Jiný pocit v nás vyvolává pobyt v moderní budově s řízenou teplotou, vlhkostí a cirkulací vzduchu, zcela jinak se jistě cítíme ve venkovském stavení z 19. století. Mikroklima v místnosti neumíme přesně rozpoznat a definovat jako například teplo a chlad, vlhkost a sucho, ale vnímáme jej a významně nás ovlivňuje. Pokud není optimální, po čase můžeme začít pociťovat příznaky, jako je únava, ztráta soustředění, nevolnost apod. Mikroklima v místnosti vytváří a ovlivňuje obvodový plášť budovy a materiály, ze kterých je vytvořený. Pro představu jej můžeme přirovnat k oblečení pro sportovce určenému do extrémních podmínek. To musí nejen dobře tepelně izolovat, ale zároveň i přirozeně regulovat vlhkost, musí „dýchat.“ Stejně tak je na stavbu domu dobré vybrat materiál, který má nejen vysoký tepelný odpor, ale zajistí i optimální vnitřní mikroklima. Přirozené a zdravé mikroklima Studie prof. Ing. Miroslava Jokla, DrSc., která hodnotila vliv různých materiálů na vnitřní prostředí, posuzuje mikroklima a jeho vnímání člověkem podle tří faktorů: tepelně-vlhkostních toků v interiéru (mikroklima tepelně-vlhkostní), plynných složek neboli pachů v ovzduší (mikroklima odérové) a elektrostatického pole umožňujícího tvorbu tzv. aeroiontů v interiéru (mikroklima elektroiontové). Současné nízkoenergetické a pasivní domy dosahují vysokých tepelně izolačních hodnot, podle druhu zvoleného stavebního materiálu se však liší vlastnostmi při vytváření dalších druhů mikroklimatu, odérového a elektroiontového. Vysoká koncentrace pachů v ovzduší sice přímo neohrožuje zdraví člověka, ale negativně působí na jeho soustředění, způsobuje ztrátu chuti a pocit nevolnosti. Jedny z nejnižších pachových emisí byly zaznamenány u cihel (0,043 mg/m2h), tradičního přírodního stavebního materiálu, který je u nás zároveň jedním z nejrozšířenějších. Předností cihel je také jejich propustnost pro elektrické pole. Narozdíl od železobetonových konstrukcí a konstrukcí s ocelovým skeletem, které elektrické pole odstiňují, se tak v cihelných domech mohou tvořit aeroionty, záporně a kladně nabité částice elektrického pole. Vzduch s vyváženým poměrem negativních a pozitivních iontů má zásadní vliv na celkovou náladu a pohodu člověka a také na zdravý spánek. Pokud je vzduch chudý na jakékoli ionty, je vnímavějšími osobami označován jako těžký, pokud má optimální poměr pozitivních a negativních iontů – jako třeba po bouřce – je popisován jako lehký a čistý. Tepelná izolace – jedna vrstva stačí Po dlouhou dobu přetrvával názor, že nízkoenergetický (případně pasivní) dům lze postavit pouze z lehkých konstrukcí se silnou vrstvou tepelné izolace. Dnešní cihelné bloky, vyráběné podle nejnovějších technologií, však už dávno nejsou cihlami, ze kterých stavěli své domy naši dědové či otcové. Rozhodně neplatí tvrzení, že zdivo z cihel nevyhoví požadavkům pro výstavbu domů s velmi nízkou energetickou náročností. Například cihelné bloky HELUZ Family splňují požadavky na zdivo nízkoenergetických a pasivních domů i bez dodatečného zateplení. Cihly mají také výborné zvukově izolační vlastnosti, dům z nich je tedy klidným domovem oproštěným od rušivých zvuků zvenku i ze sousedních místností. K příjemnému pocitu útulného a klidného domova přispívá také tepelná stabilita cihelného domu. Protože mají cihly schopnost akumulace tepla, nedochází v domě z tohoto materiálu k takzvanému lednicovému efektu, typickému pro lehké konstrukce, kdy se stavba sice rychle vyhřeje, ale také velmi rychle vychládá. Pro pohodlné bydlení je velmi důležitá propustnost vodních par, jejichž kumulací vzniká v interiéru prostředí ideální pro vznik hnilob a plísní. Řešením je rekuperační systém, který odvádí a přivádí vzduch s požadovanou vlhkostí. Cihelný materiál je pro vodní páry přirozeně propustný, dá se říci, že „dýchá“, proto stavby z něj žádné dodatečné řešení nezbytně nepotřebují. Navíc, lehké obvodové tepelně izolační konstrukce je nutné skládat z několika vrstev s rozdílnými vlastnostmi propustnosti vodních par. Jejich nesprávná skladba může zapříčinit problémy s vlhkostí v konstrukci. U jednovrstvého cihelného zdiva toto riziko logicky odpadá. Hrubá stavba z cihel za týden Avšak ani v rychlosti výstavby si cihly již nijak nezadají s jinými stavebními materiály pro energeticky úsporné bydlení. Hrubá stavba z cihel se dá stihnout za týden. Umožnila to poměrně mladá výrobní inovace, kdy se ložné plochy cihelných bloků brousí do roviny s přesností na desetiny milimetru a pro jejich spojování lze využít speciální tenkovrstvá lepidla či polyuretanovou pěnu. Tento nový způsob zdění na tenkou spáru v tloušťce 1 mm, oproti původním 12 mm, snižuje spotřebu spojovacího materiálu. Práce na stavbě jsou rychlejší a už ne tak náročné, není potřeba ani složité vybavení staveniště. Zdění z broušených cihelných bloků na tenkou spáru navíc ještě více zvyšuje tepelně izolační vlastnosti a pevnost zdiva. Stavba vlastního domu je investice, která se v životě neopakuje příliš často. Vyplatí se proto dobře si předem rozmyslet, co vše od ní očekáváme, a podle toho volit vhodný stavební materiál. Jeho výběr je pro následné správné fungování domu a kvalitní, pohodlné a zdravé bydlení velmi důležitý. Vnitřní zařízení, okna nebo dveře, totiž vyměníme relativně snadno, nosné obvodové konstrukce však nikoli.
