Sněží a sněží, vrstva sněhu na střechách narůstá. Střídá se počasí, chvíli sníh taje, pak zase zmrzne, část sněhu se přemění v led, který na střechách zůstane a opět zasněží… Co ještě vůbec může unést střecha? A co víc, přibývají i rampouchy, které pak ohrožují kolemjdoucí, vrstva sněhu a ledu na střeše taktéž. Mnozí majitelé nemovitostí (obzvláště městských domů) přivolají v takové situaci hasiče či firmu specializovanou na likvidace kalamitních situací. Někdo zasáhne svépomocí, byť s jistými a mnohdy i vysokými riziky. Ovšem proti nadměrné sněhové nadílce nezasahujeme jen kvůli ochraně všeho, co je či může být umístěno vedle domu, nebo kohokoli, kdo projde kolem. Nadměrná sněhová nadílka totiž může poškodit střešní konstrukci. A rizikové nejsou v tomto ohledu jen střechy šikmé, ale i ty ploché.Majitelé nemovitostí mají zákonnou povinnost starat se o svůj majetek tak, aby neohrozili zdraví, životy a majetek dalších osob. A právě i průběžné odstraňování sněhu a ledu ze střechy a okapů je součástí této povinnosti. Kolik vlastně unese střecha? Vždy záleží na druhu konstrukce střechy, jejím rozponu (tedy vlastně - na jaké zatížení na m2 je dimenzovaná) a vůbec celkové velikosti – rozměrech (délka, šířka = rozpon, výška hřebene). V každém případě jsou nové střechy navrhovány s velice velkorysými rezervami a tak to prostě musí být. Ovšem pozor, jsou dimenzovány pro konkrétní krytinu. Čili pokud je krov navržen pro lehkou plechovou krytinu, nelze na něj položit bobrovky. Velkorysou rezervu tak zlikvidujeme a pokud nasněží extrémně, máme problém. V horším případě pak střecha neunese ani samotnou krytinu. U starých střech je pak problém mnohdy fatální. Při poškození krovu hnilobou či dřevomorkou se může střecha zřítit i jen za silnějšího větru. Zatížení budov v jednotlivých sněhových oblastechV první až třetí sněhové oblasti může být na střeše 56 až 120 kg sněhu na 1 m2. Ve 4. až 6. sněhové oblasti 160 až 240 kg sněhu na 1 m2, v 7. sněhové oblasti 320 kg sněhu na 1 m2 a v 8. sněhové oblasti již tabulky hodnoty neuvádějí. Výška čerstvého sněhu může činit v 7. sněhové oblasti až 320 cm, ulehlého 160 cm, starého 107 cm a mokrého 80 cm. Objemová hmotnost čerstvého sněhu je 100 kg/m3, ulehlého 200 kg/m3, starého 300 kg/m3 a mokrého 400 kg/m3. Pokud vynecháme lehkou střešní krytinu a budeme počítat jen tradiční pálené či betonové tašky, dojdeme k hodnotě 40 až 50 kg/m2 a v případě bobrovek, kdy jsou sice jednotlivé tašky mnohem lehčí, ale pokládají se na sebe až ve třech vrstvách, to může být až cca 70 kg/m2. Uvedená čísla působí poměrně depresivně. A pokud budeme počítat dál a vyjdeme z nich, zjistíme, že 100 m2 plochy šikmé střechy může nést v 7. sněhové oblasti až 32 tun sněhu! Připočtěme hmotnost krovu a střešní krytiny a může jít o dalších třeba 10 tun. Představte si, že například Tatra 815 váží 22 tun a je jasné, že můžete mít na střeše i 2 Tatrovky! Stará střecha – důvod k rekonstrukciPokud je krov starší střechy v bezvadném stavu a není napaden, může nadměrné zatížení sněhem poškodit v podstatě pouze již nevyhovující střešní krytinu. V opačném případě ale poměrně značně riskujeme. Některé střešní konstrukce starých domů vypadají doslova tak, že stačí lehce fouknout a střecha se zhroutí. Je to vlastně takové „mikádo“ - vyjmete neopatrně jednu tyčinku a rozpadne se celek. Novou střechu nelze realizovat na koleniStavba nové střechy či oprava té stávající vycházejí z odborného posouzení stavu. Poté je i vzhledem k dalším plánům s půdním prostorem navrženo, jak střechu opravit, nebo je tato varianta zamítnuta a je třeba vypracovat projekt nové střechy. Ten již počítá i s konkrétním typem střešní krytiny a také se sněhovou oblastí. Sněhová oblast ovlivní sklon střechy, výšku hřebene, i výběr krytiny. A jelikož nejde o investici na několik let, ale na dlouhá desetiletí, je třeba konstrukci střechy výrazně předimenzovat a učinit vše pro to, aby střecha vydržela bez poškození co nejdéle. Pokud náš dům zasáhne silná vichřice, to neovlivníme, ale únosnost střechy ano.S hotovým projektem střechy již lze vypočítat přesnou spotřebu krytiny, někteří výrobci tuto odbornou službu nabízejí zdarma.Životnost nové střechyPodle izolací a krytiny je u plochých střech uváděna životnost 15 až 50 let a revize se předpokládá po 10 až 25 letech. Přitom mají dvouplášťové ploché větrané střechy s hydroizolační vrstvou z pryžové fólie až třikrát vyšší životnost než jednoplášťové ploché střechy s hydroizolační vrstvou položenou na konstrukci. Šikmé střechy by měly vydržet s drobnými opravami až 70 let (ovšem vydrží i déle) a zásadní roli u nich hraje právě i konstrukce. Zdroj: www.strechy-pustelnik.czZdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com, www.strechy-pustelnik.cz
