Okrajová výroba skleněných vánočních ozdob tehdy probíhala v Jizerských horách a okrajovou zůstala dokonce až do začátku 20. století. Tehdy totiž sklenáři ze severu Čech raději vyráběli vnitřně stříbřené perle, které měly ohromný odbyt především v Indii. Ještě před první světovou válkou však tuto produkci vytlačila levnější konkurence a skláři přemýšleli, co s plnými sklady. Právě tehdy je napadlo sestavovat z neprodejných výrobků skleněné vánoční ozdoby, které už byly populární v Evropě i Severní Americe. Vznikl tak originální typ vánočních ozdob z dutých perlí (tzv. vánoční ozdoby jablonecké). Brzy se pak na trhu objevily i navlékané ozdoby ze sekaných skleněných perliček. Výroba foukaných skleněných ozdob se však u nás objevila až ve 30. letech 20. století. Tehdy k nám byla v době hospodářské krize úspěšně přenesena z Německa. A Německo? To by dokonce mělo být zemí, kde výroba foukaných skleněných vánočních ozdob vznikla. Mělo to být ve sklárnách města Lauscha v Durynsku v roce 1847. Tvary ovoce a ořechů byly ručně foukány do forem a v 70. letech 19. století exportovány do Evropy, v 80. letech pak začal export do USA. Mezi lety 1870 až 1939 prý vzniklo až 5 000 různých forem skleněných ozdob. Ale vraťme se domů. Po roce 1918 se krize ve foukaných perlích krátce vytratila, poté však následoval strmý pád. Východisko z něj ale nabídl Sklářský ústav v Hradci Králové, s jehož podporou bylo založeno Sklářské družstvo pro výrobu foukaných vánočních ozdob. A tok zboží se obrátil. Dříve se foukané skleněné ozdoby vozily především z Německa do Čech, nyní byly ozdoby naopak exportovány od nás do USA, přičemž cca polovina produkce směřovala na náš domácí trh. Navíc získaly československé skleněné ozdoby prestižní cenu Grand Prix na světové výstavě v Bruselu (1935) a poté i v Paříži (1937). Po komunistickém převratu v roce 1948 došlo ke znárodnění výroby vánočních ozdob a monopol na jejich vývoz získal státní podnik Jablonex. Ani to ale neznamenalo konec. Výroba i obchod úspěšně pokračovaly a dostavil se i úspěch v podobě ocenění. Tyto ozdoby opět získaly cenu Grand Prix na výstavě EXPO v Bruselu (1958). Období řízeného hospodářství ale výrobu skleněných vánočních ozdob zakonzervovalo a vývoj nových vzorů se téměř zastavil. K jeho rozvoji došlo až po roce 1989, kdy se obnovilo konkurenční prostředí a české skleněné vánoční ozdoby vyrazily do světa s novými vzory a dekory. I přes všechny změny a vývoj však zůstal jeden světový unikát. Perličkové vánoční ozdoby z Poniklé se totiž svou specifickou výrobní technologií odlišily od celého světa. A v roce 2020 byly dokonce zapsány do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO). Oceněna byla rukodělná kvalita, nápaditost dekoru, tradice i jedinečnost řemeslného postupu. A vlastně se ze stejných důvodů staly světoznámým pojmem všechny typy českých skleněných vánočních ozdob. Výroba foukaných skleněných vánočních ozdob má prostě v českých zemích svou tradici a ve světě mnoho obdivovatelů i sběratelů. A zdá se, že jen tak nezmizí. Jinak se ale u nás i ve světě vánoční ozdoby vyrábí i z mnoha dalších materiálů (dřevo, sláma, kov, textilie, plast atd.).Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, czechcentres.gov.cz
