Nedílnou součástí každého pastózního materiálu včetně penetrací jsou kromě jiného také polymery, což je na teplotu velmi choulostivá složka, jejímž úkolem je vytvářet mezi dvěma stavebními materiály pojivou vrstvu. Polymerní částice se při vysychání v normálních podmínkách skládají postupně k sobě, vzájemně se deformují a vytvářejí homogenní film. Ve chvíli, kdy by skladovaná nebo transportovaná penetrace, stěrka nebo omítka promrzla, došlo by k narušení zmíněné polymerní pojivé vazby a výrobek by se zcela určitě znehodnotil. Při aplikaci promrzlé penetrace by se v podstatě ze struktury penetračního nátěru zcela oddělila pojivá část a vytvořily by se hrudky, které již nejsou schopny v ploše svůj úkol splnit. Snaha o realizaci dalšího technologického kroku je pak bezpředmětná, protože by se nevytvořila zmíněná pojivá vrstva. Zjednodušeně - materiál by nebyl schopen se vsáknout do podkladu. U sádrových stěrek a omítek je to velmi podobné. Například u přemrzlé pastózní stěrky Knauf Goldband Finish, jak je možné vidět na obrázku, má výrobek už jinou strukturu, nikdy nebude hladký, ale naopak hrudkovitý a nebude možné jej rozmíchat. Voda v podstatě zůstane na povrchu a dovnitř materiálu se již nedostane. Což znamená, že jakákoliv snaha o její aplikaci musí logicky skončit neúspěchem. Skladování i zpracování pastózních materiálů za nízkých teplot bývá bohužel jedna z fatálních chyb, které se na stavbách stávají. Je třeba vždy pamatovat na to, že v zimě teploty obvykle klesají rapidně v noci, přestože přes den by teplota dovolovala zpracování – to znamená minimálně 5 °C na povrchu podkladu (nikoliv vzduchu).Zdroj: www.knauf.cz