Tam, kde je slušně vypadající trávník kvůli úpalnému slunci k neuzalévání, se rezignovat na snahu udržet jemný pažit opravdu hodí. Jenže co místo něj jiného? Pokud je vaším problémem nedostatek vody a přebytek slunečního svitu, můžete vyzkoušet třeba zahrádku ze sukulentů. K čemu je to dobré? Nepichlavá krása, symetrické vzory, záplava barev a tvarů. Žádné sekání, minimum zalévání. Zahrada ze sukulentů je nenáročná na kvalitu půdy i hloubku substrátu, a přitom dobře odvádí vodu. Místo sezónních traviček budujících drn můžete vsadit na jistotu plazivých trvalek. Drží se při zemi a nepřerůstají, snáší mírné sešlapávání a skvěle dokreslují polo-přirozeně divokou atmosféru udržované zahrady. Ten vegetační pokryv se přitom obejde bez sekání, brání prorůstání plevelů a vodu přitom drží hezky v půdě i za úpalných letních týdnů. Navíc potěšíte opylovače květy plnými sladkého nektaru. A vhodnou kombinací druhů se můžete postarat o celosezónní proměnlivost. Takže pořád bude na co krásného koukat. Trávník nahradí architektura povrchů. Jen prosím opatrně. Tohle může být sukces, ale když se to špatně propočítá, je z toho katastrofa. Pohlídat si je třeba drenáž, vyspádování, sklon terénu. Proto se při budování zpevněných povrchů místo trávníků sází spíše na systém propojených nášlapných kamenů a rozmamitých ostrůvků, než na cele vydlážděnou plochu. Co ji vhodně doplní? Třeba zeleň v kontejnerech anebo přenosných květináčích. A k čemu je to dobré? Zahrada se zpevněnými povrchy je „čistá“. Neblátivá, nenáročná na péči, bezpečná. Slibnou alternativou trávníků tam, kde se necítíte na sukulenty, je řešení xeriscapingem. Zahradou osetou suchomilnými druhy. Tato zahradní úprava nevyžaduje závlahu anebo jen v minimálním množství. Vzhledem k horkým létům a rizikům sucha jsou takto uspořádané zahrady velmi praktickým řešením. Navíc potřebují i minimální péči. Pokud chcete výrazný vzhled, přidáte ornamentální trávy. A když chcete úplně utéci práci s údržbou? Přidáte na kamenném/štěrkovém mulči. Doba klade zelené trávníky z piedestalu na pranýř. A spolu s tou proměnou názorů se pojí otázka, proč tu energii (peníze, čas, práci), které vkládáte do trávníků, neinvestovat do něčeho prospěšného. Místo zeleného golfového pažitu tak můžete usilovat o vytvoření dokonalé „jedlé“ zahrady. Ano, bude to náročné. Ne, nelze to dělat všude. Ale nedá se říct, že byste v součtu té energie museli do tohoto prospěšného a chutného projektu vkládat víc, než do neprospěšného trávníku. Navíc přilepšíte životnímu prostředí i svému rozpočtu. Trávník zavoní po dešti a po sekání. Jinak žádný mimořádný čichový vjem nepřináší. To povrch osetý mateřídouškou vaše čichové buňky ohromí. Je to krásné, barevné. Bzučí to životem. Je to zdravé. A samozřejmě, můžete klidně prodat sekačku do bazaru, protože trpasličí usedlé rostlinky nepřerůstají osm centimetrů. Kvetoucí krása vytváří souvislý povrch, neponechává místo plevelům. A nemá problémy se suchem. Stín a extenzivní vlhkost mohou být pro trávníky problém. Za takových podmínek totiž často prorůstají mechem. A mech je nepřítel, se kterým se špatně bojuje bez vedlejších ztrát. Tak proč to neobrátit a místo remízy nezvítězit. Tím, že se zřeknete trávníku, a vytvoříte kompaktní mechový podklad. Je hebký, svůdně jemný, příjemný. Lepší chůzi naboso jste si ani neuměli představit. Mechy snadno rostou v téměř každé půdě, nevyžadují pletí ani hnojení. A směsí několika půdo-pokryvných druhů vytvoříte během sezóny měnící se barevnou koláž. Trávníky, ruku na srdce, jsou zelenou pouští bez života. Těch organismů, jejichž život by dokázal zelený pažit skutečně podpořit, je jen hrstka. Trochu neúměrné k práci, kterou do jejich údržby vkládáte. Což to ale změnit tím, že místo golfového segmentu vysejete louku? Luční druhy jsou krajně nenáročné, a přímo září květy. A živo je kolem nich pořád. Nemusíte si naříkat, že přijdete o sekání. Jen to nebude tak často, a lépe vám to půjde s kosou.Zdroj: BobVilla.com, MarthaStewart.com, ČeskéStavby.cz
