Ochrana dřevaOchrana tuzemského dřeva začíná už způsobem jeho zpracování. Například svislé exteriérové dřevěné prvky (třeba plotové plaňky) by měly být shora zkoseny či zašpičatěny. Voda pak z vrcholu snadno stéká a dřevo lépe odolává. Největším nepřítelem dřeva jsou prostě vlhkost, sluneční záření, respektive jeho UV složka a organické napadení (dřevokazné organismy). Pokud vlhkost pronikne do dřeva, pracuje zde za jakýchkoli rozdílů teplot, i za stálých teplot extrémních. Dřevo začne praskat a proniká do něj ještě více vlhkosti. Degradace probíhá poměrně rychle. Klimatické vlivy prostě zesilují destruktivní účinky vody. Navíc tak vzniká ideální živná půda pro dřevu škodlivé organismy. UV záření zase uvolňuje v dřevu lignin, který rozkládají na hnědé produkty štěpení, vyplavované deštěm. Dřevo pak šedne a křehne, protože zůstává pouze světlá a křehká celulóza. A nakonec se na dřevu poškozeném klimatickými vlivy objeví houby, řasy, mechy a také organismy z živočišné říše. A to je pro dřevo poslední „rána.“ V exteriéru rozdělujeme použité dřevo na rozměrově stálé (okna a dveře, …) a nestálé (oplocení, obklady, nábytek, …) stavební části. V interiéru pak záleží na způsobu použití a druhu dřeva. Ochrana dřeva přitom může mít více fází. U některých stavebních konstrukcí postačí pouze první fáze – moření, impregnace. Například u konstrukcí krovů, teras (vyjma terasových prken), podlah (vyjma podlahové krytiny). V případě moření se používají mořidla a impregnační prostředky, tenkovrstvé a středněvrstvé impregnační lazury. Další možností je použití povrchových barev, silnovrstvých lazur, laků, lazurovacích laků, olejů a vosků. Každá povrchová úprava dřeva vyžaduje pravidelnou obnovu. Zaměřme se konkrétně na lazury. Pracujeme s lazuramiLazury se vyrábějí na bázi alkydové pryskyřice s obsahem ředidla a lazury akrylové, vodou ředitelné (bez obsahu ředidla). Vodou ředitelné lazury se používají v interiérech - nejsou cítit a chrání dřevo před mechanickým namáháním. Přitom zachovávají a posilují přirozený vzhled dřeva a jeho kresbu. Vytvářejí na povrchu jen tenkou vrstvu (tenkovrstvé lazury). Oproti tomu se silnovrstvé lazury používají k aplikaci na rozměrově stálé stavební prvky (venkovní nátěry oken a dveří). Dovedou chránit dřevo před klimatickými vlivy. Očištěné a odmaštěné dřevěné plochy se nejprve natírají základním nátěrem, což je 25 procentní roztok finální lazury s vodou (vnitřní nátěry) či ředidlem (venkovní nátěry). V případě vodou ředitelných lazur pracujeme se štětci s polyesterovými štětinami, natíráme velké plochy v pruzích. Po zaschnutí základového nátěru stačí provést pro interiérové účely jeden nátěr finální lazurou, nejvýše pak 2. Pokud chceme dřevo chránit a přitom naprosto zachovat jeho původní vzhled, jsou vhodné bezbarvé, čiré lazury. Dřevo v exteriéru je často vystaveno až extrémní zátěži klimatických vlivů. Proto se používají lazury ředitelné ředidlem a finální nátěr se provádí dvakrát až třikrát. Jinak je postup stejný jako u lazur ředitelných vodou. Výjimku představují dřevěné prvky, které jsou použité v kombinaci se zdivem, kovy či plasty. V jejich případě se běžně používají i vodou ředitelné lazury. Chráníme rozměrově stálé dřevěné prvkyLazury na okna a dveře jsou typické velkou propustností vodních par a odolností, přitom jsou elastické. Dřevo oken a dveří nesmí být deformováno, proto je u lazur důležitá odolnost vůči klimatickým vlivům (kolísání teplot a vlhkosti). Důležitá je též trvalá ochrana před houbami a dalšími organickými škůdci. Před nátěrem lazurou je třeba surové (neošetřené) dřevo zbavit zbytků pryskyřice, lepidla a mastnoty. Omyje se proto nitroředidlem. Následně se provádí základový nátěr impregnační lazurou. Proniká hluboko do dřeva a vytvoří ochranný film. Poté se až provádí nátěr silnovrstvou lazurou. Výsledek působí dekorativně a přitom zabraňujeme pronikání vody do dřeva a zároveň .zůstane zachována možnost výměny vlhkosti. Po čase je třeba provést opravný nátěr. Až na zdravé dřevo se poškozená místa zbrousí. Poté se brusným papírem zdrsní zbylý starý nátěr. Poškozená místa, která jsou opět otevřena, se ošetří impregnační lazurou a poté je třeba aplikovat na celek lazuru silnovrstvou. Chráníme rozměrově nestálé dřevěné prvkyMezi rozměrově nestálé dřevěné stavební prvky patří například obklady, oplocení, zahradní nábytek, ale i pergoly, treláže, altány a další. K ochraně zahradního nábytku či oplocení se používají lazury chránící dřevo před povětrnostními vlivy, odpuzující vodu a chránící dřevo před UV zářením. V zásadě postačí několika násobná aplikace impregnační lazurou. Na povrchu dřeva se vytvoří jemný elastický film, impregnace přitom zasáhne až do hloubky. Film sleduje pohyby dřeva a to přitom nepopraská. Pokud je dřevo vystavené povětrnostním vlivům extrémně, natírá se impregnační lazurou třikrát, v opačném případě stačí dvojí nátěr. I v tomto případě se nejprve řádně očistí a odmastí povrch surového dřeva. Až poté se provádí nátěry. Každý další nátěr vždy až po zaschnutí toho předchozího. Pokud nátěr obnovujeme, je třeba nejprve zbrousit povrch starého nátěru brusným papírem. Chráníme dřevo v interiéruLazury vhodné pro dřevěné stavební prvky v interiérech sledují smršťování a bobtnání dřeva a přitom nepopraskají. Film, který na povrchu vytvoří, je tedy elastický. Tyto lazury dřevo zušlechtí a ošetří. Jsou ředitelné vodou a nejsou cítit, přitom lze snadno míchat odstíny barev. Nanášejí se plochými štětci s umělými štětinami v jedné či dvou vrstvách. Nejprve se provádí základový nátěr, poté se povrch lehce přebrousí a nanese finální lazura. Samostatnou kapitolou jsou lazury na nábytek, které je však nejlepší použít už při jeho výrobě, aby se zákazník nemusel povrchovou úpravou masivního nábytku zabývat. Tyto lazury se prodávají v odstínech dřeva nebo čiré a dokážou zvýraznit jeho kresbu.Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com