Štěnice sice ve vzpomínkách odsunujeme někam do středověku, ale vlastně není žádný problém na ně narazit i dnes. Zvlášť v časech dovolených, kdy svou postel na pár nocí vyměníme za pelech (nejen) v zahraničí. Domovem těchto velmi nepříjemných spolunocležníků bývají záhyby v matracích, polštářích na gaučích a v čalounění, škvíry v nábytku a skuliny podél tapet. Že jste s nimi nedobrovolně strávili noc, poznáte podle zvláštních štípanců. Jsou drobnější než otoky od komárů, mají tmavou tečku uprostřed. Málokdy je to jednom kousnutí, štěnice vyrábí štípance v úhledné řadě za sebou. Svědí to jako čert, ale pokušení škrábat je odolejte. Snadno se zanítí a špatně se pak hojí. Doporučený postup? Nejprve pořádná sprcha s mýdlem a chlazení štípanců. Postřiky na ně nezabírají, jsou to mršky odolné.Nezapomeňte, že se tyhle potvůrky mohou vydat do světa i s vaším oblečením. Tak ať si je z dovolené nepřivezete domů jako suvenýr. Větu: „To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou.“ jste již jistě někdy slyšeli. Jenže blechy, a bylo jich zatím popsáno přes 2500 druhů, na člověka jdou. I ty psí a kočičí. Štípanec od blechy většinou poznáte podle umístění. Zatímco štěnice saje spíše v záhybech kůže (v podpaží, v podkolení), blecha si ráda kousne na otevřené kůži. Potřebuje prostor. A štípanec od ní je taky náležitě velký, s krvavým „vkusem“ uprostřed. Zarudnutí štípance úzce souvisí s imunitní reakcí organismu, blecha je totiž přenašečem nejrůznějších patogenů. Mor už dnes sice nepřenáší, ale třeba tularémii ano. Je proto třeba zvýšené opatrnosti. Škrábat se a dotýkat se ranky znamená infikovat své prsty, a s nimi i všechno, čeho se pak dotknete. Doporučeným postupem je desinfekce, průběžné chlazení ranky. A samozřejmě, likvidace původce.K umenšení otoku můžete použít octanovou mast anebo chladivý gel. K likvidaci blech pak jakékoliv dostupné prostředky. Zbavte se jich, než nakladou vajíčka. S komáry je potíž. Jsou totiž všude. Ale s těmi, na které narazíme v Česku, bývá o dost menší potíž, než s komáry v exotických destinacích. Zatímco u nás jsou převážně posly pisklavě probděné noci, v zahraničí můžete narazit na přenašeče zimnice, krvácivých horeček nebo malárie. O takových rizicích cílové destinace se raději informujte předem. Štípnutí běžného komára alergickou reakci nevyvolává, je jen otravně svědivé. Dá se to vydržet. I tady se dá v horších případech vystačit se studeným obkladem nebo chladivým gelem. Podstatnější samozřejmě je nenechat se poštípat. Na přípravcích, které mají prokazatelný repelentní efekt, se vyplatí nešetřit. A je třeba myslet na to, že po několika hodinách i ty nejlepší vyprchají a je třeba je obnovit.Pro snížení svědivosti můžete z domácí lékárny vybrat třeba med, bazalku, ocet, aloe vera, jedlou sodu nebo ovesné vločky. Všechny tyhle přípravky znecitlivují a tlumí svědivost. Ovád hovězí nebo ovád bzučivý, to jsou zkrátka hovada. Slušněji se to napsat nedá. Prevít, který si vás umí najít při procházce po louce i koupání v rybníce, umí velmi tiše a jemně usednout na vaší kůži. Milují, když je někdo zpocený. Je snadné je přehlédnout, nesnadné je odehnat. Ovšem štípanec, který vyrobí, je pak k nepřehlédnutí. Zdařile umí propíchnout kůži (to víte, trénuje na skotu a koních). A to už ani nesvědí, ale bolí. Ovádi mají taky tu nepříjemnou reputaci, že jsou přenašeči řady „zvířecích“ nemocí. A také mohou vyvolat alergickou reakci. Štípanec od ováda umí pořádně nabýt na objemu a začervenat se. To proto, že do rány zanáší i látky bránící srážení krve, které pak uvnitř dělají neplechu. Štípanec je dobré chladit, a také sledovat, zda nedochází k nějakým projevům alergické reakce (závratě, slabost, nevolnost).Štípnutí ovádem není taková maličkost, jak by se mohlo zdát. Pokud otok neustupuje, ale zvětšuje se, zvažte návštěvu lékaře. Romantické večerní posezení anebo snad jiné radovánky v trávě? Každému podle chuti, zmíníme jen jediné: muchničky. Co to je? Titěrné okřídlené nic, které ani nepostřehnete. A přeci se na vaší kůži nehezky podepíše. Tyhle tmavé mini-mušky jsou specialistky na výrobu malinkých ale extrémně svědivých štípanců.Odolat touze nerozedřít si je není úplně snadné. Ve vlastním zájmu byste to ale měli vydržet. Muchničky si vás totiž před vlastním sáním krve „připravily“. Požírají totiž spíše krevní sraženinu, a tu vyrábí s pomocí látek, které do vás vstříknou. Vedlejším výsledkem téhle úpravy zaživa může být i docela nepříjemná alergická reakce.Snaha škrábat si to, co nám muchničky napáchaly – a co se nechce zacelit - může vést k infekci. Je to otázka, nad kterou se dobře polemizuje, ale nikdo netouží po tom testovat odpověď na vlastní kůži. Takže jsme se nechali poštípat za vás a pak se přeptali odborníků. Ti shodně potvrzují, že takové bodnutí vosou (nebo dokonce sršněm) opravdu bolí víc. Ale na druhé straně, není ani přes svou bolestivost tolik nebezpečné, jako to od včely. Ta do toho skutečně dává všechno, a její háčky opatřené žihadlo, které se odtrhne si s kusem zadečkové části (včela následně zemře) do vás napumpuje toho jedu víc. A ten jed je také 10x silnější než to, co do vás žihadlem vpraví vosa. Zrádnost včelího bodnutí tkví i v tom, že se otok vytváří nejen vně, na povrchu kůže – ale i směrem dovnitř. Takže dostat zásah řekněme do krku skutečně může vést k dušení. Co dělat, když vás bodne včela? V první řadě okamžitě odstranit žihadlo (aby se toho do vás nedostalo tolik). U vos a sršňů by mělo být první reakcí spíš „vyklidit prostor“, protože mohou bodnout vzápětí znovu. To nepotěší. V bezpečí nezapomeňte na chlazení vpichu, mírnění otoku. Nepřehánějte to chvilku se sluníčkem, mohou pomoci i antihistaminika. Hlavně ale sledujte reakce bodnuté osoby. Může být, že se ke všedním komplikacím přidají i projevy alergie. Prudký pokles krevního tlaku, omdlévání, dušnost, poruchy vědomí. A to už se opravdu nevyplatí na nic čekat, je třeba odborná lékařská pomoc. Rychle. Alergici, kteří o své slabině vědí, s sebou nosí injekci (injekční pero) s adrenalinem, které si potřebují podat. Ale ti nediagnostikovaní? Nečekejte, zachraňujete život.Co má sosák (komáři, muchničky) – na to platí repelent. Ale pokud to má žihadlo, je na to klasický repelent krátký. Odér repelentu takový hmyz jen dráždí. Zdroj: MayoClinic.org, NHS.uk, NHSinform.com, healthline.com