Omezit anebo zrušit potřebu zálivky, vytvořit okrasnou zahradu vzhlednou a přitom nezalévanou, vypadá složitě jen na papíře. Ve skutečnosti je to o několika krocích postupně realizovaných úprav, a samozřejmě také o tom, co nežíznivého vysadíte. V obecné rovině platí: rýt méně až vůbec a místo toho přejít k vrstvení do výšky – k mulčování štěpkou, slámou, trávou, štěrkem, čímkoliv – pokusit se vytvořit zástin nebo stín - vsaďte na tamaryšek, šilimníky, metlaté janovce, akáty a „řecké“ hlošiny- a nějak vykrýt horký letní vítr. A taky vysadit trvalky. To jsou asi ty základní principy, od nichž se funkční zahrada, co jí nezaskočí sucho, odvíjí. Přidat k tomu můžete ještě přídavky kompostu alespoň jednou do roka, techniky efektivně zadržující vlhkost v půdě, a výsadbu nových kousků si nechat ideálně na podzim. A bude taky dost záležet na celkové „kompozici“. Na tom, jak si kytičky zorganizujete, aby ty ne až tak odolné druhy nečelily tomu nejrozpálenějšímu slunci přímo.Je to zvláštní, ale asi nejvíc času přitom strávíte studiem a plánováním. Vážně. Vybrat optimální osádku pro zahradu bez zalévání už potřebuje, abyste o svých rostlinkách věděli něco víc. Do užšího výběru se pochopitelně dostanou všechny ty druhy suchomilné, xerofilní, snášející i ostré slunce, nenáročné na zálivku. Pochopitelně vám do oka hned padnou kaktusy a sukulenty, ale nemusíte se spoléhat jen na ně. Nejsme v Kalifornii, v zimě by jim u nás venku dobře nebylo. Ale třeba už takové kvetoucí lewisie, levandule, tulipány, macešky, kolumbinie, měsíčky, delfínie, rochodníky, to už je něco jiného.S omezenou dostupností vody se dobře vyrovnávají i bylinky, které už provoněly Středozemí a dokážou to i u vás. Bazalka, tymián, dobromysl – oregano, pažitka a petržel to prostě zvládnou. Ale nemusíte mít záhonky jen pro kuchyň, krása se počítá, i když panuje suché léto. A prozářit barvami svět dokáže devaterník, kručinka, pryšec myrtovitý. Potěší perovskie, pelyněk, plamenka, tařička, třapatky, hvozdíky, kopíčka a učiněná kouzla dokáže trávnička, yzop, bělotrn, máčka či starček popelavý. Populární do sucha jsou dnes mavuně, rozmarýny, šanty, kokardy, řebříčky, kohoutky i „obyčejně neobyčejné“ muškáty.Nabídka je skutečně přebohatá, ale jestli něco skutečně musíte aspoň rámcově trefit, tak odhad situace. To, na jak velké sucho zbrojíte. Když očekáváte, že to zase až tak divoké nebude a třeba někdy zaprší, můžete si totiž dovolit sáhnout i letničkám. Takové šruchy, kosmatce, lokanky, sluncovky a pestrovky vám nabídnou širší možnosti. A kdyby pršet nemělo?Pak se dá tvořit s pomocí suchomilných prérijních trav, třeba ovsířů, kavylů, dochanů a třeslic. Jsou ornamentální, nádherné. Což nás obratem vrací k otázce té kompozice. Pro suchá léta, při nichž chcete se vzácnou vodou šetřit, se vyplatí vytvářet na okrasné zahradě ne rovné linie záhonků, ale spíše shluky a ostrůvky. Je třeba vyvážit výšku a vzájemně si poskytovaný zástin rostlinami.Okrasná zahrada, kterou skoro není třeba zalévat, nemusí být plochá – se štěrkovými vyvýšenými záhonky anebo skalkami jí můžete dodat rozměr. Je to zábavné tvoření, které díky nabídce sucho tolerujících a odolných květin může přinést fantastické výsledky.Zdroj: Radomír Dohnal, ČESKÉSTAVBY.cz
