Bytovky hornické, vojenské nebo vodárenské – případně si doplňte si libovolný oblastní průmysl – dokreslují podobu našich sídel už pěkně dlouho. Tvoří přibližně deset procent českého bytového fondu, ale za nějak libové se tyhle nemovitosti moc nepovažují. A tento před-nastavený trend teď mění projekt architektů ze studia Karnet (Michael Karnet ve spolupráci s Vojtěchem Kramářem). Ze zakázky bytového domu, který je už tak zažitě konvencemi považován za ten nejprůměrnější průměr průměru, totiž dělají něco atraktivního a lákavého. Moderního, stylového, vkusného. Něco, v čem opravdu bydlet chcete. Nejen proto, že se ta jejich stavba ztrácí ve stínech a mlze brdských kopců, nebo proto, že do Vysoké pece – Bohutína – vnáší něco, co se s dialektem vesnice bez úhony snese. To ostatně bylo tou zásadní výzvou projektu. Bytový dům a malá obec, to je kombinace, která většinou dobře nekončí. Tady ovšem ne, ačkoliv tu „novostavba“ zabrala 1102 metrů čtverečních zastavěné plochy. Ale dílem proto, že se usadila na pozemku, kde kdysi stávala truhlárna a stará škola, zaplula do svého umístění docela hladce.Nahradila v podstatě nefunkční objekty, které ani z urbanistického hlediska a budoucího vývoje obce nedávaly na daném místě smysl. Objemy třech hlavních původních budov areálu architekti očistili na archetypální tvary bez pozdějších přístaveb, velkorysý dvůr využili jako parkoviště a začali navrhovat novou etapu rozvoje. Na půdorysné ploše jižního objektu, který byl kvůli špatnému stavu základů stržen, tedy vyrostla nová třípodlažní budova. Podél její jižní a východní fasády navrhli průběžné balkony, které chrání před sluncem a každému bytu dopřávají vlastní terasu. Přetažením sedlové střechy a vytvořením sloupořadí sjednotili celý objem do jedné kompaktní siluety. S tím, že přízemní byty navazují vstupem rovnou na parkoviště, a na jižní straně využívají původní zahradu. Východní objekt, původní škola využívaná jako skladiště, měl masivní cihlové zdi a vysokou kamennou podezdívku. V této části proto navrhli mezonety – dispozičně řadové domky, které mají první podlaží v úrovni parkoviště, se soukromými zahrádkami s výhledem na západ do brdských lesů. Každý mezonet má vstup po vlastním schodišti na východní straně. A třetí, severní objekt? Ten prozatím zůstává nedokončený dle původního návrhu. Ještě čeká, co z něj bude. Architekti dodávají, že záměrem celého návrhu bylo materiálově i hmotově sjednotit všechny objekty, očistit a architektonicky je sladit v jeden kompaktní celek, který přirozeně navazuje na venkovské tvarosloví. „Při navrhování jsme si mohli dovolit takové materiály, které by ve větší obci vůbec nedávaly smysl. Ty samé materiály jsme naopak použili jako charakteristický architektonický motiv jednotlivých budov,“ popisuje Karnet. Odstíny dřeva jsou jednotné po celém areálu, stejně jako profily zábradlí, barva oken nebo dveřní a okenní kliky. Konstrukční řešení je přitom různé pro každý objekt. Jižní budova je nově vyzděná z tvárnic Porotherm a zateplena polystyrenem, což plně vyhovuje současnému energetickému standardu. Střecha je plechová, vzhledem k nízkému původnímu sklonu. Na konstrukci balkonů je použitý systém ISO-nosníků. Sáhlo se po něm i kvůli subtilnosti čelní hrany a možnosti pohledového zpracování betonu. Východní objekt má oproti tomu původní cihlovou konstrukci, která je opatřená kontaktním zateplením z polystyrenu. Venkovní schodiště jsou skládaná z prefabrikovaných betonových dílců. V mezonetech byla použita monolitická stropní betonová konstrukce. Vytápění je pro všechny jednotky řešeno centrálně, a to pomocí tří výkonných tepelných čerpadel vzduch – voda. Zásobníky na teplou vodu jsou umístěny v centrální technické místnosti. Bytové domy neboli bytovky moc dobrou reputaci nemají. Tahle ale patří k hodně povedeným.Materiály: Karnet architekti Foto-kredit: Petr Polák
