Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum) je vlastně jednou z nejdéle sbíraných bylin vůbec. Alespoň na evropském kontinentu. Jejích léčivých schopností využívali již staří Řekové a Římané a nejen jich. Například listy divizny prý podle Plinia prodlužovaly životnost zabalených potravin, Homér pro změnu psal o využívání divizny při ochraně před omamnými kouzly. Později se dlouhé lodyhy divizny máčely v tuku, vosku či pryskyřici a používaly se jako svíce nebo pochodně. Využívalo se i žluté barvivo květů divizny, ženy si dělaly potíráním diviznou na tváři rumělce, odvarem z divizny si oplachovaly vlasy, protože ty pak byly světlejší a krásně lesklé, obzvláště světlovláskám divizna dodávala pěkný odstín vlasů. Divizna naznačuje, že nepůjde o žádného drobka, již od mladých sazeniček. Její listy jsou v zahradě nepřehlédnutelné. Uchytí se přitom úplně kdekoli. Ve starém zaneseném okapu, na kamenné zídce, rumišti, v trávníku, ale i v bohatě vyhnojeném záhonu a v rohu kompostu. V naší zahradě už vyzkoušela všechny varianty a jelikož sousedíme se sousedovou ruinou, chytla se už i v jejích vyšších patrech. A pokud přece jen chcete diviznu jinde, než se jejím semínkům právě zalíbilo, lze ji přesadit, ale pozor, je třeba rostlinu nejprve pořádně zalít, pak chvíli počkat, aby se půda napila a nakonec rostlinu opatrně obrýt a přesadit i s kořenovým balem. Uchytí se a určitě jí to bude více slušet jinde než uprostřed trávníku. Ostatně až tři metry vysoká a bohatě žlutě kvetoucí obluda určitě skvěle doplní třeba zadní partie okrasného záhonu. Divizny (Verbascum) jsou rodem převážně dvouletých či vytrvalých bylin. Dvouletky tvoří v prvním roce přízemní růžici šedozelených plstnatých listů a až ve druhém roce vyroste obvykle až 2 metry vysoká lodyha, která obkvétá směrem vzhůru sytě žlutými květy. Kvete postupně celé léto, přibližně od konce června až do konce září. Květy se sklízí nejlépe ráno po oschnutí rosy. Známo je více jak 350 druhů, u nás je nejčastější divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum) a divizna malokvětá (Verbascum thapsus). Tak jednoduché to však není, v české flóře je totiž zastoupeno 9 druhů divizen, které se mezi sebou ochotně kříží. Vývojové centrum rodu Verbascum je v oblasti Turecka a Íránu, přirozeně se však divizny vyskytují v dalších částech Asie, v Evropě a v severní Africe. Navíc byly zavlečeny i do dalších částí světa. Divizny preferují suché, kamenité stráně, sluníčkem prohřáté okraje lesů, slunné louky a pole, případně svahy na okrajích cest a silnic. Vlastně rostliny pangejtu. Jelikož je poptávka po léčivých květech divizny ve světě obrovská, v některých zemích je pěstována pro sklizeň. Není to však nic snadného, divizny jsou nevyzpytatelné, navíc se o nich říká, že rostou jen tam, kde chtějí. Pokud prý divizně v zahrádce poskytnete suché stanoviště a kamenitou či písčitou zeminu chudší na živiny, bude se jí dařit. No nevím, nám letos vykvetlo 5 kousků na bohatě živinami zásobeném divokém okrasném záhonu podél vysoké stěny staré ruiny. A ani si nejsme vědomi loňské přízemní růžice listů. Nejčastější je sběr květů divizen, které obsahují saponiny, hojivý sliz, silice, třísloviny a flavonoidy. Jde o nejznámější bylinný lék na záněty horních cest dýchacích, léčí kašel a průdušky, navíc ale působí komplexně, má hojivý účinek a pomáhá při různých typech kašle. Diviznou kašel utlumíme i podpoříme odkašlávání, pomůže s kašlem suchým i jeho opakem. Divizna je obecně protizánětlivá, posiluje imunitní systém a zklidňuje reakce lidského organismu na vnější podněty. Pomáhá i při zánětech močového měchýře a s oslabenými ledvinami, podporuje trávení a léčí hltan, z vnějšku hojí drobné rány, otoky a bércové vředy. Ideální je kašovitý obklad z čerstvých rozmačkaných květů, případně i listů. Stačí však i textilie namočená v odvaru z usušených květů. A co víc, divizny vyhledávají všemožní opylovači, mnozí se přitom ukrývají uvnitř květů. Je na ně proto třeba dávat při sklizni květů pozor. Dokonce se traduje, že divizna pomáhá včelám přezimovat a podporuje zdraví i dlouhověkost včelstev. Co do objemu je samozřejmě nejvýhodnější sklízet květy divizny velkokvěté, stejné léčebné účinky však mají i další druhy divizen. A když se pokusíte zapátrat, která divizna to roste právě u vás, možná nepochodíte, protože ponese jakožto kříženec znaky druhů nejméně dvou. Divizny kvetou postupně od začátku léta až do konce září, květy je proto třeba sklízet také postupně. A pozor, každý vykvetlý kvítek vydrží jen 1 den, k večeru ještě vidíte poupě, přes noc se otevře a dopoledne je v již v plné kráse. Již odpoledne se ale scvrkává a další den květ najdeme na zemi pod diviznou. Květy sbíráme za slunného počasí po oschnutí rosy a sušíme v suchém a čistém prostředí. Pokud je sucho, můžeme sbírat i právě opadané květy. Květy musíme dát sušit hned a nesmíme je pomačkat, ani se nesmí zapařit. Prostě je volně ukládáme do košíku, přineseme domů, dáme na síto a sušíme. Dokonce můžeme květy divizny sušit i na plném slunci, léčivý účinek na rozdíl od většiny bylin neztrácí. Správně nasušené květy divizny zůstanou zářivě žluté. Plodem divizen je mnohosemenná tobolka. Semínka jsou drobná, kónicky cylindrická a obsahují olejnatý endosperm. Můžete je zkusit sebrat a v příštím roce vysít, za výsledek experimentu ale neručíme. Divizna prý vyroste jen tam, kde sama chce.Zdroj: salveo.cz, Wikipedia, lekarna.cz, sukl.cz, ČESKÉSTAVBY.cz
