Pokud trvá mrazivé počasí déle, je zásadní rozdíl mezi tím, zda je zahrada pokryta sněhovou pokrývku a nebo je sucho. Ano, i zimy byly poslední roky dosti suché a sněhu jsem mnoho neviděli. Letos je sníh poslední týden dosti výjimkou i v nižších polohách, ale uvidíme, jak dlouho vůbec vydrží. Pokud pak teploty klesnou dlouhodoběji hluboko pod bod mrazu, představuje to pro zahradu mnohá rizika. Krátkodobě velmi nízké teploty nejsou tak nebezpečné jako dlouhodobější mrazy. Pokud je pak opravdu velký mráz náhlý a v nejméně vhodné době, například kdy již rostliny začínají rašit, může to v dané sezóně představovat nejen nulovou úrodu, ale také nevratné poškození některých rostlin včetně dřevin. Ovšem i v zimě, kdy mrazivé počasí očekáváme, může mráz napáchat mnoho škod, nejen v předjaří a brzy zjara. Mráz (mrazivé počasí) je stav, kdy teploty klesnou pod 0 °C (32 °F, 273,15 K), tedy pod bod mrazu. Za těchto teplot voda mění své skupenství z kapalného na pevné, čili tuhne, zamrzá. A právě to způsobuje zásadní změny. Dešťové srážky jsou za mrazivého počasí nahrazeny sněhovými a voda se při doteku s pevnými a promrzlými povrchy mění v led (rostou ledové krystaly). Výskyt mrazu se liší geograficky, například při zemském povrchu se mráz vyskytuje v polárních oblastech a vysokých nadmořských výškách celoročně, v mírném klimatickém pásu (tedy i u nás) pouze v chladnějším ročním období. To se však může protáhnout až do května, ne náhodou mají zahradníci zažitu „mantru“ (pranostiku) o ledových mužích (polovina května). Na severní polokouli mrzne v zimních měsících stejně jako na jižní, akorát opačně. Když je u nás léto, mrzne v mírném klimatickém pásu jižní polokoule. V subtropech mrzne a sněží jen výjimečně, byť se zde teploty v zimě též významně snižují, v tropech pak vůbec, tedy s výjimkou velehor. Více také mrzne ve vnitrozemí (kontinentalita) než při pobřežích a nebo na moři (oceánské klima). Mnohé organismy přitom mráz vyloženě nesnášejí, většina mikroorganismů jej však v určité míře snese, jiné jsou mu přímo přizpůsobeny (psychrofily, kryofyty). Extrémně nízkými teplotami (pod cca –180 °C) se pak zabývá takzvaná kryogenika. Mráz má schopnost zastavovat či alespoň zpomalovat rozkladné (a vůbec biologické) procesy. Nakonec tohoto faktu využíváme při zamrazování potravin či různých látek obsahujících vodu a mnohé rostliny se na tuto dobu připraví puštěním (opadem) svého listí, které by je v zimě připravilo o drahocennou vodu. Pokud rostliny listy nepouštějí, jsou obvykle tuhé, s voskovitým povrchem a schopností vodu zadržovat. Co je též zásadní, to jsou formy mrazů. Pokud je ovzduší vyloženě suché a ani nesněží, vyskytují se takzvané holomrazy, což je pro zahrady skutečná pohroma. A čím nižší teploty, tím hůř. Za holomrazů, pokud je v ovzduší vlhkost, se tvoří známá jinovatka, což jsou krystalky ledu (kondenzované vody), které mají pro rostliny i určitou ochrannou funkci. Nebezpečné jsou pro vegetaci i takzvané přízemní mrazíky, při kterých poklesne teplota povrchu půdy pod bod mrazu. Při delším trvání přízemních mrazíků pak mráz proniká až hluboko do půdy a poškozuje kořeny mnoha rostlin (mrazové kotliny). Za nocí bez větrů se navíc může blízko u země hromadit studený vzduch, který pak ohrožuje především mladé keře a choulostivější trvalky a popínavé rostliny. Rostlinám v zahradě též nevyhovuje opakované střídání počasí a čím prudší je, tím hůře. V takovém případě je mráz prudce nahrazen silnou oblevou a zase naopak. Voda pak zamrzá v buněčných šťávách rostlin, při zamrzání nabývá na objemu a dělá s rostlinami to samé, co s vodou nasáklými stavebními materiály a povrchy. Trhá je, tedy v případě rostlin trhá buněčné stěny. A rostliny pak mohou až odumřít. Vynikajícím tepelným izolantem je pro případ mrazů sníh (vodní kapky obsažené v mracích zmrznou a snášejí se k zemi jako sněhové vločky). Obzvláště měkký a křehký sníh tvoří dokonalý půdní kryt, který chrání kořeny a krčky rostlin, cibule cibulovin, hlízy apod. Teplota půdy pod sněhovou pokrývkou neklesá pod bod mrazu, i když je teplota okolního vzduchu o řád nižší. Vynikající vlastnosti pak má i tající sníh, zásobuje totiž rostliny vláhou, která jim předtím chyběla. Nesmí však být střídán silnějšími mrazy, kdy vzniká na povrchu půdy a trávníků ledový příkrov. Právě kvůli mrazu je třeba zahradu zazimovávat, choulostivější rostliny chránit přistýlkou kompostu, mulče a jiných materiálů, zakrývat rostliny chvojím, netkanou bílou textilií, jutou, slámou, listím a dalšími materiály. Zahradu je však třeba kontrolovat i v zimě, byť byla dobře zazimována. A pokud je to třeba, musíme konkrétním rostlinám pomoci. Keře a koruny mladých stromků a keřů je dobré stáhnout provázkem, čímž omezíme hromadění sněhu na větvích a jejich lámání. I když je sněhu méně, přijde však obleva a sníh změkne, načež zase zmrzne, ledová pokrývka (obal) pak může větve také polámat. Nakonec dovede za kalamity vyvracet i celé stromy. Často je vhodné sníh opatrně ometat a nebo z větví setřásat, důležitý je i způsob řezu keřů, nejlépe do tvaru kužele. Sníh sice má pro větve a obzvláště jejich pupeny do určité míry ochrannou schopnost, pokud však začne lámat, stává se ničitelem. Zajímavé je to s mrazem v souvislosti se škůdci, i přes veškerá nebezpečí mrazu nám totiž příroda nabízí určitou kompenzaci. Obzvláště nízké teploty půdy eliminují výskyt některých škůdců v nadcházející sezóně, tedy těch, kteří přezimují právě v půdě. Mráz navíc pomáhá při kultivaci půd a proto se provádí podzimní orba na polích a v zahradách rytí a zapravování hnojiva. Zmrzlá voda nabývá v načechrané půdě plné hroud na objemu, hroudy roztahuje a trhá. A právě tato schopnost mrazu je cenná obzvláště v půdách jílovitých a nebo jinak obtížně obdělávatelných.Mráz je prostě ničitel i pomocník a k zimě rozhodně patří. Nenechte se však ukolébat dlouhodobě mírnějšími zimami. Ta jedna jediná, která se vymkne průměru, obzvláště pak v lednu a únoru, může poškodit a znehodnotit, případně i zahubit mnohé, oč jste se poslední roky snažili. S ochranou rostlin před mrazem vlastně začínáme již jejich samotným výběrem. Tedy výběrem mrazuvzdorných druhů, které přečkají výkyvy zimního počasí i bez větších nároků na ochranu. Pokud si necháte zahradu naplánovat a realizovat zahradnickou firmou, měla by též respektovat vaše znalosti, časové možnosti a schopnosti zahradu zazimovávat a udržovat. Je třeba znát nároky jednotlivých vytrvalých druhů rostlin včetně dřevin, které si v zahradě naplánujeme a je třeba mít na péči o zahradu dostatek času. Pro běžného člověka je pak vždy klíčová taková volba rostlin, které mnoho nepotřebují a dobře odolávají i holomrazům. Na největší extrémy počasí však ani tak nelze zahradu předem připravit. Zahradničení, respektive vlastnictví zahrady, je prostě žroutem peněz a času. V žádném případě ale nepodnikejte nájezdy na zahradnictví a zahradní centra, aniž byste si dobře spočítali, co se může stát, až se zima zeptá...
