Stručný pohled do historieElektřina je jedním z mladších oborů fyziky, prvním použitelným zdrojem stálého elektrického proudu se stal objev Voltova článku z roku 1800. A během pouhých 50 let 19. století byla prozkoumána většina elektrických vlastností látek za normálních podmínek, objeveny zákony elektrických obvodů a souvislost elektřiny s magnetismem. Ve druhé polovině 19. století pak lidstvo začalo s technickými aplikacemi elektřiny a jejím zaváděním do výroby a domácností. Masové rozšiřování elektřiny probíhalo celou první polovinu 20. století – hovoříme o elektrifikaci. Kolik elektřina stála a kolik stojí dnesZa dodávky elektrické energie byla samozřejmě už od počátků jejího rozšiřování účtována odpovídající cena. Z padesáti haléřů za 1 kWh (kilowatthodinu) ještě v roce 91 cena elektřiny neustále stoupala (do roku 1991 byla cena elektřiny více jak 2 desetiletí stejná), a to velmi strmě a roste stále. Domácnosti dnes zaplatí v průměru 4 koruny a 20 haléřů za 1 kWh, což je oproti původnímu stavu osmi a půl násobek (zdražení o 800%). Pozor však, nejdražší byla elektřina v roce 2009, nikoli v následujících dvou letech a nebude tomu tak ani v roce 2012, i když mírně vyšší cena elektřiny oproti roku 2011 bude. Deregulace cen elektřinyPůvodně byla cena elektřiny složena pouze ze dvou položek: stálé měsíční platby a ceny za jednotku dodaného množství elektřiny. Cena byla regulována a dodavatel elektřiny měl na trhu monopolní postavení. Ministerstvo financí vyhlašovalo regulované ceny elektřiny do roku 2.000 „cenovým výměrem.“ Podle zákona č. 458/2000 Sb. však byl 1.1. 2001 založen Energetický regulační úřad (ERÚ) s cílem regulovat ceny v energetice a podporovat obnovitelné zdroje elektrické energie. Trh s elektřinou byl následně takzvaně liberalizován, což znamená, že byly přenos a distribuce elektřiny odděleny od její výroby a prodeje. Od 1. 1. 2006 jsou regulovány pouze přirozeně monopolní společnosti: distribuce (ČEZ, E-ON, PRE a lokální distribuční společnosti), přenos a další systémové služby (ČEPS), operátor trhu (OTE). K nim přibyla podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE), kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) a druhotné energetické zdroje (DZ). Regulována již dnes není výroba elektřiny a prodej elektřiny koncovým zákazníkům, jelikož podléhají konkurenci. Z čeho se dnes cena elektřiny skládáOtázka může znít i jinak – co je v každé kWh elektřiny vlastně kalkulováno? Cena elektřiny se dnes skládá z regulované a neregulované části, které se skládají ze stálé platby (odvíjí se od velikosti hlavního jističe) a platby za dodanou elektřinu. Stále je v kalkulaci zahrnuto více regulovaných položek než neregulovaných. Navíc se ještě připočítává daň z elektřiny a daň z přidané hodnoty. Existují pouze dvě výjimky, kdy dodávaná elektřina pochází z obnovitelných zdrojů elektrické energie.Regulovanými složkami ceny elektřiny jsou: distribuce elektřiny (platba za příkon, cena za distribuované množství elektřiny), související služby (systémové služby, činnost zúčtování OTE, podpora výkupu elektřiny z OZE, KVET a DZ).Neregulovanými složkami ceny elektřiny jsou: dodávka elektřiny, stálý plat, cena za dodávku elektřiny, daně, daň z elektřiny, daň z přidané hodnoty. Proč nadále roste cena elektřinyMédia přisuzují tento stav nákladům na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, především pak z fotovoltaiky. Ve skutečnosti však byl růst cen elektřiny za posledních 20 let způsoben především ostatními položkami kalkulace.Každý rok je Energetickým regulačním úřadem zveřejňován odhad nákladů na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a také tepla a druhotných energetických zdrojů. Do roku 2009 byly tyto náklady minimální, řadově šlo o jednotky haléřů kalkulovaných v každé kWh. Roku 2010 se ale příspěvek na OZE, KVET a DZ zvýšil o více jak 10 haléřů za 1 kWh, v roce 2011 byl tento příspěvek vyčíslen na 0,58 Kč/kWh a díky solární dani a jiným odvodům byl snížen na 0,37 Kč/kWh. Pro rok 2012 je nyní stanoven na 0,42 Kč/kWh.Zásadně však cenu elektřiny ovlivňují ostatní regulované složky, systémové služby a přenos – distribuce. ERÚ považuje za přiměřenou míru zisku distributora 25 až 30%, přičemž je nadále očekáván nárůst nákladů na distribuci elektřiny a systémové služby. Z výše uvedených informací je tedy patrné, že můžeme nadále čekat vzestupný trend v cenách elektřiny, mění se však faktory, které tento stav způsobují. Elektřina se stala tržní komoditou, byť je větší část složek její kalkulace (monopolních složek) stále regulována. Na druhou stranu bychom ale neměli věřit tomu, že rostoucí cena elektřiny je zaviněna především obnovitelnými zdroji energie. V roce 2010 se ukázalo, že největší vliv na ceny elektřiny měla globální ekonomická situace, jejíž původ, vznik a důsledky nelze z pozice energetiky ovlivnit.Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com