Chryzantémám (Chrysanthemum) se u nás také říká listopadky či dušičky. Jde o rostlinný rok patřící do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) a zahrnující rostliny kvetoucí na podzim až začátkem zimy. Ostatně proto jsou řazeny mezi květiny krátkého dne, tedy rostliny kvetoucí především v době zkracujícího se dne, což je druhá polovina vegetačního období. Chryzantémy pochází z Číny, odkud se dostaly do Japonska a poté do dalších částí především severní polokoule, kde se rozšířily. Ale zpět k symbolice a významům chryzantém. Například v Japonsku je chryzantéma dokonce tradičním symbolem císařského rodu (je v císařském erbu a na japonské královské pečeti (císařskou pečeť tvoří žlutooranžová chryzantéma s černými nebo červenými obrysy a pozadím). Zároveň se zde 9. září (9.9.) slaví Národní den chryzantém, který je též znám jako svátek štěstí. Paradoxně byť třeba u nás máme chryzantémy spojené s pietou, například v USA a jiných zemích jsou chryzantémy spojovány s radostí a optimismem. Vlastně symbolika štěstí, radosti a optimismu ve světě převažují. Jelikož chryzantéma zároveň symbolizuje především kvůli době svého kvetení podzim, respektive je symbolem 9. měsíce starého čínského kalendáře, měla by se trhat 9. dne 9. měsíce a právě v tento den by se měl i připravovat čaj z jejích nasušených květů. Předpokládejme že loňských, které byly natrhány právě 9.9. Chryzantémový čaj je v Číně dokonce dosud jedním z nejoblíbenějších horkých nápojů. Číňané navíc věří, že pití odvarů, ale i pojídání polévek z květů chryzantém prodlužují věk a zvyšují lidskou tělesnou krásu. Ať již Číňané věří čemukoli, studie NASA o čistém ovzduší dokonce prokázala, že chryzantémy snižují znečištění vnitřního vzduchu, což by již samo o sobě mělo vést k prodlužování života. Pokud pak budeme pátrat po původu latinského názvu chryzantém, mohli bychom použít doslovný překlad zlatá květina (chrysos = zlato a anthemon = květina). Barva květů původních divoce rostoucích druhů chryzantém je jasně zlatožlutá. Velice důležitou roli chryzantémy zastávaly při středověkých podzimních obřadech. Díky schopnosti kvést nejpozději se chryzantémám přisuzovala schopnost odvracet neštěstí a prodlužovat život. Lidé proto popíjeli rýžové víno s lístky chryzantém, což se jako zvyk přeneslo až do dnešních dnů. V jaksi ledabyle rozvrkočeném, neučesaném tvaru vzájemně se překrývajících a tenkých okvětních lístků chryzantém pak čínští umělci viděli prvotní předlohu komplikované kaligrafie znaku šou. Toho znaku, který má význam dlouhého věku. Číňané navíc nosí při pohřbech květ chryzantémy upevněný na oděvu. Rozkvétající chryzantémy přitom patří v Číně do květinové skupiny takzvaných ČTYŘ DOKONALÝCH, hned vedle slivoně, sosny, bambusu. Není vůbec divu, že na podzim chryzantémy pronikají i do čínské kuchyně, ostatně jsou jejich květy nejen jedlé, ale i chutné. A sušené okvětní lístky, ty si pro změnu schovávají na léto, kdy mají mít v podobě čaje ochlazující schopnost. V čajovnách na jihu Číny nezbytná ingredience. Však posuďte, květ chryzantém v podobě květového prášku pomáhá při nadměrném pití alkoholu, sušené květy jsou prý i účinným sedativem a v kosmetických přípravcích a koupelích kromě jiného utišují bolest očí. Popel z květů je pro změnu účinným insekticidem. A že mají nápoje s chryzantémovými květy nahořklou chuť? To je naopak žádané jakožto symbolika smutku blížícího se podzimu. Ostatně jako krása květů samotných. U nás bychom mohli učinit zkratku k výrazu PODZIM ŽIVOTA. V Japonsku jsou chryzantémy běžným motivem pro tradiční japonský porcelán, lakované výrobky a kimona. Pěstování chryzantém je navíc koníčkem mnoha Japonců. Pokud se pak chryzantémy začaly rodit pod štětci malířů, často to bylo i s jinými přírodními symboly. Borovice vyjadřuje spolu s chryzantémou přání dlouhého života, luční kobylka sedící na chryzantémě symbolizuje přání vysoké úřední funkce na dlouhou dobu a pokud se na obrazu vyskytnou chryzantémy spolu s devíti křepelkami, znamená to přání, aby se spolu snášelo v míru devět pokolení. Aby toho nebylo málo, chryzantémy jsou i symbolikou čínských kurtizán. Tedy těch, které prý umí zpívat lidové písně v jižním stylu. Trochu podivné, ale proč ne.Chryzantéma neboli květ podzimního slunce je též v čínské kultuře symbolem podzimu a radosti z dobré úrody, ale i symbolem dlouhověkosti a nesmrtelnosti, dokonalosti, odolnosti a vytrvalosti. Chryzantému si Číňané spojují s kultem slunce, JELIKOŽ KVĚT CHRYZANTÉMY PŘIPOMÍNÁ PLANOUCÍ SLUNEČNÍ DISK. I v Číně je chryzantéma květinou národní, stejně jako v Japonsku. Jejím patronem se zde stal básník Tchao Jüan-ming, který dal před úřední hodností přednost poezii, vínu a pěstování právě chryzantém. V roce 1983 pak byla chryzantéma prohlášena květinou čínského města Kchaj-fengu, kde se od té doby koná od 18. října do 18. listopadu Kulturní festival chryzantém. Původně divoce rostoucí chryzantémy začali šlechtit právě v Číně a Japonsku, ovšem do Evropy se tyto květiny dostaly až přibližně v 18. století. Jejich první výstava se pak konala až v roce 1829 v anglickém Norwichi, kde bylo představeno 48 kultivarů chryzantém. Pokud jsme tedy výše psali o středověku, měli jsme na mysli středověk asijský, nikoli evropský.Bohužel právě v Evropě se chryzantémy staly symbolem smrti, proto jsou používány především na pohřbech a hrobech. To v Číně, Koreji a Japonsku symbolizují smrt (respektive smutek a nepřízeň) pouze chryzantémy bíle kvetoucí. Chryzantémy se dělí na velkokvěté, které jsou pěstovány nejčastěji ve sklenících, a na drobnokvěté, které rostou i ve volné přírodě. A právě drobnokvěté kultivary jsou dostatečně mrazuvzdorné. Velkokvěté chryzantémy se rozmnožují na jaře zakořeňováním odřezků dlouhých 8 až 10 centimetrů, které se odlamují z mateřské rostliny. Odřezky (odlomky) se zapichují do substrátu složeného ze směsi písku, rašeliny a perlitu. Lépe nám zakoření, když konce ponoříme do stimulátoru růstu. Mladé rostliny je třeba umístit na teplé a světlé místo, nikoli však na přímé slunce. Po šesti týdnech již mají bohatou kořenovou soustavu a my je můžeme přesadit do skleníku nebo i do záhonu, ovšem po odkvětu je čeká opět vyrýpnutí a skleník. Velkokvěté kultivary jsou choulostivé. Drobnokvěté chryzantémy dorostou do výšky až 1 metr, přičemž se hodí do okrasných záhonů, kde nám začnou kvést na začátku podzimu. Tyto chryzantémy se rozmnožují dělením trsů a to vždy po několika letech. Jejich intenzivní růst a kvetení končí kvůli vyčerpání živin, proto je důležité hnojení včetně přísunu živin a minerálů v září na podporu kvetení. Ideální je vyzrálý kompost a přidávání suchého organického hnojiva, případně hnojiva rozpustného ve vodě. I zálivku chryzantémy milují bohatou. Důležitá je pravidelná zálivka měkkou vodou pokojové teploty (ideálně dešťovou či alespoň převařenou). Stanoviště pro drobnokvěté chryzantémy by mělo být dobře osvětlené, ale chráněné před přímým sluncem a průvanem. Vyplatí se též odstraňovat odkvetlé květy, díky čemuž se budou tvořit déle nové. Pokud máte květináče venku, je též třeba sledovat předpověď počasí. Mělo-li by v noci mrznout, je třeba rostliny zakrýt nejlépe bílou netkanou textilií. Před většími mrazy je třeba rostliny ukrýt na teplotně stabilnější stanoviště. Pokusy o přezimování drobnokvětých chryzantém se rozhodně vyplácí, v dalším roce jsou totiž rostliny vyšší a více kvetou. Musíme ale najít světlé místo s teplotou mezi pěti až osmi stupni Celsia. Zaléváme v zimě minimálně, před další zálivkou musí být substrát proschlý.Většina lidí bohužel považuje chryzantémy za jednorázové rostliny a po odkvetení je vyhodí. Asi je k tomu vede poznání, že chryzantémy v nádobě na hřbitově vždy jednoho dne zmrznou a uvadnou. Doma jim však takový osud připravovat nemusíme, jde o trvalky. Jestliže chcete chryzantémy pěstovat v bytě, sáhněte po rostlinách se středně velkými nebo drobnými květy. Při výběru je zásadní stav kořenového balu, který nesmí být vyschlý a zemina přesušená. Nehledíme tedy na to, do jaké míry je rostlina rozkvetlá (plně vykvete každá, pokud je zdravá), ale na celkové zdraví rostliny. Stačí ji prostě nejen shlédnout, ale také je třeba sáhnout do kořenáče. Krásná, zdravá rostlina, pak vydrží venku v květináči či na záhoně až do prvních mrazů. Všechny chryzantémy milují kyprou půdu dobře zásobenou živinami. Hnojit je proto třeba ještě během září. V říjnu již pak ne. Chryzantémám na venkovních záhonech seřízneme po odkvětu či před nástupem mrazů stonky cca 5 cm nad zeminou a rostliny zakryjeme nejlépe vrstvou rašeliny, suchého listí a chvojí. Další možností je vyrýt rostliny ze záhonu, uložit i s kořenovým balem do dřevěné bedny a zazimovat na stejném místě jako rostliny v květináčích. 4 až 6 týdnů vegetačního klidu rostliny určitě ocení. Poté je můžeme rozsadit do nádob a na jaře opět přesadit na záhon. Pokud jsou květy chryzantém deformovány, je to způsobeno virem „aspermie rajčete.“ Je proto třeba prohlédnout rostliny, ze kterých odebíráme řízky či dělíme trsy. Musí být zcela zdravé. Stejně tak nekupujeme květiny, které mají květy deformované. Chryzantémy jsou napadané také háďátkem kopretinovým. To způsobuje na spodní straně listů tmavě hnědé až černé skvrny, které jsou ohraničené žilnatinou. Skvrny se rychle šíří, dokud nepohltí celou rostlinu, která nakonec odumře. Jedinou radou je takto postižené rostliny vytrhnout i s kořeny a nemilosrdně spálit, načež nové chryzantémy vysadit na jiném místě, v případě truhlíkových do jiné nádoby a do nového substrátu. Pokud mají chryzantémy zvadlé listy, příčinou je vždy nedostatek vody. V sezóně pijí jako o závod.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, kup-kytici.cz, bydlenimagazin.cz, ireceptar.cz