Kamenné podlahy, schodiště, obklady, římsy. Častá součást obzvláště historických, ale i mnohých moderních budov. Ovšem již jen obyčejnou chůzí vystavujeme kamenné podlahy a schodiště opotřebování a oděru. Povrchy jsou po čase poškrábané, zašedlé a poškozené od vnikajících nečistot včetně různých tekutin a chemikálií. Roli hraje prach, voda, barvy, mastnota, soli, údery těžkými a ostrými předměty, stavební materiály (malta, omítkové směsi, beton, interiérové a fasádní barvy) apod. I vysoce trvanlivý kámen je prostě třeba udržovat a renovovat. Po renovaci zůstanou kamenné povrchy hladké, lesklé a dokonce i tvrdší a odolnější i hloubkovému znečištění díky aplikaci impregnace. Navíc to znamená, že se snáze udržují a rychleji vysychají po čištění mokrou cestou. Prostě po běžném vytírání. Kamenná a betonová schodiště, sloupy, obložení, náhrobní kameny, chodníky, dlažbu či podlahy, ale třeba i sochy lze čistit metodou takzvaného tryskání (pískování) a nebo mnohem pomaleji oklepáváním za pomoci pneumatické pistole (tlakového vzduchu) bez abraziva. Ovšem pískování je vhodné pouze na volném prostranství. Tento pracovní postup je sice velice rychlý, ale je též kvůli použitému abrazivu vysoce prašný. Tryskání pomocí abraziva proto nelze použít v chodbách a na schodištích uvnitř domů, čili ve vnitřním prostředí. Oproti tomu při oklepávání pneumatickou pistolí (tlakovým vzduchem) bez použití abraziva je prašnost eliminována (výrazně snížena), výsledek je kvalitnější, ale až cca desetkrát pomalejší. Tlakový vzduch pneumatické pistole oklepává povrch materiálu (nejčastěji schodů), aniž by byl obrušován, čímž je materiál navrácen do téměř původní pórovitosti. Pneumatickou pistolí lze vyčistit cca 3 m2 například žulového schodiště za hodinu, zatímco za použití abraziva ve venkovním prostředí lze vyčistit 20 až 25 m2 venkovních ploch za hodinu. Při tryskání (pískování) se používá pneumatické zařízení s výkonným kompresorem a jako abrazivo nejčastěji křemičitý písek. Při jeho používání je však třeba dodržovat přísná hygienická opatření, jelikož se zjistilo, že je tento písek při svém rozpadu karcinogenní. Náhražku proto mohou představovat například struska a různé nezávadné písky (například červený australský písek).Čištěný prostor též musí být uzavřen a pracovník musí mít ochranný oblek, rukavice, roušku a brýle. Kromě karcinogenního prachu je navíc nebezpečná i rychlost letících částic abraziva. Případná poranění jsou silně bolestivá a poranění očí může být fatální, nevratné. Ať již je kámen čištěn oklepáváním pneumatickou pistolí (tlakovým vzduchem) a nebo s pomocí abraziva (směsí abraziva a vzduchu), vždy jde o metodu suchou, čili skutečný rozdíl je pouze v použitém abrazivu. Lze přitom vždy nastavit tlak vzduchu v závislosti na ošetřovaném materiálu. A čistit lze při správném nastavení tlaku vzduchu například i staré vazné trámy a jiné dřevěné a další prvky historických budov. Čištění oklepáváním tlakovým vzduchem je pak sice zdlouhavé, finančně náročnější (platí se za vyšší pracnost), ale mnohem kvalitnější.Při čištění za pomoci abraziva záleží i na konkrétních povětrnostních podmínkách, za silného větru se prach může nést velmi daleko. Prašnost lze snížit přidáním prstence s mlhovinou před trysku, prach je tedy vlhčen, ale stále nejde o čištění mokrou cestou. Vyhnout se však jakékoli prašnosti je bohužel nemožné. Při oklepávání tlakovým vzduchem se pneumatickou pistolí odštípávají částečky povrchu, čímž je povrch čištěn i zdrsněn, ovšem ne tolik jako s pomocí abraziva. Abrazivem proto dosahujeme nižší kvality prováděné práce. Abrazivo v povrchu vyloženě vyseká miniaturní otvůrky, čímž je povrch zdrsněn, ale také ho určitá vrstvička ubude. Navíc je tak povrch zároveň zakulacován, zatímco čištění oklepávání pneumatickou pistolí zachovává ostré hrany. Bez abraziva se v naprosté většině případů čistí stěny, navíc by dopadající písek mohl poškodit fasádu, vymlátit sklepní okénka, poškodit okenní rámy apod. Bylo by proto třeba choulostivé části obednit. Mechanické čištění pneumatickou pistolí bez abraziva je vhodnější pro kámen, který je křehčí a abrazivem by se snadno poškodil. Pro čištění směsí vzduchu a abraziva se navíc používají výkonnější kompresory.Pokud bychom porovnali frakci abraziva se štukem, obsahuje štukový písek částečky až 10 krát menší, zatímco kamínky abraziva pro tlakové čištění jsou velké cca 2 až 3 mm. Lze ale použít i kamínky kalibrované na menší rozměr. Po vyčištění tlakem (ať již s abrazivem či bez) se vyčištěný materiál nakonec povrchově ošetří stejným způsobem. Je napuštěn olejofobní impregnací, která vytvoří lakovou vrstvu. Je to, jako by byl kámen potažen igelitem. Trvanlivost této vrstvy je pak závislá na provozu, ale i klimatu a průmyslových exhalacích. V místech s vysokou zátěží se ochranná vrstva rychle opotřebuje, proto by se zde impregnace měla pravidelně obnovovat, čímž se oddálí doba další nutné renovace kamene. Takto ošetřené povrchy je potom nutné pravidelně mýt, aby povrchové nánosy prachu a nečistot nezamaskovaly realizovanou povrchovou úpravu do předchozí šedi a špíny. Nic prostě není věčné. I v přírodě se kámen postupně rozpadá a na jeho površích ulpívají nečistoty.