Běžné podzimní práce na zahraděNa podzim se již loučíme s květy většiny kvetoucích rostlin. Přesto však i nyní zahradu přece jen krásné květy zdobí, pokud jsme nezapomněli vysadit třeba chryzantémy. Tyto rostliny hýří mnoha barvami, na dušičky pak ve dne rozsvítí nejen naše zahrady, ale i pomníky na hřbitovech. Chryzantémy jsou poměrně odolné i vůči velmi nízkým teplotám, proto jsou právě v tuto dobu ve velké oblibě. Zahradu v tuto dobu krášlí i květy begónií či mochyně. Po sklizni také zryjeme a hnojíme zeleninové záhony. Pokud jsme po ranější sklizni vyseli na záhon zelené hnojení, opět záhon zryjeme právě nyní. Silně zmokřenou půdu zlehčujeme pískem, humózním kompostem či rašelinným substrátem. Zarýváme chlévský hnůj, ovšem pozor, ne tam, kde budeme pěstovat hlíznaté a cibulnaté druhy rostlin. Kompostujeme organické zbytky, především pak hrabané listí, podzim je ale obecně velmi „úrodným obdobím pro naše komposty.“ Kompost prosypáváme páleným vápnem a zeminou. A starý kompost bychom měli právě nyní připravit na novou sezónu. Hrabané listí je ale navíc i výborným tepelným izolantem, lze proto použít k zakrytí zrytých záhonů, lze však i nahrnout ke kmenům keřů a stromů a přikrýt chvojím či zeminou. Problematické může být listí ovocných stromů, to raději kompostujeme a nebojíme se přitom vrstvy prokládat vápnem a samozřejmě také zeminou.Měli bychom též vykopat cibule a hlízy těch okrasných rostlin, které vyžadují jejich zazimování (mečíky, begónie, dosny, …), hlízy necháme oschnout, očistíme a uložíme. Zároveň ukryjeme na suché místo, kde nemrzne, všechny choulostivé rostliny, které to vyžadují, především pak exotické druhy, které by přezimování venku nepřežily a samozřejmě většinu druhů umístěných v sezóně na balkonech a terasách. Vysazujeme narcisy, tulipány a na jaře kvetoucí otužilé trvalky, vysazujeme i růže a hyacinty. Vysazujeme vinnou révu, ozimé druhy česneku, kořenovou petržel, černý kořen a ozimý hlávkový salát (ten sázíme do cca 10 cm hlubokých brázd, je tak chráněn před mrazivým větrem). Vysít lze i mrkev či cibuli. Na záhonech můžeme nechat hávkové zelí a salát, přikryjeme je však netkanou textilií. Otužilou zeleninu lze na záhonech nechat volně a sklízet i v zimě – třeba zimní špenát či pórek.Ze záhonu odstraníme odkvetlé letničky, k vřesům musíme přisypat jehličnatou hrabanku (ochráníme tak jejich kořeny před mrazy). Zazimovaným rostlinám minimalizujeme zálivku, naopak však musíme vydatně zalévat stálezelené dřeviny, pomůžeme jim tak přečkat zimu. A pokud plánujete založení skalky, je právě nyní vhodný čas. Po opadání a shrabání listí naposled posečeme trávník a poté jej provzdušníme (vertikulujeme). Spadané listí by v zimě pod sněhem hnilo a neprovzdušněný trávník poškodil. A my bychom po jeho jarním uhrabání spatřili lidově řečeno „paseku.“ Nezapomeňte, že obnova trávníku není záležitostí „jednodo vysetí,“ ale více sezón. Zavlažujeme záhony s jahodníky, jahodníky okopeme a k rostlinám musíme přihrnout zeminu. Můžeme též vysazovat vinnou révu. A chete-li se zbavit slimáků, nahromaďte na některých místech zahrady větve a listí a nechte je ležet ladem. Skryje se pod nimi ježek a slimáků vás bude zbavovat. Pokud však máte na zahradě psa, nedělejte to! Připravili byste ježkovi past!Kromě výsadby růží se musíme věnovat i již vzrostlým růžím. Ty keřové obrýváme a ke kořenům přihrneme zeminu a překryjeme je chvojím. Stromkovým růžím stáhneme korunu, opatrně ohneme, přivážeme a zakryjeme chvojím, koruny starších rostlin krátíme a obalujeme netkanou textilií. Zakrýt lze i skalku, není to však nezbytné, měli bychom ale zakrýt záhony s hajními bylinami, trvalkami a nově vysazenými cibulovinami. Sklizeň ovoce Na podzim sklízíme a uskladňujeme zimní odrůdy jablek a hrušek, plody skladujeme v bedýnkách nebo přepravkách, a to nejvýše ve dvou vrstvách, na chladném a suchém místě, nejlépe v nevytápěném sklepě. Poškozené plody je třeba co nejdříve spotřebovat, třeba v podobě moštů, krájené kousky jablek lze i zavařovat, nebo položit na dno nádoby s nakládaným kysaným zelím. Jestliže jablka na stromech překvapí nečekaný mráz, musíme počkat, až za dne teploty poleví, poté jablka otrháme a na dva dny umístíme do suché a chladné místnosti, kde oschnou. Pak až je uložíme do sklepa. Sklízíme i plody kdouloní. Stav uskladněného ovoce je třeba neustále kontrolovat, až do jeho úplného spotřebování, kazící se ovoce je třeba vždy neprodleně vyhodit. Ošetření dřevinTrvalky, okrasné dřeviny a drobné ovocné keře musíme okopat a pohnojit. Největší množství hnojiva vyžaduje angrešt, rybíz a vinná réva, méně pak maliníky a ostružiny. Stromkům a keřům odstraníme kořenové odnože a zaměříme se na vydatnou zálivku. Nově vysazeným stromkům a keřům pak přihrneme k jejich kmenům zeminu. Z kmenů a větví starších stromů odstraníme borku a spálíme ji. A pozor, oškrábené kmeny musíme ošetřit vápenným mlékem. Jakmile broskvoně ztratí listí, ošetříme je přípravkem proti kadeřavosti. Z korun všech ovocných stromů musíme odstranit uschlé a nahnilé plody. A měli bychom se též zamyslet, zda není třeba vykácet staré a nemocné stromy, snadno je právě nyní nahradíme novými. Vysazujeme dřevinyV říjnu je ideální čas pro výsadbu ovocných dřevin, listnatých živých plotů a listnatých i jehličnatých okrasných dřevin samostatně rostoucích (jehličnaté živé ploty vysazujeme na jaře). Při výsadbě okrasných dřevin v podobě živých plotů je nutné udržovat vždy určitou vzdálenost mezi nimi (poradí nám jejich dodavatel) a hned po vysazení sazenice zastřihujeme (zkracujeme). Zajistíme tím bohatší růst větví, dřevina dostane hned na začátku informaci, že do přílišné výšky prostě růst nemá – a změní strategii. Výsadbu ovocných i okrasných dřevin můžeme provádět ještě v listopadu, záleží však na počasí. Ovocné stromy je po výsadbě dobré chránit před okusem divokou zvěří, pokud se k nim může dostat. Kromě ovocných stromů vysazujeme i angrešt a rybíz, které před výsadbou namočíme na den až dva do vody, lépe pak zakoření. Při výsadbě ovocných dřevin zatlučeme do jam kůlý, které končí hned pod prvními větvemi (záleží tedy na tom, jak je sazenice vzrostlá). Ke kůlům pak stromky po výsadbě přivážeme, chráníme tak stromky před poškozením. A pokud nemáme zahradu oplocenou, musíme kmínky stromů obalit pletivem, abychom je tím ochránili proti okusu divokou zvěří. Případně lze použít i chemický postřik nebo ještě lépe kombinaci obou řešení.Jednotlivé dřeviny mají při své výsadbě různé nároky na půdu a hnojivo. Je nutné, abychom splnili jejich potřeby, jinak nám neporostou dobře, případně se dokonce nemusí vůbec uchytit. Důležitá je po výsadbě i dostatečná zálivka, o to více, že vysazujeme právě před zimou.