Za přehřívání interiérů mohou nejčastěji nefunkční izolace plášťů budov a střech, často spolu se špatným systémem odvětrávání a chybějící klimatizací. Ta navíc vyjde co do spotřeby elektřiny při současných cenách energií hodně draho. Nejhorší je situace ve velkých městech, rozdíl mezi nimi a venkovem je obvykle až 10 stupňů Celsia. Řešíme proto, jak města ochladit, ale všechna řešení jsou drahá, včetně zelených střech a fasád (zelených stěn, resp. vertikálních zahrad). Problém s přehříváním se prostě dotýká všech nedostatečně tepelně izolovaných obytných, ale i veřejných budov (například nemocnic, škol, školek, domovů důchodců apod.), kterým chybí kvalitní zateplení obvodových plášťů a střech, stejně jako systém odvětrání, jenž by obyvatele chránil před výkyvy teplot. Vždy platí, že dobře tepelně izolovaný dům se v létě nepřehřívá a nepotřebuje chlazení. Jenže ony se často přehřívají i domy zateplené, jednoduše proto, že zateplení nebylo provedeno kvalitně a především tloušťka zvoleného izolantu byla kvůli úsporám zvolena nedostatečná. O životnosti rychlých a laciných řešení nemluvě. Některé domy pak sice mají dostatečně zateplené stěny, ale ne střech, v bytech pod střechami proto lidé trpí nadále. Platí přitom, že by teplota v obytných budovách neměla překročit magickou hranici 27 stupňů Celsia. Bohužel však stoupají za tropických veder teploty v interiérech i vysoko přes 30 stupňů Celsia. Kvalitně navržená a provedená tepelná izolace by měla stačit i bez klimatizace, funguje podobně jako termoska, do které lze nalít ledové či horké nápoje. V zimě uvnitř udržuje nápoj horký, v létě naopak studený. Stinnou stránkou velkých měst je navíc absence zahrad, luk, polí a lesů, prostě zeleně včetně nezbytných stínících stromů. Přirozené povrchy (louka, les, pole) ve městech nahradily povrchy umělé (asfalt, beton, sklo apod.), které samozřejmě mnohem více zadržují a sálají teplo. Případná srážková voda navíc téměř ihned steče do kanalizace, povrchy se proto nestihnou dostatečně ochladit. Přehřívání napomáhá i lidská činnost, pokud se například doma chladíte klimatizací, její venkovní jednotka produkuje teplo. Stejně tak průmysl, doprava a další vlivy. Kombinace husté zástavby, absence zeleně, hustého zalidnění, vytváří efekt takzvaných městských tepelných ostrovů, které vykazují maximální teploty. Méně zastavěné lokality s větším podílem zeleně jsou na tom vždy lépe. A například v Praze (jako celku) je celoroční průměrná teplota vyšší o 2,5 stupně Celsia oproti okolní přírodě. A to je opravdu hodně. Celkový teplotní rozdíl pak může oproti venkovu opravdu dosáhnout až deseti stupňů Celsia. A to je už masakr. Vzduch se navíc ve městech neochladí ani v noci, vystavení obyvatel měst horku je proto dlouhodobé a devastující. Venkovní teplota vzduchu je ve dne i v noci prakticky totožná, stejně jako ta vnitřní, vzduch není možné ochladit ani průvanem. Lidské a zvířecí zdraví jen trpí. Nejohroženější skupinou obyvatel jsou tradičně senioři, děti a chronicky nemocní. Co s tím? Na prvním místě je správná orientace domů vůči světovým stranám včetně vhodného rozmístění větších prosklených ploch a vhodné volby skla.Na druhém místě je dostatečná izolace domů (všech jejich obalových konstrukcí, ale na půdách i jejich podlah).Dalším prostředkem je správná technika větrání. Větráme pouze okny směřujícími na sever a to až v době, kdy je teplota venku nižší než v interiéru.Následuje kvalitní stínění (nejlépe venkovní žaluzie a rolety, markýzy).Až posledními prostředky jsou aktivní větrací prvky – větráky a klimatizace.Velmi důležité jsou také zelené střechy spolu se zelenými stěnami, bohužel je jich však v našich městech jako šafránu. Fungují jako přírodní ekologická klimatizace a narušují vznik zmiňovaných městských tepelných ostrovů. Vsakují a odpařují zpět do ovzduší velké množství srážkové vody, čímž výrazně přispívají k ochlazování budov, zvlhčování vzduchu a snížení prašnosti. Teplota střechy či stěny pod vegetačním krytem v letních měsících obvykle nepřesáhne 25 stupňů Celsia. To je však teplota nižší až o 55 stupňů oproti sálavým povrchům vystaveným přímému slunci. Bonusem je i zlepšení tepelně izolačních vlastností budov v zimě.Důležité jsou samozřejmě i parky a zeleň v ulicích. Úzké historické uličky mezi domy, které byly typické pro středověk, jsou jen výsadou malých oblastí v centrech měst, jinak se ulice rozšířily a jejich asfalt a beton sálají a sálají… Přitom velice pomůže stromořadí po obou stranách. Například v rakouském Linci, Torontu nebo Paříži dokonce platí nařízení, že v určitých zónách musí být ploché střechy nových budov pokryty zelení. Přijde něco takového i u nás? Bohužel největší nedostatek zelených střech představuje jejich vysoká hmotnost, čili zvýšené nároky na statiku střechy. Řešením je však použití speciální vysoce nasákavé minerální izolace (jiné než pro stavební účely), která je v suchém stavu 8krát až 10krát lehčí než běžná zemina a i za vlhka zůstává lehčí než běžné substráty.Zdroj: avmi.cz, ČESKÉSTAVBY.cz