodňující půdu. A klidně stačí i jen zelené hnojení. Po sklizni je vysejete a před zimou do půdy především zeleninových záhonů zapravíte. Existuje mnoho druhů půdokryvných rostlin, které plevelům růst znemožňují. A to je také jediná smysluplná cesta, jak si údržbovost zahrady, její nároky na údržbu, snížit. Navíc velmi pomáhá i samotný mulč, ale bez geotextilie pod sebou. A mulčovat nemusíme jen dřevní hmotou, ale i štěrkem a v užitkových záhonech v sezóně vytrhanými pleveli, slámou a senem. Mulčovat lze i listím. Jakýkoli mulčovací materiál navíc sníží odpar vody za veder. A na závěr ještě jedna rada. O kompostu se toho hodně mluví a píše, ale věděli jste, že jde kromě jiného také o skvělý mulčovací materiál? Co se pak týká samotného plevele, na ten platí ve zdravé zahradě jediný lék – totiž lidské ruce! Ano, prodávají se takzvané rozložitelné varianty klasické netkané geotextilie. Jenže pozor, někdy jsou i ty jsou částečně vyrobené z polypropylenu či polyesteru, takže se za několik let sice jaksi rozloží, ale v půdě zároveň zůstanou mikročástice ropných produktů. A těch se už nezbavíte nikdy. Pokud o takové koupi uvažujete, důsledně pátrejte po skutečném složení materiálu a vyžadujte ekotextilii vyrobenou pouze ze 100% biomasy (věnovali jsme jim jeden z našich podcastů). Určitě nevěřte pouze marketingovým termínům EKO a BIO.Mohlo by vás také zajímat: Toxická zahrada plná jedů. Nemáte ji náhodou také vy?Zdroj: homebydleni.cz, prirodnizahrada.eu, zahradananiti.blogspot.com, ČESKÉSTAVBY.cz, soilprocessesandincreasingco2.blogspot.com, vruchtbarebodem.nl, healthysoil.com
